Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Výborný článek

Porušení zákona, který ukládal udržování původní funkce šumavské přírody, jehož výsledkem byly a budou obrovské finanční náklady nutné na nápravu její devastace, obrovské ztráty v tradičním hospodaření tamních obcí, ztráty na turistickém ruchu, jsou v rozsahu, který z devastačního byznysu šumavského vytváří největší parazitický "tunel" naší novodobé historie, nemluvě o nesmírných škodách nevyčíslitelných (estetických, mravních psychosomatických).

Pachatelé tohoto zločinu by měli být pohnáni k zodpovědnosti. Vláda by tím korunovala svůj nesmírně záslužný a úspěšný zápas o záchranu Šumavy.

Problém je ale v tom, že díky 5. koloně EU-hujerských vlastizrádců jsme už nad těmito "ptačími zónami", a (proti nám) "chráněnými oblastmi" ztratili úplnou suverenitu. EU si své žoldáky bude určitě chránit. Žádná pýcha ale neroste až do nebe.

Kůrovec na Šumavě už prostě skončil

nemá dál co žrát. Škoda, že ty pomatené melouny, co se připoutávali do korun stromů, nepokáceli i s nimi.

Re: Kůrovec na Šumavě už prostě skončil

Zásadní Omyl pane Boleslave - a nejen Váš. Kůrovec je dnes latentně/ nekalamitně všude.

"Na ztraceném" to bylo dokonce naopak  tak, že byly zbytečně plošně vykáceny stromy sice kůrovcem napadené ale s už odumřelýmy larvami od působení houby - přirozeného nepřítele - která se rozmohla po tehdejším chladném a deštivém letním počasí. Možná, že si i pamatujete nejen přivázané ale i policií blátem vláčené aktivisty a to bylo možné právě jen po vydatných deštích.

Kdo si chce chce mé tvrzení o mrtvém kůrovci ověřit, tak si může vygooglovat pojem "Osobnosti o Šumavě" a zhlédnout zejména příspěvek Miroslava Kohela.

Kdo se navíc zajímá nestrannost podání "Šumavské kausy" z hlediska provozovatele portálu NP - at si zkusí uvedený pořad přímo odkazem zadat do zdejší diskuse. Odpověd systému je snad dostatečně výmluvná.

Jen se divím,

že pomatenec Bursík není už dávno zavřen na doživotí do blázince!

A všechen jeho majetek konfiskován na alespoň malinkou náhradu škod, které vyvolal.

Rovněž stále nechápu, jak je možné, že za prokazatelně vadná rozhodnutí konkrétních politiků nejsou tito hnáni k osobní a k hmotné odpovědnosti s propadnutím majetku na náhradu způsobených škod.

Re: Jen se divím,

Pane Davide svým způsobem s Vámi souhlasím - ALE....:

K celé kause NELEGÁLNÍ TĚŽBY v NPŠ, NELEGÁLNÍHO zásahu POLICIE...totiž došlo už i na SOUDNÍ ROZHODNUTÍ.  To se ale také týkalo rolr Bursíka, kterou soud prohlásil za adekvátní.

http://dl.dropbox.com/u/1136334/rozsudek.pdf

(http://sumava.drosera.cz/info/tiskovezpravy/zpravy......)

http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/policie-se-......

Ideologie ala Chloupek

Plivanců na "zelené ..." je článek plný ale věcně se opírá jen o momentální impresi a ještě jen s několika lokalit.

Pokud by si autor toti položil otázku vývoje smrkových porostů celoplošně a doložil to obrázky - vyšlo by něco sice ještě hrůznějšího ale už by nemohl vinit oblíbený terč. Smrk ale nejen ten je totiž na ůstupu k severu před GW v celosvětovém měřítku a třeba v Kanadě a na Aljašce takto odumírají plochy násobně větší jak ČR. Jde opravdu o "HRŮZNÝ EXPERIMENT" typu co to udělá nebudemeli respektovat meze růstu.

http://www.vancouverobserver.com/blogs/climatesnap...

K podstatě. I bez dokládání antropogenního vlivu na GW zůstává fakt, že s rostoucí teplotou nyní v globálu sice jen + 0.6C ale na kontinentech středních šířek jako ČR už kolem +1.5C a v úrovni Kanady až 5C toto znamená jak zvýšený celoroční odpar zhruba 100mm srážek na stupen tak prodloužení vegetační doby ale zároven až znásobení generačního vývoje kůrovce. Ten sice v nejvyšších partiích Šumavy stále zůstává u jedné generace ale o pár set metrů níže už to mohou být dvě a v našich běžných výškách do 400m 3 i více. Záleží jak je teplý ten který rok a jak je deštivé zejména léto.

Trend celosvětový se týká i latentního výskytu kůrovce po celé ČR. To můžeme pozorovat jako stružky mízy na kmenu smrků starších jak 40let. Většina takto napadeného porostu se ale ubrání, jen zvýšená defoliace to prozrazuje i s dálky. Pokud se tedy v kdekoli vyskytuje homogenní a vzrostlý porost, který náhle zdevastuje větrný poryv, hrozí dnes prakticky všude vypuknutí kůrovcové kalamity. S pohledu kůrovce , který je tu se smrkem už 65mil let a za tu dobu se naučil symbioze, to znamená úkol co nejrychleji dřevní hmotu připravit transformací na půdní supstrát umožnující rychlou obnovu porostu. Tato metoda je ale v rozporu s tím co si představuje Jan Chloupek v hospodářském lese který si navíc plete s přírodní rezervací která má chránit vše živé tedy i kůrovce.

Re: Ideologie ala Chloupek

Kůrovec je vázán výskyt smrku. Pokud byl původně smrk jen v 6. vegetačním stupni a výše, měl kůrovec jednu generaci a problém s ním nebyl, když navíc vezmeme v úvahu věkovou diferenciaci původních porostů. Problém vznikl s lesním hospodařením které smrk "stáhlo" do 4. a mnohde i 3. vegetačního stupně. Tam kůrovec vytvoří v příhodných letech i 3 generace a je průšvih.

K přírodní rezervaci - je obecně rozšířeným omylem, že rezervace má chránit vše, co je v ní živé. Rezervace se vyhlašují k ochraně některého živočicha, rostliny, biotopu apod. Mají zpravidla tak malou rozlohu, že se v ní nemohou  vytvořit přirozenou cestou auroregulační mechanismy, proto mají plány péče, které určují, jak v rezervaci zasahovat, aby se v ní zachovalo to, pro co je určena.

Na Šumavě došlo k nešťasné souhře okolností - za NP se vyhlásilo území, kde drtivá rozloha porostů byla původně stejnověký hospodářský les, z mnohdy stanovištně nevhodného sadebního materiálu. Byl vyhlášen vládním nařízením s konkréním statutem. Rok po vyhlášení vyšel zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody, který definoval hospodaření v národních parcích a zapomnělo se, že tu máme jeden národní park, který jaksi ještě ta kriteria nesplňuje a bude chvíli trvat, než tomu tak bude. Protože zákon je víc než vládní nařízení, režim v NP Šumava se začal řídit zákonem č.114 a na NP Šumava se začalo nahlížet jako na standardní NP, jako na les přírodě blízký s vytvořenými autoregulačními mechanismy. Dnešní stav je důkazem tehdejšího pochybení i pozdějších chyb, které vyvrcholily příkladem politického cynismu bez hranic, když ministr ŽP Bursík prohlásil, že za stav NP Šumava bere politickou zodpovědnost. Bursík je dnes v politickém propadlišti, ale uschlá  Šumava tu ještě bude dlouho strašit jako memento politických her různých zájmových skupin.

Na presidenta

je podána žaloba pro velezradu. Copak asi zelená E. Wagnerová si myslí o ministru Bursíkovi a proč nepodá žalobu na národohospodářskou škodu v rozsahu mnoha miliard?

Re: Na presidenta

Velezradou je od Klause především namnožení populace lidí neznajících špinavé peníze. Také ale všeobecné bezuzdné ziskuchtivosti, víry v bezrestnost a sílu konzumu. Tím vším přivedení české zemičky do razantní závislosti na dovozech. Narcisticky nemocnému člověku, kterému funkce navíc podlomila takto už oslabené zdraví ale sotva kdo dokáže úmysl. Tuplovaně ho ale sotva kdo už dokáže těm, kteří o takového náčelníka na krytí svých aktivit stáli. Za 2 světové války si analogicky moudře počínali nacisti když presidentovat nechali bezmocného zdravotně postiženého Háchu.

Ten "úmysl" kohosi na růstu naší závislosti/poslušnosti v dovozech surovin ale už i zboží a konec soběstačnosti potravinové se v lonském roce projevil jen v ropě nutným nákupem za 115miiard!. Klausem implementovaná krátkozrakost trhu kterou sebevědomě nazýval liberalismem způsobbila např. že za desetiletí vzrostla cena této životně důležité suroviny prakticky 5X!. Takto začíná nést jeho působení pro místní ekonomiku velmi jedovaté ovoce v podobě regrese, nezaměstnanosti...

http://www.novinky.cz/ekonomika/295405-v-cesku-se-...

Na té Šumavě se to pak projevuje upřednostnováním developersých zájmů na budování sjezdovek, hotelů, haciend a těžbě dřevní hmoty typu "po nás potopa".

Svědčí o tom i cena pozemků, která je na Šumavě podobná jak v okolí Prahy a tak se nedivím vypjatému zájmu o právě tuto lokalitu, zatímco osudy hospodářských lesů, biotopů,  jinde jsou prakticky mimo zorné pole přispěvatel NP.

Zelení přitroublíci by se měli podívat

na Saharu. Tam opravdu kůrovce nezahlédneš! Co je zelené a nepochází z přírody, je podezřelé! Zeleným jde o prachy stejně jako všem ostatním, Jen dovedněji než ti druzí blbnou lidem hlavy, hlavně těm nejméně připraveným.

Re: Zelení přitroublíci by se měli podívat

Pane Hoblíku chceteli - tak jsem tedy oproti Vám dočista "ZELENEJ".

Žiji totiž především jako nadstavba biologické transformace pomocí ZELENÉ fotosyntézy za kterou naše technická civilizace nenašla dosud žádnou náhradu ale tento základní proces umí jen umocnovat  průmyslovým hnojemím, pesticidy, herbicidy či genetickým šlechtěním.

Tento extenzivní proses ale v intenzifikaci naráží na řadu limitů - zejména na zdrojovou omezenost energií ale i surovin a to zejména pitné vody.

Nevím s čeho Vy svou podstatou kdesi asi žijete - ale jestli je to na planetě zvané Země - žijete nejspíš v bludu se zbožně tržně zblblou hlavou.

Šílený experiment

Vyhlášení Národního parku Šumava začátkem 90.let minulého století jsem bral jako snahu ochránit šumavské lesy před případnou hrozbou jejich vyrabování. Jenže zelení aktivisté to mínili jako šílený experiment s cílem přeměnit hospodářský les zpět na "původní" prales. Možná si brali za příklad již přes sto let existující národní par Yellowstone v USA. Jenže tam existoval přírodní prales odjakživa. Tato oblast se nedala nijak zemědělsky ani lesnicky využívat (vysoká nadmořská výška, nekvalitní dřevo, geotermální aktivita) a tak ji pragmatičtí američané jednoduše vyhlásili za národní park. Jenže na Šumavě je již po několik staletí hospodářský les a tento šílený experiment zelených Šumavu zdevastoval a vyhání odtud turisty i místní obyvatele.

Re: Šílený experiment

Ani v Americe vlastně nikdy neměli původní les. V Yellowstone a jinde to bylo spíš lovecké území domorodců. Část lesů byla vypalována, výběrový lov měl svůj význam. Spíš se dá konstatovat, že za tisíce let se lidé a krajina vzájemně přizpůsobili.

"nežádoucí genetický mix"?

já měl vždy za to, že bohatý genofond je požehnáním pro každý druh, jelikož zvyšuje šance na přežití, odolnost vůči nepřátelům,...  ...že bych se plet?

Re: "nežádoucí genetický mix"?

....vyrůstá opět na těchto holinách smrková monokultura. Nevítaná monokultura. Monokultura, za kterou ekologové kritizovali naše předky a kterou předkové vysázeli po velké vichřici roku 1870. A vysázeli ji ze sazenic, které sehnali ze všech koutů tehdejší monarchie, a tím vznikl nežádoucí genetický mix....

Stačí pozorně číst:-)

mix, ale zase samé smrky....

Smutný článek

Nesouhlasil bych s panem Malečkem. Nevidím za vším jenom intriky. Jednodušší je vidět tu duševní ubohost zelených. Kdo je vlastně financuje? Snad ne daňoví poplatníci?

Jak jedni vyčůránci přečůrali druhé

Zajímavé na článku je, že jeho fundovanému autorovi unikla všeobecně známá pravda, že ti - jak píše zelení Khmérové jsou jen figurky najaté majiteli gigantických lesáckých firem. Bursíkem počínaje, stádem rádoby vědců pokračujíce a posledním u stromu přivázaným konče.

"Tzv.zelené řešení" kalamity po orkánu Kyril jim přineslo mnohem větší zisky než klasické řešení odvozu padlého dřeva a souběžná protikůrovcová opatření patřící do produkčního lesa - tj. fabriky na dřevo, který tvoří přes 90% nesmyslně vyhlášeného Národního parku Šumava.

I ten byl vyhlášen na základě komerčních zájmů místních politiků, kteří jsou většinovými vlastníky šumavských penzionů. Domnívali se, že pod značkou NP vydojí víc z kvant za echt přírodou přijíždějících turistů, kteří si díky tomu nevšimnou, že místo v lese pobíhají po fabrice na dřevo.

No a tak místní vyčůránky po Kyrilu přečůrali vyčůránci pražští vlastnící lesácké firmy a to díky zneužití značky NP z čiré chamtivosti prosazené místními. Smutné je, že to nejvíc odnesla sama Šumava.

Nezbývá než poděkovat "sekerníkovi" Stráskému, který za cenu vlastního sebeobětování zachránil to co zachránit šlo. Jeho dílo by se mělo dokončit zrušením NP Šumava a na Šumavu vrátit odpovědné lokální lesní hospodáře, kteří jí jako jediní mohou vrátit do kdysi obdivovaného stavu. A hlavně vyhnat gigantické lesácké firmy řízené z Prahy jejichž jediným zájmem je okamžitý maximální zisk bez ohledu na pozdější následky. Šumava jako taková je totiž vůbec nezajímá.

Re: Jak jedni vyčůránci přečůrali druhé

No, jsem ráda, kldyž si mohu alespoň přečíst něco o vyčůráncích z NP Šumava. Člověka vždy potěší, že jedny vyčůránky dokáží přečúrat vyčůránci jiní. Jen tak dál, ke světlým zítřkům!