Pražský arcibiskup kardinál Vlk se nyní specializuje na projevy vstřícnosti vůči rozzuřeným muslimům. Posledním takovým gestem je jeho prohlášení coby předsedy komise České biskupské konference pro veřejné záležitosti. Praví se v něm mimo jiné: „Reakce islámského světa samozřejmě neodpovídají naší západní kultuře. Můžeme je z hlediska jejich kultury pochopit, i když s nimi naprosto není možné souhlasit.“

Připomínáme o co jde: o masové kravály, provázené pálením dánských a dalších vlajek, demolicí dánských a dalších ambasád, výhrůžkami násilí, resp. smrti vůči evropským vojákům a civilistům (Američané a Izraelci se samozřejmě vezou s sebou).

Formulace je natolik všestranná, že se vůbec nedivím novináři z Práva, který ji opsal takto: „Vlk reakci radikálních islamistů, kteří začali vypalovat ambasády nejen Dánska a napadat západní vojáky, neodsuzuje, zároveň však dodává, že s ní nelze souhlasit.“ To je jakési domyšlení toho, co nám pan kardinál sděluje – domyšlení krajně zlomyslné, ale zase ne až tak od věci.

Člověk má skoro dojem, že jde o technický problém: naší západní kultuře to sice neodpovídá, ale z hlediska jejich kultury to lze pochopit. Je to tedy podobný případ jako skutečnost, že Číňané nejedí nožem a vidličkou, nýbrž používají hůlky.

Kardinál se v této souvislosti zabývá problémem svobody: svoboda je důležitou hodnotou, ale není neomezená. Nelze dělat vše, co je možné. (To už říkával Antonín Novotný blahé paměti). Média vycházejí pouze z cítění vlastní sekularizované západní kultury, která nemá smysl pro posvátné věci a nerespektuje cítění druhých.

A kardinál vyzývá: usilujme o hlubší vzájemné poznání! Zdvořilé vstřícné gesto islámského světa k němu nepochybně do široka otvírá dveře. Pokud nyní čtenář pojme podezření, že s jím český primas hodlá tak trochu inspirovat, není daleko od pravdy: „My křesťané západního světa jsme se bohužel přizpůsobili tomuto nesprávnému chápání svobody. Neumíme vhodně a důsledně hájit své náboženské cítění a napadání nejen svých křesťanských proroků, ale samotného Syna Božího…“ Znamená to: vzmužme se a zatněme tipec nesprávnému chápání svobody, a dělejme to stejně důsledně jako demonstrující muslimové, leč vhodněji (rozuměj šikovněji)? A když ne, co to tedy znamená? Je také pozoruhodné, s jakou samozřejmostí mluví pražský arcibiskup za „křesťany západního světa“. Snad se měl těch nekatolických aspoň předem zeptat.

Miloslav kardinál Vlk, arcibiskup pražský a Primas český, podal pěkný a názorný příklad toho, jak se i zdánlivě velká patálie dá využít Ad Majorem Dei Gloriam. Proto je důstojným kandidátem na únorového bobříka vyčůranosti. Udělujeme mu ho tímto a věříme, že veden stejnou tolerancí, kterou hlásá vůči mohamedánům, to dokáže z hlediska naší kultury pochopit, i když kultuře v pojetí České biskupské konference to třeba neodpovídá.

12. února 2006

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.