5.12.2020 | Svátek má Jitka


ŠUMAVA: Ráj mediálních kampaní

15.4.2010

Jeden z největších českých lesnických odborníků Radomír Mrkva nedávno konstatoval, že ze sporu o Šumavu se „vytratila diskuse, ale zato se k dokonalosti dovedl marketing“. Opravdu, Správa NP Šumava a Ministerstvo životního prostředí již několik let publikují zprávy o tom, jak je na Šumavě všechno v pořádku, jak jsou šumavské obce ze spolupráce s ekology nadšeny a jak počet turistů obdivujících suché lesy neustále stoupá. Správci parku několik let opakují, že lesy na Šumavě nejsou hospodářské, a proto se na Šumavě nesmí těžit. A přitom těží tolik dřeva jako nikdy v minulosti. Masírují nás slovy o tom, že „Národní park Šumava musí zůstat evropský“, ale zároveň, pokud mají někam zakázat vstup a spustit zelenou oponu, tak si z Evropy najednou žádný příklad neberou. Kde je pravda a kde je marketing?

Vzpomínáte, jak před několika lety ekologisté marketingově označovali starosty, hejtmany a regionální politiky za dřevožrouty a agenty těžařských lobby? Spustili celostátní kampaň o tom, jak chceme „vykácet poslední zbytky šumavských pralesů“. Varovali jsme tehdy, že ponecháním lesů bez ochrany proti kůrovcům vypukne kůrovcová kalamita, a chtěli jsme kácet pouze kůrovcem napadené stromy. Dnes, když kalamita vypukla, správa parku kácí jako nikdy v historii a prodává šumavské dřevo ve statisících kubíků. A ekologisté? Cudně mlčí.

Vzpomínáte si, jak před dvěma lety byla média zahlcena propagandistickými informacemi o objevu roztoku houby Beauveria Basiana, která jistojistě zachrání Šumavu před kůrovcem? Na Pramenech Vltavy dokonce houbu rozstřikovala hasičská auta a nad Trojmeznou létala letadla, která tuto houbu rozprašovala. Kde je Basianě konec dnes? V loňském a letošním roce se správa parku vrátila k tradičnímu způsobu likvidace kůrovce. Najala desítky harvestorů a stovky lidí s motorovými pilami.

Ministerstvo životního prostředí neustále demagogicky nabízelo pouze dvě cesty pro budoucnost Šumavy: kácení, kdy vzniknou obtížně zalesnitelné holiny, nebo diferencovaný, druhově rozmanitý les, jemuž ale musí předcházet hromadné uschnutí všech stromů. Od začátku to byl marketingový tah a odborný nesmysl. Kdyby se proti kůrovci zasahovalo a dodržovaly se zavedené postupy, žádné těžko zalesnitelné holiny by nevznikly, protože by se odstraňovaly jen napadené stromy a včas. Naopak, těžko zalesnitelné holiny vznikají dnes neodborným hospodařením správy parku.

Vzpomínáte si, jak před rokem Správa NPŠ informovala v médiích o studii, která říká, že obce na Šumavě mají více peněz než kterékoliv jiné v republice? A najednou se v ministerském dokumentu VIZE Šumava 2020 říká, že je potřeba šumavské obce ekonomicky zvýhodnit.

Výsledkem celého příběhu je, že lidé nejsou pravdivě informováni. Ochranáři přírody na Šumavě, a to počínaje vedením ministerstva životního prostředí, nikdy nebyli schopni vysvětlit, oč jim vlastně jde a proč a pro koho je dobré, co zamýšlí. Důsledkem toho jsou jen samé lži, fabulace a překrucování pravdy pomocí najatých PR manažerů. Katastrofou pro Šumavu pak je, že se naplňují prognózy a všechna dříve vyslovená rizika. Jako zatím poslední marketingový tah budou zelení stokrát opakovat, že je téma Šumavy vtaženo do předvolebního boje. Každý, kdo problematiku Šumavy sleduje, přitom ví, že jde ze strany ekologistů zas jen o marketing… Není to skutečný ráj mediálních kampaní?

Autor je senátor s volebním obvodem na Šumavě



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.