(Zde musím vložit osobní vsuvku, jsem odnaučený bývalý silný kuřák a abstinuji již více než dvacet let. A když přijdu domů z hospody, tak si sám smrdím a jdu se osprchovat a oblečení jde do pračky. To jen aby bylo jasno.)
Jenže jak prý praví Bible (já to v ní nenašel): "Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými předsevzetími." Ale něco podobného jsem našel v knize První, zvané Matouš - Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí.
Z praxe to zná moderní svět až příliš dobře. Pokusme se zauvažovat, i když nejsme věřící, o další části citací z Matouše: Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází. …..
Evropa a její moderní politici a intelektuálové si vybrali "prostornou a širokou cestu". A "cesta do záhuby" byla zajištěna. Po neustálém nesmyslném zvyšování ceny cigaret neklesl počet kuřáků, ani se nenaplnila státní kasa, jak meldovali propagátoři zákazu a zvýšení cen. Ale vzrostl počet uměle vyvolaných zločinů - pašování, nepovolená a nekontrolovaná výroba nekvalitních cigaret -, vytváření "legálních míst hanby" pro kuřáky…. Ostatně, už jste někdy viděli "kuřárnu" v moderních firmách, které chtějí být "in"? Pro kouř není na krok vidět a smradu jako v hradu. Anebo před obrovskou prosklenou budovou postávající hloučky kuřáků, kteří tahají, co mohou (a ničí si tím plíce), aby svoji dávku nikotinu dostali co nejdříve. No a co se vůbec silně v EU tají, je to, že také díky "sladkosti" zakázaného ovoce mladí a hlavně děvčata kouří "jako Cikán za pařezem". Jak se kdysi nekorektně říkalo.
Vždycky, když slyším ty hysterické výkřiky proti kuřáctví a vůbec za "zdravý život", ke kterému nás musí dobrodějové donutit třeba násilí (viz poslanec Šťastný z ODS), vzpomenu si na další část Matouše: Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci. Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí?
"Vznešené ideály" čistého a příkladného života vychází přitom z poněkud jednostranného výkladu Bible. Začali to v moderní době hlavně američtí protestantští fundamentalisté. Jejich posedlost důrazem na neposkvrněný "osobní postoj", který je tak užitečný při obraně práv a svobody člověka, má však svoji stinnou stránku. Třeba v bigotním postoji k mnoha takzvaným "lidským hříchům". Mezi které dle nich patří holdování omamným látkám. Za něž pokládají i tabák.
Problém je v tom, že neutuchající lidskou touhu po nějaké droze, která by nám "dělala dobře", nelze ani za cenu drakonických trestů vymýtit. Ani popravy za požívání opia a kokainu jako dnes v Thajsku, ani uřezané uši či nosy za kouření tabáku jako v Evropě ve středověku, prostě nic z toho nedokáže lidstvu tyto libé požitky zakázat. Jde o to, že jakmile požijeme některou z drog, vybudíme v mozku dopaminový, serotoninový, endorfinový efekt.
Na začátku stály americké zákony o prohibici. Důsledky americké prohibice jsou obecně známy. Gangy, zločinnost a naprostý neúspěch. Ale nemluví se příliš o tom, co vlastně toto zdánlivě bohulibé opatření způsobilo v celé společnosti. V USA a v ekonomicky na ně navázaných státech se k moci dostali "noví lidé". Často bývalí gangsteři. Ti ovládli velkou část americké a středo- a jihoamerické ekonomiky.
Jak říká George Friedman v knize "Příštích sto let": "Ve Spojených státech organizovaný zločin sehrál zásadní roli od dvacátých let dvacátého století…. destabilizoval celé regiony a nakonec převedl zločinecké peníze do legálních aktivit."
To však zároveň znamená, že držitele těchto gangsterských peněz - nebo aspoň jejich část - po zrušení prohibice proměnil na "solidní podnikatele". Takže se z vinařů a lihopalníků se nejprve "zákonem" stali zločinci a po zrušení prohibice opět důstojní podnikatelé. Zpětná přeměna "alkoholistických zločinců" v "solidní občany" úplně nevyhovovala policii a náboženským konservativcům. A vůbec všem, kteří spatřují cíl svého života "v ochraně pobloudilých", což se většinou pod jejich vládou děje pomocí policie, soudů a kriminálů.
V okamžiku, kdy bylo jasné, že abstinenční proti-alkoholové šílenství skončí, tak stejné ideové (a ekonomické) síly zahájily hlavně v USA "boj proti drogám". Nejprve ovšem zajistily, aby se užívání těchto drog stalo "módním" v lepší společnosti. Kdo nešňupal kokain, nebyl "in". Jakmile začali užívat drogy umělci a filmové hvězdy, provedl se "nábor" u mládeže Kdo by nechtěl být jako hollywoodský herec?
A tak když začalo užívat drogy dost jedinců, byla "odhalena" jejich "nebezpečnost". Zapojil se tisk, prodejní novináři, zainteresovali se poblouznění aktivisté a pošahaní "idealisté" a kverulanti. Získali se politici a policie a bylo to. Nový kšeft byl tady! Ostatně, co by dneska proboha dělala policie v USA, kdyby neměla drogy? Asi by si je musela vymyslet!
Spolu s amerikanizací celého světa se tak postupně tento obchod s drogami rozšířil na celou zeměkouli. Objevil se nový a silný ekonomický hráč. Drogová mafie.
Prosím, aby po tomto mém konstatování bojovníci proti "americkému" imperialismu krotili své vášně. Stejným vývojem prošel starý Řím a středověká Evropa.
Mnozí lidé si kladou otázku, jak je možné, že zločinci - původně nýmandi, pouliční grázlové a negramotní venkované - coby gangsteři (nejprve "alkoholoví a potom drogoví) - najednou získají takovou obrovskou moc? A tolik peněz? A ovládají dnes už celé státy anebo rozsáhlá, vládami nekontrolovaná území?
Friedman říká: "Zásadní je, že náklady na konečný produkt… (alkohol, drogy,a tedy i jejich konečná cena - pozn. aut.) se uměle nadsazují kvůli jeho ilegalitě."
Všimněme si, že tento ekonomický trik nepoužívají jen gangsteři. Ale naprosto běžně u mnoha komodit i evropské státy. Upravují umělými zásahy ekonomické podmínky výroby a hlavně distribuce specifickým, řekněme rovnou poněkud zlodějským způsobem. Stát ovšem nemůže "krást", takže se tomu říká řízené zdanění. A většina daní se pak použije na placení byrokracie a něco taky na "sociální účely". Tam ale ne mnoho.
Jednou metodou je zdánlivě nenápadné kořistění na cenách nafty a jejích derivátů. Při průměrné ceně 32 Kč / litr paliva z konečné ceny získává stát okolo 60-70% ceny pro sebe. Tedy, opakujme si co je základ vysokých zisků: nízké výrobní náklady a uměle vysoká konečná cena. Dalším tradičním, gangsterským metodám podobným, je umělé vytváření vysokých cen zvané "státní tabákový a lihový monopol". Tím, kdo shrabuje tyto nadměrné a uměle vytvořené zisky, je stát.
Zeptejme se opět G. Friedmana. Ten říká: Tento typ obchodní činnosti s uměle vytvořenými vysokými konečnými cenami vytváří obrovské zásoby (a u gangsterů přebytky) kapitálu. A nelegálně získané obrovské zisky je nutno nějak legalizovat. Americká mafie ….. (brzy) vložila peníze do legitimních obchodů…takže se původní (zločinecké) peníze začlenily do obecného toku kapitálu, … jejich původ v kriminalitě nebyl už (ekonomicky) relevantní..
Co je však dnes nejnebezpečnější (cituji): Když se to stane uvnitř jedné země, podporuje to místní rozvoj… (morálku nechme na chvíli stranou - pozn. aut). Když ale převod peněz probíhá mezi dvěma (či více) zeměmi, stimuluje to růst zločinnosti a napětí.
Naše společnost je vytvořena a vychována na základě "biblických příběhů", kde je opilství a vůbec holdování drogám prohlašováno za hřích. Ale mírné užívání obou je v zásadě povoleno. Tento biblický základ přeměněný do moderních zásad pak zajistil, že se v soužití s nimi společnost nerozložila. Byly v mírné a rozumné formě povoleny s tím, že škody jimi napáchané jsou menší, než pokus lidem tyto věci zakázat.
Například v knize Genesis praví Stvořitel Noemu a jeho synům (které jediné zachránil při potopě jako čisté spravedlivé): Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám i tak jako (t. j před Potopou) dříve zelené byliny.
V Genesisn 9 se říká: Zemědělec Noe byl první, kdo vysadil vinici. Napil se vína, opil se a ležel obnažen ve svém stanu.
A protože Chám se otci posmíval a sezval ostatní aby se na opilého Noa podívali, byl za to proklet. V Bibli i v Talmudu se pak říká že‚ ďábel přišel za Noem a ptal se ho: "Co tu sázíš?" A Noe odpověděl: "Vinici." "A jaké má vlastnosti?" ptal se ďábel. "Sladké jsou její plody, ať čerstvé nebo sušené a víno, jež se z nich vyrábí, oblažuje srdce. Neboť jest psáni: a víno dává radost lidskému srdci člověka."
Pak se starali o vinici společně, Noe a ďábel. A nakonec ďábel přivedl na vinici několik zvířat, které na vinici zařízl a jejich krví ji pokropil. A dal Noemu toto poučení: "Napije li se člověk vína trochu, je prostý jako jehně a mírný jako ovečka. Napije li se pořádně, je jako lev a domnívá se, že nemá na světě sobě rovného. Napije li se však přespříliš, je jako prase, potřísní se. Úplně opilý se podobá opici. Vstává, poskakuje, směje se. Vede nemístné řeči a vůbec neví, co by ještě udělal."
No, myslím, že mnozí z nás mají přesně tu osobní zkušenost, kterou vylíčil Noemu ďábel. V zásadě však platí, že Bible, ačkoliv se to snažili tvrdit zastánci prohibice, alkohol nezakazuje. Kéž by bývalo něco bylo v Bibli i o tabáku, koce a marihuaně! To by se nám ulevilo.
Dnes se pokouší různé vlivové skupiny tento staletý konsenzus o možnosti mírného požívání obluzujících látek, vykoupený drahou zkušeností naší civilizace, zničit.
Ani v USA, ani v EU a ani ve státech, kde je za držení drog trest smrti, nebyl obchod s drogami nikterak potlačen a zmenšen. Naopak, rozprostírá se dál a dál a zasahuje další a další země. Po Kolumbii, kde se vede drogová válka již desetiletí, se začíná rozpadat vládní moc v Mexiku a guerilly v Afghánistánu a Pákistánu čerpají miliony dolarů na zbraně a uplácení právě z prodeje drog.
Na všech frontách začíná program policejního boje proti drogám selhávat. Státy, které se chovají v této otázce rozumně, jako je Holandsko, Švýcarsko a Česká republika, jsou nejméně zasaženy drogovou kriminalitou a také - pozor - drogovou závislostí.
Legalizovat drogy?
Nebylo by rozumnější použít na drogy stejnou legislativu jako na drogy legální (alkohol, tabák)? Včetně státního monopolu? Místo abychom nechali obrovské zisky z nepotlačitelné lidské potřeby po "blaženosti" získávat gangstery a nelegální struktury.
Gangsteři a muslimští fanatici tak díky poněkud nesmyslnému boji proti některým drogám - s nimiž třeba Indiáni staletí žijí v klidné symbióze - mají k dispozici nevysychající zdroje peněz. Není lepší realizovat způsob, který by je z tohoto obchodu vytlačil? Znovu si zopakujme, žádný pokus zbavit lidstvo "výrobků zlepšujících náladu a dělajících lidem život snesitelným" (viz slova Noa: .. dává radost lidskému srdci člověka) nevyšel. A to ani pokusy zajistit to brachiálním násilím.
Přírodě a jejímu výtvoru - člověku (pro věřící případně Bohu, který je za to odpovědný) - tohle trvale neznemožníte. Dokonce by se taková činnost mohla pokládat v křesťanských kruzích jako vzdorování Božím záměrům. Neboť tyto věci vznikly také díky Stvořiteli a Noe zcela jistě nezatajoval před Bohem, že sází vinici.
Problémem, co s látkami ovlivňujícími a obluzujícími dočasně lidskou mysl, se zabývali i naši předkové. A našli cestu. Výchovu ke střídmosti a - a to je důležité - kontrolu nad výrobou a distribucí. A nikoliv zákaz a policii a vězení. Možná bychom potřebovali autority Starého zákona, aby nám řekly něco rozumného o dnešních drogách.
Jak vyhrát drogovou válku? Ukončit ji
Jedním z největších problémů našeho světa je drogová válka. Bez drog, a tedy peněz z jejich uměle vysokých cen, vytvořených vlastně námi samotnými jejich striktním zákazem, by gangsteři, Talibánci a Al Kajda měli velké problémy. Legalizováním kontrolované výroby a prodeje drog by se jako zázrakem z tisíců rolníků závislých na pěstování drog, ale i distributorů, stali naši přátelé. Nepřítel by rázem ztratil svoji zdánlivou neporazitelnost. Bez peněz se žádná válka dlouho vést nedá.
Nepřítel by ztratil hlavní ekonomickou základnu.
Kdo jsou největší producenti drog? Lidé z málo rozvinutých států. Pokud bychom vykupovali v Kolumbii koku my, v Afghánistánu spolupracovali s pěstiteli máku a dodávali je na trh levnější a kvalitnější, kde by vzala Světlá stezka, medelínští narkobaroni i Talibánci "snadné" peníze na boj proti nám?
Válku proti všem nemůžeme vyhrát. Nemůžeme žádnou rozvojovou zem vybombardovat do středověku. Ona tam totiž hlavně v producentských místech je. A pěstitelé, gangsteři i mudžahedíni mají navíc geopolitickou a infrastrukturní výhodu. Hory, neprostupný terén a prakticky nekonečné zásoby dalších bojovníků. Nezničíte Indiány, to už zkusili Španělé. Nejde to.
Nevybombardujete guerillu ani Talibán. Nespálíte všechny pralesy a neobsadíte všechna údolí. Prohrajete jako USA ve Vietnamu. Doposud nikdo nikdy násilím nevyhrál v Afghánistánu.
USA sice porazily v minulém století Mexiko, ale dneska tady tu válku mají zase. A říká se jí drogová. Takhle to prostě nejde. Zničíte část povstalecké armády nebo guerilly, obsadíte silnice a města - a to je vše. Ale stále potečou k nepříteli miliardy z drog. Miliardy, které jim vlastně posíláme my sami. Nemůžeme donekonečna vyhazovat peníze na válku, kterou nepříteli vlastně financujeme.
Takže jediná možnost je drogy legalizovat. Umírá se na ně. To je pravda. Ale to na tabák, alkohol a obezitu také. A na automobilismus ještě víc. A nikdo je nezakáže.
Takže je jediná, bolestná a těžká možnost: legalizovat a kontrolovat. Bude to složité. Nebude se to líbit náboženským a jiným horlivcům,. A také všem kteří jsou na "boji proti drogám" existenčně závislí. Vlivným politikům a represivním orgánům. V USA je boj proti drogám snad vůbec největší džob pro celníky, policajty, věznitele a soudce.
Co byste říkali na představu, že by jednou CNN anebo ČT místo reportáže, jak se vyrábí "pálením a zráním" pravá skotská whisky a jak je chvályhodná tradice pěstování vína a jeho prodeje, vysílala pochvalné reportáže a dokumenty z kolumbijského Medellinu o nejčistší a zaručeně pravé ekologické koce. Jak ji Indiáni používají již tisíce let a jak jsou zdraví….
A co kdybychom viděli přímé vstupy do zpráv o tom, jak spojenecká vojska učí afghánské rolníky pěstovat co nejčistší a nejvýnosnější mák: A nějaký Muhhammad s ručníkem na hlavě by vyprávěl, že oni v jejich vesnici produkují to nejčistší opium. Co tak pomáhá na Západě tisícům v léčení a tišení bolestí. A přináší mnoha dalším lidem potěšení. A jak je to správné a krásné, ta spolupráce spojeneckých vojáků s afghánským venkovem.
Že je to kravina? No dovede si představit, že by v době americké prohibice někde v USA běžel v kinech reklamní šot na kalifornská vína? Anebo na whisky Jameson, jak se právě dnes dováží zaručeně pravá a čistá z Irska?
No, tak s drogami je to vlastně totéž. Jen si to nechceme přiznat. Bohužel, vzhledem k síle Ameriky a jejímu zainteresování bude asi muset začít ona.
Je otázka, kdy si nejen USA, ale celá naše společnost přizná, že po zrušení prohibice se snížil počet alkoholiků a mnoho gangsterů přišlo o lehké zisky. Zatímco stát je získal. Ty peníze. Na sociální programy.
Když si to nepřiznáme a budeme se jen předvádět v "boji proti drogám", nakonec prohrajeme všechno.