8.12.2019 | Svátek má Květoslava


ŠUMAVA: Národní park na rozcestí

2.2.2011

Nyní, po dvaceti letech od svého vyhlášení, čeká Národní park Šumava na svého nového ředitele. Kdo jím bude? Snad někdo, kdo bude pokračovat v díle svých předchůdců, nebo někdo, kdo bude chránit přírodu NPŠ takovou, jaká je? Nebo někdo, kdo bude sledovat úplně nové zájmy (samozřejmě vše v rámci zákona, jak je v kraji zvykem)? V zájmu spravedlnosti je nutno ovšem říci, že ředitel není pro budoucí směr vývoje až tak rozhodující, ale protože rozhodující slovo má ministerstvo životního prostředí (alespoň navenek, pro veřejnost).

Ze dvou nejznámějších názorů na směřování NPŠ dosud jednoznačně dominovala ideologie, jejímž proklamovaným cílem je opravdová příroda (asi proto „opravdová“, že ta běžná kolem nás, to snad ani není příroda - viz OSEL, čl. 4886). Nástrojem dosažení tohoto cíle má být naprostá eliminace lidských zásahů a lidského vlivu. Již z tohoto požadavku je zřejmé, že něco takového v podmínkách NPŠ není vůbec možné, a tak ani nepřekvapí, že se tento způsob, tzv. bezzásahovost, neaplikuje tak striktně: reálně se v NPŠ používá pouze tak, že se nezasahuje proti činitelům, které v extrémních případech mohou celý místní ekosystém zničit. (“Zničit“ ve smyslu: ekosystém přestane plnit své funkce a je nahrazen ekosystémem jiným. Nejznámějším případem je kůrovec, který je normálně běžným obyvatelem lesa, ale při nadkritickém rozmnožení zcela spolehlivě způsobí uhynutí lesa.) Jinak se v tzv. bezzásahových zónách samozřejmě zasahuje, např. v Luzenském údolí stavebními úpravami ve slatích nebo transportem chráněných rostlin (viz rozhodnutí Správy NPŠ zn. SZ NPS 04470/2010/5 - NPS 06100/2010 ze dne 25.06.2010).

Obecné argumenty určité části vědecké komunity o nutnosti zákazu zasahování proti kůrovci působí po stránce odborné kompetence poněkud nedůvěryhodně v okamžiku, kdy jeden docent Jihočeské univerzity na konkrétní upřesňující otázky k těmto argumentům odpovídá pouze, že „lesníci... drží se 150 let staré technologie pěstování lesa na celulózu včetně chráněných území“ (přitom to nebyly otázky nijak složité) nebo když jiný vědec má názor, že by se měly „...zmenšit zhoubně rozrostlé lesy“ (viz Bleskové povodně, MF Dnes, 9.8.2010) nebo že les je nepřítelem přírody (viz OSEL, čl. 4759).

Problém NPŠ ve skutečnosti vůbec není problémem odborným, ale je problémem politickým. Byl jím již v okamžiku, kdy Pithartova vláda, protože nutně potřebovala důkaz své pokrokovosti, překotně vyhlásila NPŠ bez konkrétní a jednoznačné definice toho, jaké funkce má národní park plnit, jakých cílů a v jakých časových horizontech má být dosaženo a co to bude (nejen v penězích!) stát. Pokud by totiž vyhlášení NPŠ hned na počátku deklarovalo např. zhruba toto:

- současné lesní ekosystémy Šumavy nejsou kvalitní a nevyhovují požadavkům na národní parky;

- cílem NPŠ je vybudovat na Šumavě divokou přírodu, náš český Yellowstone;

- cíle bude dosaženo naprostým vyloučením lidských zásahů do vývoje ekosystémů na části území NPŠ (území s tzv. bezzásahovým režimem) okamžitě, na zbývající části, která nebude sloužit rozvoji obcí, postupně;

- důsledkem toho bude okamžité (z hlediska dlouhodobosti vývoje lesa) hromadné uhynutí většiny smrkových lesů na bezzásahových územích a výrazné ovlivnění vývoje lesů ostatních;

- ovlivnění ostatních lesů vývojem v bezzásahových územích povede v počátečním období ke zvýšení těžby dřeva;

- cílový ekosystém, přírodní prales, na území NPŠ samovolně vznikne do 500 roků;

a pokud by výše uvedené principy byly výsledkem společenského konsensu, pak by proti současnému stavu NPŠ nemohla být vznesena jediná legitimní výhrada.

Tak tomu ovšem nebylo a není tomu ani dosud. Naopak, body výše uvedené proklamace jsou podle potřeby vytahovány postupně a používány pro zdůvodnění současného vývoje a stavu NPŠ. Jen tím zvýšením těžeb se neargumentuje, ačkoli vývoj kůrovcových těžeb je výrazně rostoucí (z 6,5 tis. m3 v r. 1990 na 300 tis. m3 v r. 2009 a 350 tis. m3 v r. 2010), což je ekonomicky velice zajímavé, a ani časový horizont dosažení cílového stavu se neuvádí (co vím, tak naposledy byl použit někdy v r. 1990) - snad proto, že se jedná o údaj naprosto neuvěřitelný a zcela neověřitelný.

Nu, uvidíme, jak bude o budoucnosti NPŠ rozhodnuto; zda je NPŠ skutečně na rozcestí, a nikoli na scestí.

30.1.2011

Šumava 21








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.