Edvard Sequens ze sdružení CALLA jménem ekologických organizací nesouhlasí s rozvojovou koncepcí Jihočeského kraje na Šumavě (Zásady územního rozvoje kraje). S materiálem, který připomínkovaly šumavské obce i zastupitelstvo Jihočeského kraje. Podle nevládních environmentalistů je špatný.

Nechci zasahovat Jihočeskému kraji do jeho kompetencí, a tak pouze poukážu, kam nevládní organizace, které několik let usilovně podporovaly Bursíkovo „ekologické vedení“ Národního parku, dovedly Šumavu dnes: Tisíce a tisíce hektarů zcela uschlých staletých šumavských lesů. Suché jsou nejcennější pralesní zbytky okolo pramenů Vltavy, Trojmezná, lesy na Plešném jezeře, lesy okolo jezera Laka a další.

Opravdový prales

Ekologisté nás ujišťují, že tam za několik set let vyroste opravdový prales a zmizí nenáviděná smrková monokultura. Ale možná taky ne. Dalším výsledkem „ekologické správy“ NPŠ jsou desítky kilometrů uzavřených turistických cest. Příští rok budeme slavit tisíc let Zlaté stezky a organizátoři požádali vedení NPŠ o průchod karavany s mezky se solí po historické (a dnes uzavřené) cestě přes Luzný, kudy karavany v minulosti chodily. Neuspěli. Tudy, kudy chodili lidé tisíc let, dnes nesmíme. Splouvání Vltavy? Zapomeňme. Vedlejším produktem „ekologické správy“ Šumavy je rozpoutání kůrovcové kalamity a masivní kácení a prodej kůrovcového dřeva z takzvaných druhých zón parku. Dnes již ekologické organizace neobviňují šumavské starosty a regionální politiky, že chtějí na Šumavě těžit dřevo, protože ho „ekologická správa“ těží sama.

Zelené vedení

A těží ho tolik jako nikdy v historii parku. Stovky a stovky hektarů holin uprostřed Národního parku Šumava jsou tak dalším výsledkem práce zeleného vedení parku. O propojenosti členů nevládních organizací a těžařů dřeva dnes již není pochyb. Představitelé nevládní organizace Přátelé Šumavy, která důsledně obhajuje bezzásahovost na Šumavě, vlastní těžařskou společnost, která důsledně těží...Je potřeba zdůraznit, že nic z toho, co „ekologické vedení“ NPŠ podporované nevládními organizacemi se Šumavou provádělo, nebylo projednáno ani se šumavskými obcemi, ani s Jihočeským krajem. Šumavské obce i Jihočeský kraj byly naopak nuceny podávat na nejrůznější rozhodnutí environmentalistů žaloby. Na rozdíl od Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které CALLA kritizuje, ale které jsou v současné době řádně projednávány a připomínkovány.

Českobudějovický deník, 4. 1. 2010

Převzato z TomasJirsa.cz

Autor je senátor za ODS