Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Československé hranice byly v Pittsburgu určeny jako historické

tudíž správní hranice Čech, Moravy, Slovenska (Horních Uher) a Zakarpatské Ukrajiny (část Haliče). Urvat se snažili co se dalo právě naši sousedé, Němci utvořili Deutschböhmen, Maďaři vpadli na Žitný ostrov, Poláci na Ostravsko. Můj tatínek po návratu z  fronty musel ihned s jednotkou na Slezsko, zatlačili Poláky až za Vislu. Pak však mezinárodní komise stanovila nový průběh hranic, výhodnější pro Polsko. Na podzim 1920 tak tatínek demobilizoval. Na Slezsku pak byl ještě dlouho neklid, Poláci získali ještě značnou část německého Slezska. Není divu, že za necelých 18 roků se toto uspořádání hranic nevžilo, vedlo k nové válce. Všichni noví sousedi se hašteřili, Poláci sympatizovali s Maďary, Němci s Rakušáky a Československo leželo mezi samými nepřáteli, kteří by si jeho území rádi rozdělili. Dnes žijeme v pravděpodobně nejpříznivější situaci za posledních několik století, měli bychom to lépe využít a snažit se o odbourávání animosit.

Re: Československé hranice byly v Pittsburgu určeny jako historické

No, to o historických hranicích Doležal nevzpomněl - raději psal o uzmutí chamtivými Čechy ... inu, Doležal

Jenom doplnění

Tzv.  Mnichovská dohoda potvrdila souhlas s odstoupením Sudet Německu, který již 21.9.1938 odsouhlasila Hodžova vláda. A jako arbitry v otázce hraničních sporů jsme si sami, na konferenci v Locarnu v roce 1925,  za vydatné asistence Beneše, vybrali země, které se zúčastnily mnichovské konference. Takže je třeba si získat fakta než národovecky blábolit.

Re: Jenom doplnění

Správně, až na to, že Mnichov (tu arbitráž velmocí původně navrhnul F.D.Roosevelt) byl obsahově zásadně odlišný od neústavního souhlasu presidenta Beneše a Hodžovy vlády s notami Francie a Anglie z noci na 20.9. - místo území, kde žila většina Němců v září 1938 stanovila Mnichovská dohoda odstoupení mnohem většího území, kde žila většina Němců při posledním rakouském sčítání 1910 (navíc se tenkrát nepřiznávala národnost, ale t.zv. obcovací řeč). Z našeho hlediska bylo neústavní i přijetí mnichovské dohody (nebylo schváleno podle ústavy parlamentem). Proto byla pro nás neplatná (i se svými důsledky, na příklad s odstoupením presidenta Beneše z funkce) od samého začátku. Totéž po válce postupně přijali i všichni účastníci Mnichovské konference, naposledy sjednocené Německo.

Nesouhlas 3

Chamberlain a Daladier měli problém, který nespočívat jen v tom, že zaspali přípravy na válku, jež se na ně nevyhnutelné řítila. Tak to ano. Byli postaveni před přetěžký úkol bránit zemi, která nestála na principu sebeurčení národů, v jehož jménu byla utvořena. Ale houby - od Velké Británie pojímající Walesany, Skoty a Iry to dbání principu sebeurčení sedí, stejně tak od Francie s Bretonci, Basky, Němci v Alsasku a Lotrinsku taky. Ono se sebeurčení dá vytahovat podle potřeby jak králík z kloubouku. A zase v témže schovávat - jak je momentální politický záměr a koho je třeba aktuálně tím králíkem bít. Což takhle sebeurčení Čečenců nebo Rusů v pobaltských republikách?

Jde o otázky dvě - měla bojovat ČSR a měly bojovat Anglie z Francií? ČSR v osmatřicátém po mém soudu bojovat měla, a to i zrazena; Anglie s Francií měly bojovat taky - a to už v šestřicátém, když Hitler vstoupil do demilitarizovaného pásma v Porýní. Tehdy to byl vabank, Německo ještě nebylo vyzbrojeno - o dva roky později už Francie z důvodů vesměs vnitřních - nestabilní vlády, neuvážené znárodňování, neustálé stávky podlamující hospodářství i trauma z války minulé - na Německo neměla. A Anglie měla pozemní armádu sice kvalitní, profesionální, leč nepočetnou; mocné bitevní loďstvo ČSR pomoci nemohlo.

Re: Nesouhlas 3

... líp bych to nenapsal. Myslím, že anglické loďstvo a letectvo (dejmě tomu ostřelující cíle na pevnině) mohlo aspoň významně odlehčit jak frontě v českém pohraničí, tak i Francii v Porýní. Navíc zastavení zbrojní výroby v Porýní by brzy Němce odzbrojilo samo ...

Nesouhlas 2

Ad vytvoření Československa - pohled páně Doležalův je poněkud jednostranný. Nebýt Československa, umí dnes na Slovensku slovensky akorát bačové - všichni ostatní by švadronili maďarsky - kolikže bylo v Horních Uhrách gymnázií slovenských a kolik maďarských? Vysoká škola nebyla ani jedna. Nemluvě o industrializaci zaostalých byvších Horních Uher za peníze z Čech a Moravy - inu, autonomie za cizí peníze. Podkarpatská Rus dtto - akorát tam neměli tolik vzdutých nacionalistů, takže dodnes v dobrém vzpomínají ... i když to může být taky reflexe více než půlstoletí života v rámci SSSR, k němuž byli z vůle Stalina připojeni. A ještě bych připomněl, že k zemím Koruny české patřilo celé Slezko, které ovšem prošustrovala na náš úkor habsburská vláda Marie Terezie - a uchvátili jej Prušáci, nejeechtovější Germáni ze všech ...

A početná německá menšina nedopadla jako Polabští Slované, nebyla vystavena počešťovacímu tlaku jako my germanizaci za c. a k. Rakouska-Uherska, jejích práv bylo dbáno až úzkostlivě - akorát pravda přišla o privilegia, která v Čechách a na Moravě měla. Připouštím, že to naséře.

Re: Nesouhlas 2

Nesouhlas 1

Fráze o ohnuté či nalomené páteři národa je hloupé kýčovité klišé s mocnou příměsí alibismu: neznamenala by náhodou rychlá a potupná porážka ještě větší trauma? ... no třeba Poláci mi moc traumatizovaní nepřijdou. A vzhledem ke své poloze a výzbroji měli ještě menší naději než my ...

Re: Nesouhlas 1

To mohlo být v jistém smyslu i výhodou ...

fuj tajksl

jistě psáno za peníze zahraničních tajných služeb - BIS konejte!

Na něco Doležal zapomněl

Za prvé: ČSR byla jediná demokracie ve střední Evropě, i se svými nedostatky čněla velmi vysoko.

Za druhé: Slováci by bez ČSR neexistovali.

Proč to Doležal neuvedl?!

Re: Na něco Doležal zapomněl

Protože se mu to nehodilo do krámu. I když o té demokracii se letmo zmínil ...

Z autorem uvedených důvodů

Bylo naprosto správné stát po válce etnicky vyčistit a špinavou sudeťáckou svoloč vykopat. Udělali jsme to, bohužel, příliš humánně (zase ten Beneš a demokratické a humanistické masarykovské tradice) - kdybychom je jednoduše vybili, jako po WW1 Turci Armény, tak by po nich už neštěkl pes (jako po těch Arménech).

Re: Z autorem uvedených důvodů

No, po Arménech pes štěká dodnes ...  

Jinak je tohle absurdně pitomý názor. Vybití sudetských ýbrmenšů by po válce sice mohlo být snad (hóóódně snad) i pochopitelné, ovšem naprosto neospravedlnitelné a zrůdně barbarské; vybít tři milióny není jenom tak. Pravda, německé likvidační tábory byly technicky na výši a zaběhané, nepříliš poničené, technologie vyzkoušená , ale ležely všechny mimo naše území - a přece jenom jsme se nemohli chovat jako němečtí nadlidé ... A samozřejmě to bylo politicky zcela nepřijatelné.

Tehdy byl odsun humánní řešení (přes všechny excesy), ovšem řešení dobově podmíněné. Dnes už by to neprošlo ...

Jednooký králem mezi slepými

tak bych charakterizoval článek pana Doležala. Doporučuji se podívat na "badaxe", úplně první komentář v diskuzi.

Hnus velebnosti...

Jak se dá takový článek komentovat? Má vůbec cenu vyvracet p. Doležalem porad dokola opakované smyšlenky a nepravdy? Jak může někdo mluvit o klišé když je jich jeho článek plný? Má cenu diskutovat o historii s někým kdo ignoruje fakta protože se mu nehodí do jeho obrazu virtuální historie? Hlupákům stejně stačí Krystlík.

Re: Hnus velebnosti...

 Ale přiznejme si - Doležal je přece jen o třídu výš než Krystlík ...