Neviditelný pes

ŠUMAVA: Takovou ji chceme? Suchou a vykácenou?

10.11.2009

Lesničtí odborníci, hejtmani i šumavští starostové několik let varovali Ministerstvo životního prostředí, že experiment s ponecháním rozsáhlých smrkových monokultur na Šumavě v tzv. bezzásahovosti povede ke kůrovcové kalamitě. Ministerstvo i Správa Národního parku Šumava naše varování neustále bagatelizovaly a tvrdily, že mají kůrovce pod kontrolou. Nezávislá expertní zpráva, kterou si nechali vypracovat hejtmani Zimola a Emmerová, nazvala situaci ve druhých zónách, kde by se mělo standardně zasahovat, kůrovcovou kalamitou až pandemií. A potlačit kůrovcovou kalamitu lze pouze kácením a odkorněním napadených stromů a vykácením pufračních zón, aby se kůrovec dále nešířil.

Letošní těžby v NP Šumava předčily veškeré prognózy MŽP. Ještě nedávno mluvčí ministerstva Kašpar napsal, že letošní těžba kůrovce v NP Šumava bude maximálně sto třicet tisíc m3. Hluboce se mýlil. Nebo záměrně nemluvil pravdu? Dnes je zřejmé, že v národním parku bude letos vytěženo 300 tis. m3. Tato těžba sebou přinese i nežádoucí holiny o celkové rozloze cca 800 ha, z nichž ty největší budou mít rozlohu několik desítek hektarů. K tomu je nezbytné připočíst i další plochy mrtvého lesa, kde se stále nezasahuje. Ty za letošní rok přibudou v rozsahu také cca 800 ha. Celkem tedy letos ubude cca 1600 ha starého a živého lesa.

Podle všech odhadů vznikají v NP Šumava největší plochy holin v celé Evropě a v celkovém úbytku lesa má NPŠ také rekord. Ale Správa NPŠ je nepoučitelná. V bezzásahových zónách si nadále kůrovce množí, aby k jeho potlačení o několik kilometrů dále masivně kácela a vytvářela holiny. Pokud nedojde k zásadní změně v jeho přístupu, trhne NP příští rok opět všechny rekordy. Podle odborníků se dá odhadovat, že příští rok by na Šumavě mohly odumřít až dva miliony stromů. To už bude naprosto nezvládnutá situace, která se nevyskytuje ani v hospodářských lesích. Kde jsou všechny zelené nevládní organizace a okrašlovací spolky aby bily na poplach, že se v Národním parku kácí jak o život. Všichni už vědí, že se jejich „experiment“ s bezzásahovostí nepovedl. Dochází k obrovské devastaci Šumavy a jsou podána trestní oznámení. Aktéři „bezzásahovosti“ cudně mlčí, protože by museli přiznat: současné masivní těžby a vytváření holin jsou daní za náš nikým neschválený a nelegálně prosazený experiment.

Bývalého ředitele Žlábka zelené nevládky hanlivě nazývaly „ředitel pařez“ a vyštípaly ho z vedení parku, když těžil zlomek současného množství! Dnes se naopak Správa NPŠ stává vyznaným regionálním obchodníkem se dřevem. To je opravdu Národní park? Takovou Šumavu chceme?

Právo, 30.10.2009

senátor jižní části Šumavy



zpět na článek