7.8.2020 | Svátek má Lada



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


ŠUMAVA: Ropák Stráský odchází...



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 29, poslední: 13.7.2012 10:11, přehled diskusí

Nejsem odborník.:
Autor: J. Stejskal Datum: 12.7.2012 0:17

Ale je málo oborů, kde jsou tak diametrálně odlišné názory. Spíš je to od zdi ke zdi. Buď se na všechno vykašlat. (Zab bobra, zachráníš strom.), nebo všechno popíliť.

Jako na normálního konzumenta informací to na mne působí tak, že ekologické organizace, vědí všechno líp a jsou proti všemu z principu. A proto jim moc nevěřím. Viděl jsem jednou, jak pan Petrlík, když hájil obstrukce dostavby dálnice na Plzeň, vysvětloval obyvatelům vesničky, kde kvůli nepřetržitému proud kamionů nemohly děti přejít do školy, jak zachrání brouka. Podle mne jsou nesoudní. U pana Stráského si mohu být alespoň jist jednou věcí: Má přírodu rád. Těžko by hájil samoúčelné plundrování. Takže nasazování psí hlavy na mne působí dost nepravděpodobně.

....bývalé hospodářské lesy opět přeměněny na lesy původní...:
Autor: O. Mayer Datum: 11.7.2012 12:46

... teď jenom ještě určit ( a na základě čeho) jak by ten původní les měl vypadat. Šumava nebyla žádná australská divočina, ale poměrně hustě obydlená krajina , jehož obyvatelé před 60 lety dílem padli ve válce a dílem byly po ní vyhnáni. Následné období bylo v podstatě hodně bezzásahové a jak to dopadlo, je možno např. shlédnout na troskách původních vesnic a přilehlých bývalých polí- v podstatě jenom buš zarostlá břízou a jakýmsi dosti hnusným listnáčem (olší?), zbytek neudržovaná, částečně podmáčená splstnatělá louka. Nikde ani náznak vzniku původního lesa (tj obří listnáče se sporadickým smrkem), ten je možno shlednou jenon ve zcela nepřístupných partích na hřebenech Šumavy a Českého lesa, kam se nedostali s pilou ani původní obyvatelé natož pak peesáci. A taky proč by tam tak měl vyrůst, když vysemenit se už nemá zčeho a marxnáschraň abychom ho tam vysazovali. Takže podobně jako po vykáceném deštném pralesu už vyroste jenom neproniknutelný sekundární les, na Šumavě až se jí konečně podaří nechat sežrat vznikne jenom podobná buš+ pravděpodobně obnažené stále více omleté vrcholové skalnaté partie. Tzv. původní les to ale určitě nebude.        

Re: ....bývalé hospodářské lesy opět přeměněny na lesy původní...:
Autor: E. Heusinger Datum: 11.7.2012 13:08

A pralesy se na Šumavě vzaly jak?

Re: ....bývalé hospodářské lesy opět přeměněny na lesy původní...:
Autor: J. Vozábalová Datum: 11.7.2012 13:16

Asi stejně, jako se jinde vzaly bažiny se svými typickými porosty a jinde zase stepi nebo buš nebo tajga nebo jiná rostlinná uskupení - to ale bylo před zásahy člověka do krajiny. Od té doby, co "začal proces civilizace" člověk do krajiny začal zasahovat a činí tak dosud.

Re: Bývalé hospodářské lesy ?:
Autor: P. Rada Datum: 11.7.2012 23:41

Paní Vozábalová Šumava je hornatá a v nejvyšších patrech přežívala vždy jen horská smrčina ve které kůrovec jako ve všech ostatních smrčinách latentně přebývá. Tato nejvyšší patra se pro pomalý růst, atak počasím... prakticky nikdy neodtěžovala a zásahy tam byly proto minimální. Kůrovec tam navíc může mít jen jeden populační cyklus. Nevedly tam ani cesty, které by těžbu umožnily. Toto se dá dokázat průzkumem stáří porostů. Právě v těchto lokalitách byly ustanoveny tzv prvé tady bezzásahové zony.

To, že má někdo fantazii o přeměně bývalých hospodářských lesů na lesy původní ale nedokládá to žádou specifikací,  je jen ke škodě věci - ale takový člověk možná škodit chce! NP má řadu zon i problém s jejich vytýčením... a podle toho se v nich hospodařilo. Na naprosté většině parku a především v okrajových zonách přitom panoval soulad v tom, že tam je nutné v případě kůrovcové kalamity odtěžit napadené. Spor byl veden jen o vzláště chráněná území. Stráský zonaci ignoroval a ignoroval i doporučení vedců čímž utrpěl NP.

Re: ....bývalé hospodářské lesy opět přeměněny na lesy původní...:
Autor: J. Vozábalová Datum: 11.7.2012 13:09

Dobrý den pane Mayere, mluvíte mi z duše. Vřele Vám doporučuji publikaci "Od jihočeských pralesů k hospodářským lesům Šumavy", autor vloni zesnulý Ing. Josef Jelínek, vydalo MZeČR, ISBN 80-7084-341-1.

Máte naprostou pravdu - právě jsem v tomto duchu odpovídala panu Grambličkovi níže - na to aby se mohlo něco někde vysemenit, musí to tam nejprve být. No a k tomu samozřejmě půdní eroze - ono to na Šumavě s tou půdní vrstvou není nijak slavné.

Re: ....bývalé hospodářské lesy opět přeměněny na lesy původní...:
Autor: B. Rybák Datum: 13.7.2012 10:11

Zcela s Vámi souhlasím.

Kulturní krajina čí NP?:
Autor: P. Rada Datum: 11.7.2012 11:17

Autor ač údajně blízký ochraně přírody zastává kontraverzní přístupy a to je nedobrý signál. Kontraverznost je zřejmá už s nadpisu. Stráský byl sice svým způsobem "ropák" ale hlavně cíleně povahově vybranou nastrčenou figurou. Není pak divu, že i když odchází pochybnosti o dalším vývoji v NP přetrvávají.

Pravdou je, že problém kolem NPŠ tkví i v legislativě. Např. ve způsobu zonalizace uvnitř  NP i ve vyjasnění statutu okolních obcí. Toto by měl ale vyřešit navrhovaný zákon ale o tom se kdo ví proč autor nezminuje. Zato si bere na paškál slovo "DIVOČINA". Ta divoká neuspořádanost panuje ale dnes spíše v nedořešené legislativě a tím spíš i v zákulisí kde se rozhoduje. Tuto lidskou legisltivně-politicko-ekonomickou divočinu ale neinicializovali žádní zelení do kterých kdo ví proč autor kontraverzně rýpe.

Poku pak píše na téma "ševče drž se svého kopyta" a míní tím lesnickou praxi při obhospodařování kulturních porostů aplikovat na NP, jde už o postoj velice na pováenou. Bylo by totiž dobré, mít alespon tu "kulturní krajinu" kde je člověk naplno pánem zcela pod kontrolou, prosperující a zdravou...  Opak je ale spíš pravdou. Kůrovec nabývá v kulturní krajině rozšíření celoplošně, půda zde degraduje rovněž celoplošně a to tak, že bez organického hnojení + herbicidů + pesticidů ... by nás už ani neuživila. K tomuto území je třeba připočíst i změny složení atmosféry i oceánů a to tak velké, že to přináší až celoplanetární změny klimatické. Navíc ale dominantnímu druhu planety docházejí suroviny a začíná haprovat ekonomika. Leckde doma má tedy velmi zásadní problémy už sám se sebou a na neschopnosti i jaderného odzbrojení je to vidět obdobně jak na tom, že část jeho populace trpí obezitou a jiná zas hladem.

Za této situace se nedivím, že se ozývají hlasy o zachování divočiny alespon na části planety. Jsou to sice idealizující postoje - protože i to klima, imise a další zasahují vše - ale jsou pochopitelnější jak kontraverznosti v postojích údajných vědců.

Re: Kulturní krajina čí NP?:
Autor: D. Seibt Datum: 11.7.2012 12:50

Mate aspon tolik vzdelani jako autor, aby jste mohl argumentovat, nebo mate dojem ze vsichni co pisi o Sumave jinak nez se vam libi jsou bud podplaceni nebo blbci?

Re: Kulturní krajina čí NP?:
Autor: P. Rada Datum: 11.7.2012 23:14

Pane Seibt ta formulace "podplacení nebo blbci" je Vaše.

Kus pravdy ale máte. Tzv. technicky rozvinuté lidstvo se vesměs chová jak ropou zkorumpovaní či energií opilí "blbci". Promrhalo totiž spousty energie, surovin a času do zbrojení a podobných projevů vnitrodruhové agresivity a nevivinulo dosud náhradní zdroj za to co už z půlky zpotřebovalo. Navíc nezvládává svůj konzumní apetit a na uspokojování degenerativního pohodlí a libůstek dává prostředky, které zřejmě záhy budou nedostatkové - někde až s fatálním důsledkem.

Tak se k Vám v tom, že lidstvo se chová mnohdy jak "blbci" připojuji.

zajímavé:
Autor: R. Gramblička Datum: 11.7.2012 10:54

že ochranářům nevadí kosení louk s výskytem orchídeí. Ony ty orchideje totiž kvetou jen na loukách kosených. bejt to ponecháno divočině, budou tam brzo kopřivy, bodláky či bolehlavy. Ale vzdyť příroda to musí umět líp, že?

Re: zajímavé:
Autor: P. Rada Datum: 11.7.2012 11:28

Ano i na Šumavě by bylo prospěšné louky přiměřeně spásat.... a udržet tak vyšší dverzitu. K těm orchideím jen podotýkám, že jsou v řadách druhů různě adaptovaných. Příroda to ale opravdu umí dlouhodobě lépe a levněji jak krátkodobá chtivost lidem velí. Druh homo s. s. by se totiž bez neobnovitelných zrojů s 80% neobešel a právě to mu dnes nejvíc hrozí. Příroda to přežije i když nejenže náš druh neohrožuje ale navíc nám poskytuje služby v přepočtu za 33trilionů dolarů.

http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/ekonomika-ktera-neni-o-trznich-vztazich

http://www.kosmas.cz/knihy/157352/zeme-se-ubrani/

Re: zajímavé:
Autor: J. Vozábalová Datum: 11.7.2012 13:22

Ale pane Rado! Můžeme komukoli připisovat nejrůznější nekalé pohnutky, ale že by byl spor o kácení v prvních zónách NPŠ veden chtivostí - no to snad ne.Tam snad jde o to, zda zabránit kůrovci v rozšíření nebo nechat šumavské smrčiny prakticky sežrat. Pokud vím, tak se ani pokácené kmeny nevyvážejí z lesa, jen loupou, aby byl kůrovec zničen.

Re: zajímavé:
Autor: P. Rada Datum: 11.7.2012 23:26

Paní Vozábalová u Ptačího potoka se kácelo zbytečně hned s několika důvodů:

1.Předně dolet kůrovce s této lokality nemohl ohrozit hospodářské lesy ani dosud nenapadené smrky v NP.

2.Druhý důvod byl v tom, že tehdejší počasí zlikvidovalo kůrovce ještě dříve podporou masivního zaplísnění takže už proto nemohlo tam odtud žádné imago vzlétnout.

3. Zatřetí tato lokalita byla uvnitř pásma prvních zon, měla původní vegetaci a byla proto cená svým složením ve kterém byly i smrky zdravé a přesto vykácené s vysokou odolností vůči kůrovci.

4. Velkoplošné kácení zbytečně zničilo i nadějný genofond, ztížilo navíc obnovu tamních budoucích porostů nehlede na to, že proběhlo svévolně a protiprávně.

Divočina ano, ale kdy?:
Autor: J. Vozábalová Datum: 11.7.2012 9:33

Dobrý den všem,

oní by vcelku "zelení všeho druhu" mohli mít pravdu, že bez zásahu lidské ruky vznikne DIVOČINA, jenže nějak zapomínají uvést, kolik století to bude trvat. Odhadovala bych to minimálně na 500 let, spíš víc. Dopustit takový experiment mi přijde hodně nebezpečné, ono se to nakonec nemusí podařit nikdy.

Otázkou zůstává, zda rozvrat zelené Šumavy nepokročil již tak daleko, že její záchrana nebude možná. Doufejme, že ne, byť rozsáhlé "sežrané" plochy (třeba kolem Plešného jezera) vzbuzují docela obavy.

Boj o Šumavu se bohužel dostal do politických pozic a reálné lesnické myšlení je na vedlejší koleji. Díky Bohu za takové články, kéž by se takových fundovaných a srozumitelných hlasů ozývalo víc.

Re: Divočina ano, ale kdy?:
Autor: B. Brousková Datum: 11.7.2012 9:41

Rezervace Bavorský les je na druhé straně kopce. Lesy jsou tam stejného složení a stejného původu jako ty šumavské. Za čtyřicet let trvání parku, tam mají teprve třetího ředitele. V bezzásahové zóně se tam netěží , nikdy netěžilo, nekácí ani neloupá kůra na stojato  .Nepoužívají žádné feromonové lapáky.  A o tom že to jde, se může každý návštěvník přesvědčit na vlastní oči. Každý rok jich tam příjde asi milion. Jen tak pro zajímavost si klikněte na jejich vebové stránky. Tož tak.

Re: Divočina ano, ale kdy?:
Autor: B. Hudzieczek Datum: 11.7.2012 10:52

Ony tam ty lesy nejsou stejného složení, byly historicky pěstovány jinak  a mají v důsledku toho poněkud jinou druhovou skladbu a taky jiné půdní a klimatické podmínky.

Před patnácti lety:
Autor: E. Heusinger Datum: 11.7.2012 10:18

se Krušné hory přestaly ničit. Vstávají z mrtvých velice rychle.

Re: Před patnácti lety:
Autor: R. Gramblička Datum: 11.7.2012 10:58

mohu potvrdit, často tam jezdím

Jste vedle.:
Autor: J. Skála Datum: 11.7.2012 17:20

Kromě toho, že se omezily imise, byly Krušné hory revitalizovány plošnými lesnickými zásahy, včetně mohutné výsadby nových stromů. Žádné zmrtvýchvstání. Těžká a účinná práce. Zeptejte se.

Re: Divočina ano, ale kdy?:
Autor: R. Gramblička Datum: 11.7.2012 10:57

podceňujete přírodu, dámo. Dle toho, co už jsem viděl, vzniká divočina zatraceně rychle. To se pak člověk nestačí divit.

Re: Divočina ano, ale kdy?:
Autor: J. Vozábalová Datum: 11.7.2012 12:58

Nemusíte být ironický, pane Grambličko,  nic nepodceňuji, byla bych ráda, kdybyste měl pravdu, ale bohužel. Ona je to jen otázka toho, jak si kdo z nás tu divočinu představuje. Samozřejmě vím, že rychle začne vyrůstat nejrůznější buřeň, uchytí se některá semena smrku (zatím kolem smrky jsou, tak proč ne) a tak. Může se objevit i některá jiná dřevina - jednotlivě jistě - to vše jedno přes druhé vyroste a máme "divočinu".

Jenže "zelení" předpokládají přirozenou obnovu původních šumavských lesů, a takovou "divočinu" jsem měla na mysli. A to se povést nemusí. Kde se ve složení porostů vezme   jedle bělokorá, kde se vezme buk, který byl hojně zastoupen - když to tam dnes prakticky není. Nejsem odborník ale tolik vím, že aby se mohlo někde něco přirozeně vysemenit, musí to tam zkrátka předtím být. A když opravdu necháme horské smrčiny sežrat, zmizí prakticky jejich genofond - to je taky podle Vás dobré? 

Netvrdím, že za nějaké půl tisíciletí nemůže Šumavu pokrývat dospělý, zapojený, různorodý a geneticky zdravý porost - může, ale tvrdím, že jisté to rozhodně není.

Re: Divočina ano, ale kdy?:
Autor: R. Gramblička Datum: 11.7.2012 14:14

To nebyla ironie, spíš pokus o vtip. Nevím jestli zelení chtějí lesy v původním předkulturním stavu (dle mně je to stejné jako pokusy o oživení mamuta), vím však, že chtějí vše ponechat na přírodu a příroda se tam zařídí podle svého, ne podle přání zelených. Pokud skutečně chtějí původní lesy, tak bez cílených zásahů lesníků (výsazba buků, jedli, odvodňování, či zavodňování) Takže by si měli ujasnit, co vlastně chtějí, nebo spíš, co tam chceme, dyť je to nás všech. Protože, až si to příroda zařídi podle svého, nemusí se nám to líbit

Re: Divočina ano, ale kdy?:
Autor: R. Gramblička Datum: 11.7.2012 14:16

.... zásahů lesníku se to prostě neobejde.

hospodářské lesy:
Autor: P. Pruner Datum: 11.7.2012 7:15

Realistický text. Šumava je po staletí kulturním prostorem kde naši předci vysázeli z ekonomických důvodů monokulturu. Tuto monokulturu nyní někteří blouznivci našich hor brání i svými těly.

Zase jeden exkomunista!:
Autor: P. Pavlovský Datum: 11.7.2012 5:53

Díky Bohu!

Re: Zase jeden exkomunista!:
Autor: P. Kolář Datum: 11.7.2012 7:00

Ano,díky Bohu za názor,který odpovídá realitě,pane Pavlovský.Příroda se nedá ovládat politickým přesvědčením.Ostatně,nedovedu si představit,že by se pan Mrkva ve své době stal profesorem,kdyby nevstoupil do KSČ.Exkomunistů,kteří o tom ani nevědí,máme plnou republiku a nemusí být ani členy KSČM.Otázka má správně znít,jestli má pravdu nebo ne.

Re: Zase jeden exkomunista!:
Autor: I. Schlägel Datum: 11.7.2012 8:06

Odpověď zní, že má. Navíc používá seriozní a srozumitelnou argumentaci, o které se zeleným idealistům může jenom nechat zdát.

Re: Zase jeden exkomunista!:
Autor: P. Schuster Datum: 11.7.2012 10:16

Autor, již při jmenování PhDr. Jana Stráského do čela NPŠ byl na jeho straně o čemž svědčí i článek ze dne 25.2.2011 v 24. Cituji: "Řídí se zdravým rozumem, protože ten tady opravdu scházel. Bude na místě, když se obklopí odborníky ze všech profesí, tudíž i přírodovědci a nakonec rozhodne tak, aby park byl objektem chráněné přírody nejen pro botaniky a zoology, ale také pro lesníky." Pan Stráský splnil tyto požadavky?