Rusko válčí s Ukrajinou. Není to konflikt, není to napětí, je to skutečná válka.
Výhrůžky, kyberútoky, sabotáže, drony. V Německu vyšetřují případ dronu s výbušninou u letiště v Lipsku. Kdo ho poslal, zatím není definitivně potvrzeno. Ale možná je právě tohle ta chvíle, kdy bychom měli přestat čekat na razítko s názvem RUSKÁ FEDERACE a začít se připravovat na svět, ve kterém bezpečnost není žádnou samozřejmostí.

A co děláme my? Debatujeme o drogách. O tom, kdo bude mít na Úřadu vlády na starosti protidrogovou politiku a kam přesuneme protidrogové experty.

Nechci zlehčovat drogy. Je to svinstvo a ničí životy lidí. Ale zkuste si představit ruského generála, jak si večer sedne nad mapou Evropy a řekne: Tak Českou republiku zatím necháme být. Mají tam dobře organizovanou protidrogovou politiku.

Asi ne.

Možná potřebujeme v české politice nějaký nový test reality. Když se kolem nás mění bezpečnostní situace, zajímá nás opravdu to, co právě řešíme? Protože jestli ano, máme problém. Česká armáda má dnes přes 25 tisíc profesionálních vojáků a několik tisíc lidí v aktivní záloze. Armáda navíc nabírá další.

Dobře. Ale to jsou jen počty. Já bych chtěl znát něco jiného. Kolik z nich je skutečně připraveno bojovat? Kolik z nich má skutečný bojový výcvik? Kolik jich dokáže během několika hodin vyrazit tam, kam je potřeba? A kolik máme dronů? Kolik protidronových systémů? Kolik protivzdušné obrany? Kolik munice? Kolik záloh? Kolik dní bychom vydrželi?

A teď ta otázka, kterou se nikomu nechce položit: Kolik lidí v české armádě chce v případě války opravdu bojovat? A ještě těžší otázka: Kolik z těch, kteří bojovat chtějí, má schopnosti válku skutečně vyhrát?

Tohle jsou otázky, které si klade deset milionů občanů České republiky.

Protože armáda není sociální program. Není to úřad. Není to počet zaměstnanců v tabulce. Armáda má jediný opravdu důležitý výstup: Schopnost ubránit zemi. A schopnost ubránit zemi se neměří počtem tiskových zpráv ani procentem HDP.
Měří se tím, co se stane ve chvíli, kdy někdo skutečně přijde. Nebo něco pošle. Třeba tisíc dronů připravených zabíjet.

Možná tedy není největším českým problémem to, že nevíme, kam přesunout protidrogové experty. Možná je největším problémem to, že pořád ještě nevíme, kam bychom v případě války přesunuli naši armádu. A hlavně: Jestli by tu válku dokázala vyhrát.

Tohle bych chtěl slyšet. Ne od Bruselu, ne od Washingtonu, ale od české vlády, od českého parlamentu, od české armády.