Za přítomnosti prezidenta Klause, který pronesl slavnostní projev, byl po rekonstrukci znovu otevřen „Národní kulturní památník“ na Vítkově. Otevření bylo pro papaláše, pro obyčejné smrtelníky bude přístupný od 29. října.

Prezident při této příležitosti před novináři utrousil: „Přiveďte sem lidi, řekněte to školám, pane ministře zahraničí, vezměte sem všechny velvyslance. Stálo by za to, aby to bylo živé místo.“ Představa, že se něco stane živým místem poté, co se tam naženou školní dítky, se neosvědčila už za stalinismu.

Byl jsem v Památníku dvakrát: poprvé jako dítě na počátku padesátých let: skoro všechny dekorace byly zakryty plentami a průvodce na nás spiklenecky mrkal. Podruhé sám a ze zvědavosti, podívat se na mumii Klementa Gottwalda (už se začínala kazit). A panu prezidentovi mohu slíbit: po tom, co jsem si dnes přečetl v novinách, mne tam dostanou jen svázaného, případně v tom stavu, v jakém tam dostali Klementa Gottwalda.

Podle ředitele Národního muzea má jít o symbol státnosti. Patrně proto jsou tam vystaveny relikvie: dopisy, které psali před popravou Milada Horáková a Heliodor Píka. Posmrtná maska Jana Palacha. Kytara Karla Kryla.

Smysl relikvií je minulost zacementovat a chránit před kritickým pohledem. Tak například Milada Horáková statečně bojovala proti nacistům a skončila v koncentráku. Nesouhlasila s tím, co se dělo po únoru 1948, a byla na základě zcela vykonstruovaného procesu zavražděna. Mezitím se jako čelná představitelka ČSNS podílela na politickém systému, v němž byla její strana koaličním partnerem komunistů a jakákoli opozice byla zakázána. Budovala socialismus, na rozdíl od toho komunistického individualistický a humanistický. Moc se to nepovedlo. Dnes komunistům nevadí, přispívají jí na pomník.

Karel Kryl byl po listopadovém převratu znechucen poměry v Česku. Napsal řadu zhnusených textů. Co si představoval a co chtěl, nebylo jasné. Jeho písničky z té doby se staly součástí komunistických mítinků. Historie je proměnlivá, relikvie ji mají dostat do podoby Gottwaldovy mumie.

Dovedu si představit malou inovaci. Prezident Klaus navštívil i sklepení budovy, prostory, kde byla uložena Gottwaldova mrtvola a urny s popelem komunistických papalášů. Teď je nevyužito. Do sklepení, jak známo, patří kostlivci. Navrhuji malou expozici antirelikvií z „odsunu“ sudetských Němců. Například: bačkory pana Steinera z Aše, zkonfiskované předtím, než ho hnali sviňským krokem do Bavorska. Podprsenku znásilněného dvanáctiletého děvčátka. Ostatky těch tří kluků, co je naši hrdinové umlátili v Postoloprtech, když si chtěli za plotem českého koncentráku natrhat pár jablek. Zkrátka malý pavilon hrůzy, vstup jen pro otrlé.

Ještě lepší by ovšem bylo vůbec žádné národní svatyně nebudovat. Nechat hodnocení dějin volný průběh s nadějí, že v diskusi vyjde pravda nejlíp najevo. Součástí svatyně má být i kavárna. Považuji to za prvek normality v projektu. A navrhuji, aby byla rozšířena na celý objekt. Respektive, nebylo by dobré tam přenést rockový klub Bunkr? Do areálu by se hodil a hluk by nikoho neobtěžoval.

lidovky.cz 26. října 2009

Poznámka redakce: fotografie z Památníku si můžete prohlédnout zde, videoklipy na psím YouTube. 

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.