UDÁLOSTI: Hysterie
Z toho, co řekla, i z okolností je zjevné, že paní senátorka dostala na jednání lehký hysterický záchvat. To se stává tehdy, když si člověk s něčím neví rady.
Když jde o hysterický záchvat, nedá se jednoduše vycházet z toho, že si dotyčná to, co řekla, myslí opravdu do slova a do písmene. Nedá se vycházet ani z toho, že si nic z toho nemyslí. Nedá se vycházet vůbec z ničeho, jen z toho, že si s věcí neví rady. V tom v této zemi není vůbec sama.
Následovaly mediální reakce, které nebyly o nic méně hysterické. Někdy za nimi stála pouhá vypočítavost (Petr Pithart dostal opět příležitost prezentovat se v politické soutěži krásy jako hvězda salonního humanismu; je to hezké, když lze spojit ideály humanitní s vlastním prospěchem v něčem, co už je k nerozeznání od mediálního lynče). Ke slovu se jako vždy hlásí i různí fanatičtí ideologové a političtí manipulátoři zleva i zprava, jedni za osmnáct a druzí za dvacet bez dvou, kteří by rádi zcela bezbrannou romskou komunitu (není schopna se ani sama zorganizovat) využili jako prostředek k prosazení svých cílů, když s nimi jinde neuspěli.
Muziku tvrdí internetové diskuse: odehrávají se v úplně jiném vesmíru než je ten mediální a jsou nabité takovou dávkou rasismu a nenávisti, že z toho jde na člověka strach.
Bezradnost a hysterie na všech stranách: o čem jiném ostatně svědčí už ten název, Romové – tak naši předkové kdysi opisem nazvali medvěda (ten který jí med), protože si s ním taky nevěděli rady.
Problém je v Romech. Ne že není. A problém je taky (a asi hlavně) ve většinové společnosti. Co jim dokáže nabídnout, v čem jim dokáže vyjít vstříc? K pracovitosti a sociálním návykům nestačí lákadlo výdělku a strach z policie. A vyčichlý marxismus, který se přelil do výstředních idejí o politické korektnosti a multikultutralismu, taky ne.
lidovky.cz 19.července 2007
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.
