Co vedlo ministra Chalupu k tomuto rozhodnutí?

Ministr Chalupa vsadil na jistotu. Tou je nestraník Jan Stráský - zkušený politický harcovník, současný předseda Rady Národního parku Šumava a předseda Klubu českých turistů. Ministr do čela parku povolal člověka, jemuž maximálně důvěřuje a o němž ví, že krizový management s pomocí kvalifikovaných odborníků zvládne.

Sám Jan Stráský - v souvislosti s devastací parku a stále většími omezeními pro turisty a vodáky - říká: "Co mě drží při aktivním životě, je bojovat s těmito lidmi (radikálními ekologisty). Dostali jsme se do kleští, které neměly vzniknout.“

Postoj starostů šumavských obcí

Jmenování Jana Stráského dočasným ředitelem Národního parku – vnímají jako optimální řešení. Ač nepochybují o kvalitě tří kandidátů na post ředitele parku – pana Kitzbergera, Obermajera či Mánka – je pro ně osobnost Jana Stráského zárukou toho, že

1. Krizový management zastaví kůrovcovou kalamitu a povede k obnově Šumavy

2. Obce budou slyšeny a nikoliv pomíjeny

3. Bude ustavena jakási rovnováha mezi radikálními požadavky environmentalistů a zachováním mimoprodukčních funkcí lesa – a to i funkce rekreační

4. Vznikne tolik potřebný Zákon o národním parku Šumava

A názory Hnutí Duha?

Jaromír Bláha s komentářem dlouho neotálel: „Ministr Chalupa odevzdává park jihočeské ODS, potažmo dřevařské společnosti Lesy Hluboká. Stráský léta vede nesmiřitelný boj proti národnímu parku,………. Ministr prostě zahodil výsledky konkurzu do koše a dosadil člověka jihočeské ODS, který ani nebyl mezi kandidáty.“ (pozn. Jan Stráský je bezpartijní.)

Zalistujme v minulosti. Ředitele NPŠ Aloise Pavlíčka vítal Jaromír Bláha do nové funkce v roce 2004 slovy: „Pod jeho vedením se Šumava může konečně změnit v národní park, který skutečně chrání unikátní přírodu a přináší prosperitu do horských obcí.“ A stalo se. Národní park se měnil pod jeho vedením a pod vedením jeho následovníka Františka Krejčího - v mrtvolnou divočinu. Nejvíce prostoru a ochrany zde zažívá nikoli příroda sama, ale kůrovec. Nejcennější ekosystémy Šumavy byly uměle chovaným kůrovcem na mnoho desetiletí či staletí zničeny. Nestátní organizace, zvláště Hnutí Duha – dokázaly ve spojení s provinčními „vědci“ nemožné. Zničit pohoří, které bylo osídleno již v době kamenné. Šumava zaznamenala rozmach ve středověku, a to díky budování tří větví Zlaté stezky spojující bavorský Pasov s Prachaticemi, Vimperkem a Kašperskými Horami. Pohoří přežilo třicetiletou válku, exploataci rozvíjejícím se průmyslem, dokonce i druhou světovou válku, částečně i dobu komunismu, ale nepřežilo několik let nadvlády ekofundamentalistů.

NGOismus

Non governmental organizations (NGO), jinak nevládní neziskové organizace jsou samozvanými vládci zvláště tam, kde o ně nikdo nestojí. Nebyly nikým z nás zvoleny. Na vlastní provoz čerpají dotace a granty z ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí a dalších fondů. Zneužívají svého vlivu na média i na politickou scénu. Medializují beztrestně nepravdivé informace - viz kauza Trojmezenský prales, Prameny Vltavy, řada trestních oznámení na Správu parku vedenou Ivanem Žlábkem. Stojí za zcela neobjektivními pořady o Šumavě z pera veřejnoprávní televize. Pokud Jan Stráský hovoří o kleštích, které neměly nikdy vzniknout, myslí tím především sevření NGO. Přejme si, aby se mu podařilo tento fakt změnit.