Na amerických letištích budou prý nyní postupně zavádět pozoruhodné zařízení. Jde o jakýsi velký skleněný válec, do něhož cestující vstoupí a následně bude naskenován, takže na monitoru obsluhy se zjeví tak, jak ho Pán Bůh stvořil. A pokud by snad na holém těle přenášel zbraň nebo výbušninu, bude tam obojí vidět taky. Zařízení má být zcela diskrétní: obličej bude rozmazán k nepoznání, obrázek nebude možné uložit ani vytisknout. Upřímně řečeno, obávám se, že to jednoznačně zaručit nelze, lidská vynalézavost nezná mezí.

Pokusme se zprávu vzít nejprve z té obtížnější, tj. dobré stránky. Zařízení poskytuje do budoucna jakousi záruku, že jednou nebudeme muset chodit k letištnímu odbavení nahatí. V některých případech (např. v tom mém) by to nebyl zvlášť povznášející pohled. Kromě toho je přístroj velmi drahý: k tomu je ovšem třeba dodat „prozatím“, každý, kdo sledoval např. ceny notebooků v posledních letech, ví, o čem mluvím.

Špatná stránka je bohužel ta základní. Nevadí mi, když mne na každém kroku sledují bezpečnostní kamery (snímají mne oblečeného, takže to považuji za únosnou daň z mého bezpečí). Rád poskytnu příslušným orgánům otisky všech prstů na rukou i na nohou, a dovolím jim, ať si je umístí v databázi. Je mi fuk, když se někdo prohrabuje v mém chorobopisu, k čemu mu to bude dobré. Ale bez šatů jsem ve svém věku ochoten se předvést jediné kompetentní osobě, a to lékaři. Lékař by totiž měl být, jak předpokládám, natolik profesně otrlý, že na něm ten pohled nezanechá žádné trvalé stopy.

Problém různých hysterických obránců soukromí není v tom, že soukromí svých bližních chrání, ale jen v tom, že mají chybně nastavenou hranici přípustnosti. Jsou procedury, kterým se člověk odmítne podrobit, i když mu hrozí, že pokud to stejně jako on udělají všichni, může snáze vyletět do vzduchu, nebo přesněji řečeno ze vzduchu spadnout.

Druhý případ souvisí s tím prvním jen zprostředkovaně. Populární česká herečka se vydala na dovolenou do Turecka. Kdosi ji tam vyfotil, jak nahá věší na balkoně hotelového pokoje k usušení své plavky. Snímek prodal bulvárnímu listu a ten ho s chutí uveřejnil. Herečka, starší paní, se poté psychicky zhroutila.

Před závorku je třeba vytknout, že pořizovat a publikovat takové fotografie je bezohledná čuňárna. Smyslem mohlo být jediné: přijít si snadno na peníze, přitáhnout čtenáře (svého druhu) a fotografovanou zostudit a ponížit (což je důsledek možná ne prvoplánový, ale zato nevyhnutelný).

Věc by nestála za zmínku, nebýt způsobu, jak ji komentovaly některé české noviny. Komentáře se předháněly v odsuzování těchto manýr u vědomí, že se zastávají mediálně známé osoby, že na jejím případu předvedou svůj smysl pro čest a obojím si získají srdce čtenářů. Je mi líto, ale nemohu se bezvýhradně přidat.

Pokud by člověka někdo vyfotil otevřeným oknem, jak běhá po svém bytě nahý, je věc jasná a možná i trestně stíhatelná. Ale pokuste si prosím vzpomenout, kdy jste naposled běhali nazí po balkoně bytu nebo hotelového pokoje (věk od 0 do 10 let se nezapočítává). Člověk, který to dělá, dává lacinou příležitost různým prasákům, přesněji řečeno má na tom, co se pak eventuelně stane, sice malý, ale nepřehlédnutelný podíl.

15. června 2008

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.