Soumrak ateizmu v dnešním světě je překvapivým tématem, které odráží hluboké změny v globální společnosti. S dominancí vědy a západní civilizace se zdál být postupný přechod k ateizmu přirozeným důsledkem a my jako občané Česka jsme toho zářným příkladem. V novém století jsme však svědci postupné renezance religiozity ve světě. Je to ponejvíce v oblasti vlivu islámu, ale i katolicizmu v oblasti Jižní Ameriky a migranti ho přinášejí i do původně protestantských USA. Náboženství hraje významnou roli i v nejlidnatější zemi světa Indii.

Co způsobilo takovou popularitu islámu, který má teď nejvíce našlápnuto? Je to opožděný důsledek rozpadu koloniální říše. Arabové získali své národní státy, jejichž hranice byly často narýsovány uměle kolonizátory. Očekávali světlou budoucnost, která však nepřišla a nezlepšila jim život. Vedla k rozmíškám a rozčarování. A tak se upnuli k tomu, co je sjednocuje, a to je jazyk a islám. Usnadňuje jim žít v tom, co mají. Je ale náboženstvím nabádajícím a tvrdým, ovlivňujícím celou oblast života věřících. Řada sekulárních, relativně prosperujících absolutistických režimů byla svržena ve jménu islámu. Jmenujme perského šáha Pahlavího v Iránu nebo egyptského diktátora Mubaraka. Sekty nahradily i diktátora Kaddáfího v Libyi. Naleziště ropy umožnila bohatství několika arabským státům, které jsou baštami islámu. Jejich vládci jsou úzce spojeni s islámem a svými penězi ho pomáhají šířit. Zakládají duchovní školy medresy po světě a i v Evropě a podporují a financují mešity. V řadě míst suplují vzdělání, ale vždy šíří islám. Tak jezuité byli také šiřiteli vzdělání, že? Izraelsko-palestinský konflikt se také týká víry.

Renezance religiozity nespočívá v tom, že by obracela ateisty na víru. Celková neutěšená situace světa způsobuje, že léta blahobytu nepřinesla očekávaný pocit a naplnění štěstí, a tak si lidé více uvědomují, že peníze nejsou všelékem a hledají se i v oblasti duševních aktivit. Ateizmus často čelí výzvám v podobě sociálního a kulturního tlaku. Hlavním faktorem je ale to, že věřící mají více potomků, větší porodnost, protože jejich ženy často nerozhodují o početí a tak jich ve světě rychle přibývá. Odpovídá to i jejich kultuře a tradicím. A tak ateisté postupně pomalu vymírají a i ve státech, kde se křesťanská víra udržuje, se stává více a více formální. Jakousi folklórní tradicí. Ano, vymíráme nejen relativně, ale i absolutně. Nejde ale jen o demografické převálcování. Dochází také, možná překvapivě, k mnoha konverzím k islámu. Tento růst je často spojen s kulturními a sociálními faktory, které podporují silnou náboženskou identitu a komunitní soudržnost.

Znamená to snad úpadek lidstva a návrat k novému tmářskému středověku? Nemyslím si to. Takových zvratů už v historii bylo. Bohaté islámské státy dál ponesou vědeckou a technologickou štafetu lidstva spolu s ambiciózní Asií. Vychovají si k tomu nové vědce nebo budou najímat zbývající vzdělané ateisty. Konec konců i islám pamatuje svůj „zlatý věk“, kdy byl kolébkou vědy a poznání. V překladech nám zachránil díla starověku a sám přinesl nová poznání v matematice, astronomii či medicíně. Věda a prosperita není v protikladu s žádnou rozumně vykládanou vírou a ti bohatí, včetně teokracie se už postarají, aby byla víra správně vykládána. Vždy platí v nějaké podobě „co je císařovo, císaři, a co je boží, bohu“.

V dnešní době se bohaté muslimské země snaží integrovat moderní technologie a infrastrukturu do svých společností. Například Spojené arabské emiráty investují do výzkumu a vývoje v oblasti obnovitelných zdrojů energie, umělé inteligence a vesmírného průzkumu. Katar a Saúdská Arábie také investují do vzdělávání a technologických inovací, aby podpořily ekonomický růst a diverzifikaci.

Nicméně, existují i výzvy. V některých muslimských zemích může být vědecký a technologický pokrok omezen politickými a sociálními faktory, jako je nedostatek svobody projevu, cenzura a konzervativní náboženské názory. Tyto faktory mohou bránit otevřenému dialogu a kritickému myšlení, které jsou klíčové pro vědecký pokrok. Také oni se s tím budou muset popasovat, jako jsme to museli i my.

A co unavený a zhýčkaný Západ, co před staletími rozpoutal technickou revoluci? Jak poroste poměr lidí knihy nad lidmi vědy, stane se oblastí přestárlých lidí, vyžívajících se ve službách a nostalgicky se přehrabujících ve své historii. Vládnout v něm budou lidé knihy, kteří nás počtem převýší. Až zvítězí, povládnou možná i relativně demokraticky, kdo ví?

To je příběh darwinizmu a historie civilizací na této krásné planetě. Každý chvilku, tahá pilku a blahobyt bývá tím posledním stádiem i příčinou pádu. Je totiž spolu s uspokojením zabijákem. A když se k tomu přidá i antikoncepce…

Rádoby utěšující dovětek:

Podle aktuálních statistik je křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím na světě, s přibližně 31,6 % světové populace islám následuje s 25,8 % a hinduismus tvoří asi 15,1 % světové populace. Přibližně 450 až 500 milionů lidí na světě nevěří v Boha, což představuje přibližně 7 % světové populace.