Několik myšlenek, které zazněly ve vystoupení filosofky a autorky Echa Terezy Matějčkové na konferenci Bezpečná budoucnost, která se konala pod záštitou premiéra Fialy 3. dubna v pražské La Fabrice. Vybraly Konzervativní noviny.

Řekne-li se dezinformace, ihned se člověku vybaví lživá informace, jenomže dezinformace může být i pravdivá. A nemyslím tím situaci, kdy se něco, co je označováno za dezinformaci, později třeba ukáže být pravdiví, to je jiný problém. Já míním to, že velmi často dezinformace sama může být pravdivá – a to tehdy, když je to teze, která zobrazuje jen část skutečnosti, a tu část pravdy zobrazuje pravdivě. A část pravdy skutečně můžeme označit jako lež, pakliže vědomě tu druhou část zatajujeme.

° ° °

Někdy, a možná docela často, podceňujeme sami sebe, podceňujeme druhé lidi. Když nerozumíme stanovisku druhého člověka, připadá nám nesrozumitelné, tak nějak si nedovedeme představit, jak si ten druhý vůbec může něco takového myslet – tak velmi snadno prohlásíme takového člověka za „osobu pod vlivem“, tedy pod vlivem dezinformací či propagandy. To ale není v pořádku! Jednak tím upřete tomu druhému člověku lidskou důstojnost, důstojnost z faktu, že je myslící tvor, který má právo myslit si, co si myslí. A důstojnost je zajímavý pojem, není faktický, důstojnost si garantujeme navzájem, to není empirická hodnota. Když se k vám někdo přestane důstojně chovat, tak vy skutečně tu důstojnost ztratíte, proto my si tu svou důstojnost držíme vzájemně ve svých rukou.

Když budeme s druhým zacházet jen jako s nějakou ozvěnou dezinformací, propagandy, tam my mu opravdu tu důstojnost vezmeme. Ale především, vezmeme tím důstojnost i sami sobě, protože my se tím krokem vymluvíme z argumentace, řekneme si „on je pod vlivem propagandy, nemá cenu s ním hovořit“. To je zarážející.

Přestáváme věřit v to, že lidé myslí a začínáme se k nim chovat jako k někomu, kdo slepě přejímá nějaké názory, nějaké dezinformace, a nevidíme, že lidé v našem okolí přece jen přehodnocují, myslí, snaží se nějak v té době zorientovat.

° ° °

Jak to souvisí s bezpečností? Když se zaměříme na boj proti dezinformacím, nebo strategickou komunikaci naměříme proti takzvaným dezinformátorům, hrozí, že učiníme nepřátele z lidí, kteří jimi dost možná nejsou, možná to jsou ti, kteří se cítí být tímto státem zklamaní, možná oprávněně, možná neoprávněně, to já nevím. A proto vyhledávají dezinformace pro podpoření svých stanovisek.

Úkolem institucí nemá být vyžadovat důvěru, ani vyhledávat dezinformátory, úkolem institucí je stát se hodnými důvěry. Tak, aby co nejméně lidí mělo potřebu si své východisko stvrzovat zavádějícími informacemi.

° ° °

V poslední době jsem si všimla, že se omílá jedna teze, že prý demokracie jsou slabé, a to proto, že dávají hlas lidem, kteří mluví ve prospěch nedemokratických režimů. Já si myslím, že právě tohle je pravá síla demokracie, a je to především svědectví, naše osobní dosvědčení toho, že to myslíme se svobodou vážně. Umožňovat jen věci, které nás neohrožují, to je pro otevřenou, svobodnou společnost trochu málo.