22.1.2021 | Svátek má Slavomír


SVOBODA SLOVA: Jak rozpoznat dezinformaci od pošetilého tlachání?

16.11.2020

Dnešní doba je zvláště příznivá pro rozebírání otázky nadhozené v nadpisu, protože korona láká všechny bez rozdílu rasy a orientace k vyjádření a každý má k vyjádření hodně času, neboť normální život se zastavil. Strnuli jsme jako v pohádce o Šípkové Růžence, a zmraženi u kompjútru přemýšlíme již skoro rok o svém zmražení. O koroně tak již bylo napsáno víc než o jakémkoli jiném tématu, což slouží jako dobrý model k analýze textů.

Většina vět v oněch textech, ať od laiků nebo vědců, je typu „o nemoci ani viru ještě dost nevíme, ale řeknu vše, co o tom cítím“. Není na tom nic špatného, vždyť i úkolem literatury není přinést čtenářům data, ale pokusit se je pobavit, a ani noviny většinou jiné cíle nemají. Mým cílem (kromě pobavení čtenáře) je zjistit, zda analyzované texty mohou mít za cíl také indoktrinovat. Pro svou analýzu si vyberu jako model texty pana Vladimíra Wagnera (zde), protože jich je hodně a jsou dlouhé.

Korpus Wagnerových textů má mnoho společného s ostatními texty o koroně: zmiňují se o nebezpečí celé situace, o podceňování nebezpečí ze strany jiných textů, ale i o babičce, která toho kromě vaření moc nechápe, o otcích u porodu a i o lyžařích, kteří se vrátili z cest. Každý dostatečně dlouhý text si většinou sám odporuje (errare humanum est) a v tom není Wagnerova sbírka textů výjimkou. V květnu se autor domníval, že roušky významnou ochranu neposkytují, a později se již spoléhal hlavně na roušky, zpočátku chtěl uvolňování zrychlit a tak „podpořit naše restauratéry i pivovary“, ale na konci byl pro zpomalování, kolektivní imunitu připouštěl, aby ji nakonec zavrhl, Čechy nejdřív chválil jako ukázněné, ale i je nakonec zavrhl, ve vytváření imunity nevěřil, ale posléze vsadil na očkování, a smrtnost autor hodnotil jednou na 1 % a jindy na 6 %.

Autorovy dojmy tak byly dost rozporné – jako jsou dojmy všech normálních lidí, včetně jím zmíněné babičky nebo otce u porodu, a nelze proti nim nic namítat. Vytknout snad lze jen přimíchání grafů a „vědeckých úvah“ do zmíněných dojmů. Autor je fascinován přímkou ve svých grafech, ale jako vysokoškolák by snad mohl chápat, že závislost čehokoli na čemkoli bude v omezeném časovém intervalu skoro přímka, zvlášť když jednu z proměnných zlogaritmujeme. Též není jasné, proč autorovi tak uhranul exponenciální růst počtu nemocných, vždyť počet nemocných v počátku jakékoli epidemie jinak ani růst nemůže, jak se učí děti ve škole. Dále si Wagner plete pojmy; například nechápe, že smrtnost je počet zemřelých vydělený počtem všech nakažených a ne počtem kladně testovaných, což ovlivňuje mnohé jeho „vědecké závěry“. Ale to mu lze odpustit – nejde o jeho obor.

Přestože textový korpus pana Wagnera o koroně obsahuje asi 20 000 slov, nikde se autor nepokouší navrhnout jakýkoli program nebo řešení problémů, pouze kritizuje všechny lékaře včetně primářů, všechny vědce, politiky a i kolegy publicisty. Napadá každého, kdo je proti nějakým opatřením. Z téhož důvodu nemá rád Švédsko, které se opatřením vyhnulo. Kolektivní imunitu podle jeho odhadu z konce října lze v Česku zajistit jen za cenu desítek tisíc obětí; proč ve Švédsku se počet obětí zarazil na 6 000, se neptá. V červnu například chválí Belgii za to, že na rozdíl od Švédska zavedla dramatická opatření, ale nevysvětlí, proč má dnes Belgie dvakrát více mrtvých na milion obyvatel než Švédsko, pouze ve svém článku z listopadu doufá, že další vlna ve Švédsku počet obětí snad zvýší.

Vedle planého povídání, zdánlivě neškodných nesouladů a nevědeckých závěrů však Vladimír Wagner prezentuje katastrofické předpovědi, které již mohou být škodlivé, protože mohou způsobit zbytečnou paniku u lidí, kteří ho neznají. Například koncem října Wagner předvídá celkový počet mrtvých v Česku na koronu mezi 48 tisíci až 160 tisíci s nejpravděpodobnější hodnotou okolo 90 tisíc; na 1. listopad pak předpověděl 230 mrtvých denně, na 8. listopadu 400 a na 15. listopad 700 denně; ve skutečnosti zemřelo 1. a 8. listopadu 201 respektive 187 lidí, a 10. listopadu 184. Jeho předpovědi také odporují počtům zemřelých ve všech zemích světa, včetně zmiňovaného Švédska, kde opatření byla téměř nulová, a přesto je tam počet zemřelých skoro stejný jako v Česku a sotva již dosáhne 90 tisíc. Nabízí se otázka, zda u autora jde o omyl nebo o úmyslné matení. A jako by takové podezření čekal, autor začal všechny kolem sebe napadat jako dezinformátory; dokonce napadl Neviditelného psa jako dezinformační médium (zde), a ten byl dokonce zařazen mezi dezinformační weby (zde).

Nelze přehlédnout, že zatímco důsledky korony v Česku pan Wagner dramatizuje, stav v Číně konsistentně chválí. Například 23. března píše: „...se objevují názory, jak Čína tajila informace... Nelžeme si tím však do vlastní kapsy? ... utajování možných problémů se určitě objevila i na začátku epidemie v Číně. Ovšem poměrně rychle dokázali Číňané tuto fázi překonat... Čína se střetla s úplně novou nemocí, kterou do té doby nikdo neznal. Jistý zmatek, pochybení a zdržení tak nemusí být úplně nepochopitelné.“ Krásná marxistická dialektika. Podobně píše 5. května: „Je tak jasné, že sice Čína může mít snahu utajovat reálná data, ale současná nízká čísla u nich a to, že epidemii zatím zvládla, je realitou.“ V červnu píše o Číně: „Už dlouho nezaznamenává případy úmrtí a aktivních případů nemoci má pouze 70, z toho jen jeden ve vážném stavu.“ Autor 14. října předstírá, že věří tomu, že Čína má méně nemocných a mrtvých než Česko: „...by mě nenapadlo, že Česko s deseti milióny obyvatel překoná nejen v počtu infikovaných, ale pravděpodobně i v počtu mrtvých s covid-19 miliardovou Čínu.“

Jak lze z autorovy náklonnosti k Číně předpokládat, hájí též Rusko a kritizuje Západ. Například 5. května mimochodem oznamuje, že počet obětí koronaviru překročil počet obětí Černobylu, a důrazně varuje, že „Obrovským problémem, který se objevil i u této epidemie, je náboženský a ideologický fanatismus...

jedním z důvodů, proč Evropa a USA nebyly na epidemii připraveny a její začátek z velké většiny nezvládly, je jejich ideologicky předpojatý postoj k Číně.“ Zajímavé je, že se autor, který ve svých četných textech o Černobylu vždy počet obětí zamlčoval, nyní podřekl: počet obětí korony byl 5. května 243 tisíc (zde), takže Wagner připouští pro Černobyl alespoň 200 000 obětí.

Je neomalenost, že autor označuje platformu, která mu publikuje jeho texty, za dezinformační; napadá šéfredaktora Psa a téměř všechny autory, přičemž navrhuje cenzuru a umlčení všech podle něho nesprávných názorů (o dezinformaci viz též zde a zde). Je to o to paradoxnější, že Wagnerovy texty patří spíš k těch méně jasným (slabě řečeno). Když se šéfredaktor Psa ohradil, že jde o pluralitu názorů, trval autor na tom, že u jiných nejde o pluralitu, ale o lživé informace a dezinformace, a že Neviditelný pes si tak zaslouží být uveden v seznamech dezinformačních webů. Je nepochopitelné, že po takové drzosti se autor nediví, že mu Pes dále jeho texty s pochybnými názory publikuje; asi se spoléhá, že ostatní se na rozdíl od něho budou řídit Voltairovým heslem o hájení práva všech se vyjádřit, i když s nimi nesouhlasíme.

Vladimír Wagner definuje ve svém článku z 27. října dezinformaci jako „popírání vědeckých faktů“; jako by vše, co on píše, byla vědecká fakta, přičemž co píšou ostatní, jsou bludy a konspirativní teorie. Na Wikipedii pod heslem „Dezinformační web“, kde je zařazen Neviditelný pes, je však dezinformační web definován jako „stránka, která zveřejňuje tendenční informace s cílem zmanipulovat čtenáře ke změně názoru, chování či vyvolání názorové nejistoty“, a to hlavně taková stránka, která projevuje proruské sympatie (zde). To ale přesně odpovídá charakteru Wagnerových textů, které chtějí vyvolat paniku, manipulují čtenáře k názoru, že Čína je úspěšný a dobrý stát, a vyvolávají nejistotu rozporováním názorů mnoha odborníků, přičemž jako majáky jistoty jsou vydávány totalitní státy Čína a Rusko.


V záplavě publikovaných textů se obecně skrývá moře hlouposti, ale taky četné ostrůvky dezinformací. Jak tedy rozpoznat dezinformaci od pošetilého tlachání? Obecné tlachy přinášejí záplavu neužitečných sdělení, ale nesnaží se mystifikovat či indoktrinovat. Dezinformace mají agendu, chtějí vnutit názor, snaží se indoktrinovat. Také se vyznačují agresivitou a chtějí budit strach, libují si v číslech a rádoby vědeckých údajích a hlavně jsou plny logických rozporů. Vezměme například typické dezinformační téma, „ilumináty“ (každý může nalézt příklad na Aeronetu). V typickém článku můžeme vidět agendu – chválu Ruska; článek je naplněn nenávistí proti všem nepřátelům, co zavinili úpadek světa, a má budit strach z těchto nepřátel; v článku jsou obvykle čísla i grafy; z každé věty čiší úplné nesmysly, včetně víry v mystické ilumináty.

Náš Wagnerův korpus sice obsahuje záplavu neužitečných sdělení typickou pro tlachání, ale také má všechny rysy dezinformace. Texty mají jasnou agendu, tj. usilují o otupení nedůvěry v komunistickou Čínu; texty jsou útočné a nenávistné a žádají potlačení jiných názorů; články jsou plné apokalyptických vizí, které jsou doprovázeny grafy a čísly; články se hemží chybnými dedukcemi a zřejmými chybami; celý korpus je prolnut mystickou vírou v Čínu – zemi, o níž však je známo, že svou nedbalostí (nebo úmyslně) současnou pandemii způsobila.

Moje analýza jasně ukazuje, že texty pana Vladimíra Wagnera mají vlastnosti jak pošetilého tlachání, tak dezinformací. Paradoxně dezinformátor publikuje na webu, který sám označuje za dezinformační.

Nežádám však pana Neffa, aby Wagnerovy články ze svých novin vyloučil. Čtenáři si sami udělají svůj názor. Malá část z nich se utvrdí se své lásce k Rusku a Číně, část se Vladimírově pošetilosti zasměje a část jeho tlacháním znudí, a mnozí budou s uspokojením kvitovat, že všechny názory mají možnost být předloženy veřejnosti – a to je ta (stále ještě) svoboda slova.

http://www.hegaion.cz








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.