Srovnávat britské pouliční bitky s policií s českou blokádou kácení kůrovcových stromů? Jistě, jde o záměrně provokativní nadsázku. Obě události ale spojuje neúcta k zákonům a vysoké škody. A protože nátlaková akce v lokalitě Ptačí potok před pár dny skončila, přišel čas shrnout, co přinesla.

Absence soudnosti

O důvodech, které Stráského vedení parku ke kácení vedly, se psalo už mnohokrát. Zopakujme tedy jen, že nemělo jít o žádné komerční rabování dřeva, ale o chirurgicky čistý řez. Jeden poražený kůrovcový strom by znamenal záchranu deseti dalších. Blokáda to znemožnila a navíc byla odborně i věcně zmatená. Aktivisté tvrdili, že jim jde o záchranu "pralesa", ačkoli v lokalitě Ptačí potok je hospodářský les 2. zóny.

Média přešla mlčením existenci důležitého precedentu. Prakticky stejnou blokádu totiž Hnutí Duha uspořádalo už v květnu 1999 v rezervaci na Trojmezné. Aktivisté tehdy zabránili pokácení necelé tisícovky kůrovcem napadených stromů, čímž rezervaci odsoudili k smrti. Dnes je Trojmezná kompletně suchá. Podle posudku soudního znalce Ivo Viceny tím vznikla škoda za šestnáct milionů korun. Organizátorům blokády proto hrozila vysoká pokuta. Když to ale začala vyšetřovat policie, objednala si Duha "trucposudek" u soudního znalce Mojmíra Vlašína. Ten dospěl k závěru, že škoda je nulová.

Vlašín byl přitom jedním ze svolavatelů blokády a jejím tiskovým mluvčím. Tím, že napsal zaujatý a zmanipulovaný posudek na svou vlastní akci, se podle brněnského soudu dopustil "hrubého porušení povinností znalce". Česky řečeno se před dvanácti lety na Trojmezné podvodným zneužitím kulatého razítka neštítil chránit sebe a své kolegy před zaslouženým trestem. A takto morálně zdiskreditovaný člověk dělal tiskového mluvčího letošní blokády. Proč se o tom nikde nepsalo? Proč se Vlašína nikdo nezeptal, jestli se nestydí podívat ráno do zrcadla? A co mediální mlčení o tak závažné skutečnosti vypovídá o úrovni českých "investigativců"?

Stejnou absenci soudnosti jako Vlašín projevila i Anna Šabatová. Signatářka petice ŠumavaPro, požadující zastavní kácení, se rozjela na Šumavu, aby blokádě vyjádřila podporu. Český helsinský výbor (ČHV), jemuž Šabatová předsedá, pak kritizoval "hrubé" zásahy policistů. Bude té paní ještě někdo věřit, že se jmenuje Šabatová? A může se ČHV ještě někdy k něčemu vyjadřovat, aniž by vypadal směšně?

Úsměv ale budily i další figury, které se pasovaly na kované "odborníky" na ekologii lesa. Vůdcem blokády byl veterinář Jaromír Bláha, který si z válčení proti parku udělal živobytí. Demonstraci před ministerstvem životního prostředí organizoval smutný hrdina estrád televize Nova, herec Petr Vacek. Mediálně blokádu "pokrýval" teatrolog Vladimír Just. Ten lesáky fanaticky nenávidí od doby, co jimi byl v první 1. zóně parku s manželkou přistižen při trhání borůvčí i s kořeny a po zásluze pokutován:

Vykradené auto

Po dvanácti letech od Trojmezné se situace opakuje – i letošní blokáda na Ptačím potoce vytvořila líheň brouka. Proč, to aktivisté bezelstně přiznávají mezi řádky. "Ve skutečnosti nejde o kůrovce, ale o 15 miliard ve dřevě, které na Šumavě jsou," řekl ředitel Ekologického právního servisu Pavel Franc. "Celou dobu šlo o dřevo, ne o kůrovce," dodal Mojmír Vlašín. I když se tuhle motivaci snažili podsunout druhé straně sporu, logicky sedí na ně samotné. Komu totiž pomůže, když se kůrovec z Ptačího potoka rozšíří do dalších částí Šumavy? Kdo začne volat, že místo chirurgicky čistých lokálních zásahů v zeleném lese je hřbitov stromů třeba zlikvidovat plošným kácením? Dřevařské firmy. Posloužili jim aktivisté nevědomky svou hloupostí, nebo šlo o předem domluvenou hru? Podle řady hlasů byla blokáda brigádou, jejíž účastníci dostávali 800 Kč denně (zde, zde). Pokud je to pravda, čí to byly peníze?

Během "nenásilného protestu" aktivisté několikrát fyzicky napadli policisty. Starostovi Modravy Antonínu Schubertovi kdosi vykradl služební auto. Peněženka v něm zůstala. Zloděje nezajímaly cennosti, ale informace – zmizel jen služební notebook s důvěrnými dokumenty o Šumavě (viz). Co je to za lidi, že se musejí "v zájmu přírody" snižovat k tak podlým činům?

Neskutečnou demagogii blokádníků dokazuje cíleně vyvolaný mediální "skandál", který měl odvést pozornost od věcné roviny sporu. V přesně načasovanou dobu aktivisté zveřejnili informaci, že vedení parku platí mediální agenturu, která mu pomáhá s prezentací (viz). "Nesmyslné vyhazování státních peněz!" křičeli. Vzápětí se ale ukázalo, že agentura pracuje za třetinovou cenu, než je obvyklé. V září 2010 přitom kontrola ministerstva financí prokázala, že předchozí Krejčího vedení parku rozhazovalo statisíce korun za nesmyslný výcvik "manažerských dovedností". Kontrola tehdy kritizovala i nehospodárnost v podobě parkoviště v přírodě s asfaltovým povrchem (zde, zde). Tehdy byli ale aktivisté zticha. Plýtvání jim nevadilo, protože Krejčí byl "jejich člověk" – na rozdíl od Stráského.

Občanská společnost

Blokáda má ale i jeden optimistický výsledek, který zatím nebyl dostatečně zdůrazněn. Aktivisté chtěli, aby se o kácení vedla "celospolečenská diskuse". A veřejnost jim vzápětí vyhověla. Pochodu na podporu kácení se spontánně zúčastnilo přes dvě stě lidí a na modravském happeningu "Šumavu si sežrat nedáme" se jich sešlo čtyři sta. Je to mnohonásobně víc, než počet blokádníků. Hesly typu "Hnutí Duha, táhněte ze Šumavy", nebo "Pozor, v lese jsou ekoextrémisté!" jim Šumaváci dali jasně najevo, co si o nich myslí. Místní lidé vtipně použili i "mírumilovný prostředek občanského odporu", kterým se aktivisté tak rádi ohánějí. Uspořádali "blokádu blokády", při které lidským řetězem aktivistům symbolicky bránili ve vstupu do lesa. Ukázali tím, že proti ničení přírody se dá bojovat s nadhledem.

Na Šumavě tedy promluvila tak často vzývaná občanská společnost, která se proti blokádě aktivizovala samovolně "zdola". Kdo jiný by měl rozhodovat o budoucí podobě Šumavy? Lidé, kteří tu žijí, nebo najatí statisté z velkých měst, pro které to byla jen vzrušující prázdninová "bojovka" a kteří o složité podstatě problému skoro nic nevěděli? Když chtěli Šumaváci vědět, proč tu jsou, odpovídali: "Zeptejte se našeho vůdce Bláhy, ten to všechno ví" (viz). A jak napříště hodnotit odborné renomé části vědců, kteří blokádu podporovali? Neviditelný pes zveřejnil fakta, ze kterých plyne, že nový ředitel parku Stráský (kterého tak hlasitě kritizují) jim přeseknul penězovod. Předcházející Krejčího vedení parku spřáteleným vědcům totiž sypalo miliony (viz).

I když to tak z médií možná opticky nevypadá, měla blokáda jen mizivou podporu. Podle průzkumu veřejného mínění ji schvalovalo pouze 18 % respondentů, zatímco postup vedení parku podporovalo 70 % (viz). Na podporu Jana Stráského vystoupil svaz 22 šumavských obcí požadující ukončení "nebezpečného experimetu". Pod peticí Zachraňme Šumavu, požadující zastavit "bezohledné ničení hodnot, pro které byl národní park Šumava vyhlášen", je dnes přes 14 000 podpisů. "Trucpetici" Šumavská výzva, kterou sepsal herec Petr Vacek a šéf Duhy Petr Machálek, signovalo jen 2200 lidí.

Ubrečení srabi

Z blokády by se měl poučit především ministr životního prostředí Chalupa. V uplynulých deseti letech dostalo Hnutí Duha od jeho resortu na dotacích a grantech asi patnáct milionů korun. Opravdu má stát sponzorovat organizované porušování zákonů a ničení cenných přírodních hodnot? Měl platit aktivisty, jejichž škodlivá činnost stála milion korun jen na nákladech za zásahy policie na letošní blokádě (viz)? A má sponzorovat skupinu, která ignoruje rozhodnutí soudu? Ten Duze předběžným opatřením zakázal blokádu organizovat. Jak ale zjistili novináři, aktivisté Duhy ji každý večer dál tajně koordinovali (viz). Už z důvodů pohrdání soudem je pokuta 50 000 Kč pro každého zadrženého aktivistu zcela na místě (viz).

Asi nejzábavnější ale bylo sledovat klasické mediální „vrtění psem”. Předem připravené divadýlko pro novináře mělo podobu absurdní frašky. Když policisté odvazovali aktivisty od stromů, dozvídali jsme se o útlaku, násilí a zvůli. Publicista Adam Bartoš popisoval, jak zatčená aktivistka „seděla v klidu na pařezu, ale když si všimla, že ji přítomná kamera natáčí, spustila hrozný křik. Řvala na celý les, že ji mlátí, že jí lámou ruce a podobně” (zde).

Neuvěřitelná obvinění gradovala bizarním tvrzením, že policisté sypou blokádníkům za krk mravence a že je mučí (viz). Pokud si ale někdo zamkne ruce do ocelové trubky, neměl by se divit, že si je při pokusu o odpoutání od stromu trochu odře. „Tvrdí, že mají právo na přímou akci,” glosoval to kdosi v jedné z internetových diskusí. „Nejsou ale ochotni nést důsledky svého jednání. Křičí o policejním násilí a zbaběle se brání pokutám. Prostě ubrečení srabi.”

(Zkrácenou verzi textu zveřejnily 30. 8. 2011 Lidové noviny. Autor je publicista, na Přf UK absolvoval obor systematická biologie a ekologie).