Hostem Studia 6 ČT 24 byl 26.5.2010 pan Radim Šrám předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd. Diskutovala se problematika, zda zasahovat či nezasahovat do lesů na Šumavě. Odpovědi a argumenty pana předsedy k diskutované problematice moc nepřesvědčily, protože na konkrétní otázky odpovídal obecně a nekonkrétně.

Nikdo nezpochybňuje existenci bezzásahových území v národním parku. Problém je v tom, že národní park je na Šumavě od roku 1991 a přesto neexistuje dlouhodobá koncepce, která by jasně stanovila cílovou rozlohu území, kde se nebude zasahovat. Pan předseda sice hovořil o 20 %, ale všeobecně se hovoří o 30 % a Hnutí duha hovoří dokonce o cílovém stavu 75 % bezzásahovosti.

Na přímou otázku proč si myslí, že se odumřelý porost sám obnoví, odpověděl pan předseda, že na těchto otázkách pracují odborníci z jihočeského centra Akademie, kteří zjistili, že se porost obnovuje, ale že to bude záležitost desítek let. Neřekl kolika desítek let, ale jako argument uvedl, že na základě zkušeností z jiných oblastí našeho státu je zřejmé, že něco lze zničit velmi jednoduše, ale náprava trvá desetiletí. To je téměř přesné definování stavu na Šumavě. Kde se však vzala osvícenost a priorita realizované teorie jihočeských vědců, když existují i jiné vědecké názory, jak postupně přeměňovat stávající monokulturní les na les, který se bude strukturou i složením podobat lesům, kdysi na Šumavě původním. Názory, které navrhují realizování v praxi vyzkoušené postupy, které nezmění na desítky let krajinný ráz Šumavy. Postupy, které nezmění na tisícich hektarech životní prostředí pro chráněné ptáky a které zachovají celou řadu dalších funkcí, které normální lesnatá krajina plní.

Na otázku, jak by bojoval on s kůrovcem, odpověděl pan předseda, že na 80 % území parku se kůrovec likviduje normálním způsobem. Ano, za normální způsob se považuje včasné kácení napadeného dřeva a jeho včasné vyvezení z lesa. Je však možné přehlédnout a považovat za normální, když se těží dvojnásobek kůrovcového dřeva, než se plánovalo? A nenabízí se přímo otázka, zda se tedy protikůrovcová opatření nevymkla kontrole? Není to právě ten problém, který by se měl razantně řešit?

Klidu do stávající diskuze o Šumavě nepřidala ani jedna z posledních odpovědí pana předsedy a to když se moderátorka pořadu zeptala, zda se nemůže stát, že se za pár let zjistí, že prosazované názory byly mylné. Pan předseda odpověděl, že při jakémkoliv názoru se může časem zjistit, že došlo k omylu.

Pokud by stávající systém péče o lesní ekosystémy na Šumavě vyplynul ze široké názorové diskuze celé vědecké veřejnosti a ne jenom z názorů jedné její části, potom by ani poslední odpověď nebyla tak zneklidňující.

Šumava