Před časem vyšel v Reflexu jeden díl seriálu Zelený Raoul, věnovaný Rakousku a Rakušanům. V Rakousku vzbudil dost velkou nevoli. Na jeho obranu (a na obranu svobody tisku) u nás vystoupili Zbyněk Petráček v LN a Vladimír Kučera v MfD. Mne zmíněný díl seriálu na rozdíl od obou pánů nesmírně nadzvedl a průchod své nelibosti jsem dal najevo tuto středu článkem v Lidových novinách. K problému se dnes vrací Karel Steigerwald v Mladé frontě dnes, a to způsobem, k němuž bych rád něco přičinil.

Pan Steigerwald píše, že „nejostřejší kritiky Raoulových drzostí přišly z Čech – ve jménu ochrany demokracie, korektnosti a přátelství národů“. Zjistil jsem si, že kriticky jsem o „rakouském“ dílu seriálu psal jenom já. Plurál pana Steigerwalda mne tedy těší, dal mi pocítit moji sílu (jen nevím, zda má radost není předčasná, protože o ochraně demokracie není v mém článku ani slovo, třeba jsou tu opravdu i jiné reakce).

Na druhé straně mne mrzí, jak hluboko jsem pod prahem rozlišovacích schopností pana Steigerwalda, že neměl potřebu můj článek zmínit, a navíc se cítím být zahanben, uvědomil jsem si, jak málo jsem dosud učinil ve srovnání se zeleným Raoulem pro to, aby se vyhnání sudetských Němců, která pan Steigerwald zmiňuje, jevilo Čechům v pravém světle: budu zjevně muset přidat. To jsou ale jen vedlejší věci a malichernosti, zásadní věc je tato:

Pan Steigerwald píše: „Zakazovat extremistu Raoula ve jménu nějakých důležitých hodnot znamená ohrožovat ty důležité hodnoty.“ Protože pan Steigerwald o mém článku zároveň píše i nepíše, nemohu ho jednoduše obvinit, že lže, protože mne ani ve snu nenapadlo žádat, aby bylo něco zakázáno. Je jen zapotřebí vysvětlit jednu důležitou věc, která se týká svobody projevu obecně:

Věc je opravdu podobná jako s karikaturami Mohameda, které zmiňují ve svých glosách pánové Petráček i Kučera: ve chvíli, kdy se zvednou masové násilné protesty požadující zákaz jejich publikace, omluvu státu, kde vyšly, a usmrcení autorů, je třeba se vší rozhodností se zastat svobody projevu. Přitom je důležité vidět, že karikatury proroka Mohameda (stejně jako ta část seriálu Zelený Raoul, kterou jsem si dovolil kritizovat) jsou neslušná hovadina.

Svoboda projevu spočívá v tom, že čas od času je možné – mimo jiné – publikovat i neslušné hovadiny. Je však důležité vidět, že publikací neslušných hovadin se svoboda projevu nevyčerpává, a že ke svobodě projevu patří i právo veřejně říci o neslušné hovadině, že je to neslušná hovadina – protože tím, a nikoli publikací neslušných hovadin, nabývá teprve svoboda projevu svého smyslu.

lidovky.cz, 27.6.2008

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.