28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ŠUMAVA: Čtvrt století péče „odborníků“

K 25. výročí založení Národního parku Šumava byla vydána tisková zpráva NPŠ NP Šumava: Čtvrtstoletí NPŠ – Vývoj horské smrčiny, kde se odpovídá na otázku, “zda se les obnoví sám, nebo zda mu musí člověk pomoci“, a dovozuje se, že “les se dokáže obnovit i bez pomoci člověka“, a tím odvozuje, že tedy tzv. bezzásahový režim uplatňovaný v NPŠ prokázal svou pravdivost a správnost.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Mrázek 6.3.2016 20:53

Byl jsem tam. Suchá hrůza.

Také jsem téměř dostal infarkt . Jako ta Šumava . Kdy konečně dostanou "odborníci" z fakult, nepolíbení realitou a neuznávající pravidla přírody, protože pak nedostanou grant, kdy dostanou alespoň přes hubu ?

K. Wágner 6.3.2016 14:15

Do kamene vytesat

"To, že něco neznají neznamená, že to neexistuje".

Do kamene vytesat.

F. Pavlis 5.3.2016 22:21

Žel,

obojím, ale neplatí to jen o Šumavě. Tragické je ovšem to, že na devastaci takových rozměrů neexistuje lék. Soudnost je dnes vzácnější šafránu....

Š. Hašek 6.3.2016 13:16

Re: Žel,

Ale existuje. Příroda též nezná pojem devastace (domníváte se, že dříve pole, dnes území poněkud zarostlé trnkami, jest devastací přírody)? Opatrně s výrazem devastace.

Lék existuje, je to čas. V případě přírodního parku funguje dokonale. Ovšem poněkud déle než dvě dovolené po sobě a volební období.

J. Skála 6.3.2016 13:34

To vaše "poněkud déle"

je ovšem více než dovolená nebo volební období, ale více než DVĚ GENERACE. A v tom je ta blbost zelených šmejdů.

K. Wágner 6.3.2016 14:17

Re: To vaše "poněkud déle"

Trochu bych přidal. Pokud by mělo jít o prales, DVĚ GENERACE jsou hodně málo.

Š. Hašek 6.3.2016 15:33

Re: To vaše "poněkud déle"

Může být.

B. Rybák 5.3.2016 21:33

Výborný, skvěle argumentovaný článek!

Šumavská příroda vznikla procesem symbiózy s člověkem a bez člověka se může stát v lepším případě smetištěm kulturní krajiny zaplaveným jejími agresivními a proto zcela bezcennými druhy a v tom horším se po vyschnutí zdevastovaného lesa se na staletí změní v "poušť"! Ty nejcenější druhy přežívají ve stopách těžké lesní techniky!

Š. Hašek 6.3.2016 12:58

Re: Výborný, skvěle argumentovaný článek!

Pane Rybáku, zajímalo by mě rozdělení přírody - ty agresivní a bezcenéné druhy. Nějak jsem nepochopil. Zřejmě máte na mysli záhon cibule s nějakým plevelem.

Blbě se domnívám, že přírodní park má být spravován jinak než pole pšenice na chleba/pole smrků na dřevotřísku.

Uznávám, že zjednodušeno.

B. Rybák 7.3.2016 19:09

Re: Výborný, skvěle argumentovaný článek!

Agresivní druhy rostlin ovládnou jako první uvolněný prostor a na dlouhou dobu v něm "zadusí" ostatní rostliny (což dokazuje i onen cca milion zbytečně vysázených stromků). Jsou bezcenné, protože se vyskytují skoro všude!

Blbě se domnívám, že součástí přírodního parku jsou i v něm žijící lidé, kterým vždy poskytoval obživu a na tom se nic nesmí změnit, stejně jako na potěšení poskytujícím turistům (to, že by se zvířátka nechala vyrušit člověkem, je hloupá báchorka - děsí je jejich chránění predátoři) a také se domnívám, že tím nejhorším byznysem pro přírodu i člověka je eko-byznys!

P.S. Ta neomluvitelná zkáza se dostala už dostala až k Antýglu - je to hrůza! Zkuste ji obhájit před občany (jejich zástupci) např. v Prášilech!!!

P. Vaňura 5.3.2016 13:01

Zelení jsou ZLO!

"bezzásahový režim je ideologicky motivovaná metoda, která nemá oporu ve faktech." Pan Kopta má samozžejmě pravdu, je to ale je ZVLÁŠTNÍ PŘÍPAD obecného pravidla, které říká, že NIC z toho, co hlásají zelení nemá oporu ve faktech, VŠE jsou to je IDEOLOGICKY MOTIVOVANÉ BLÁBOLY!!!

J. Kratochvíl 5.3.2016 10:58

Výborný článek a pravdivý.

I v následující diskusi si můžeme všimnout, že zastánci bezzásahového režimu a oponenti článku budou stejní "odborníci" jaké uvádí autor. Úžasné, jenže mi se již krásné přírody na Šumavě nedožijeme a je to zničeno pro několik dalších generací.

Š. Hašek 6.3.2016 13:08

Re: Výborný článek a pravdivý.

Vy jste zřejmě odborník na lesní ekosystémy. Já též nikoliv, teď už jen promyslete, jak mi bude zákazáno chodit na Lusen a mít jiný názor. Jiný názor než mají katastrofici, kteří tvrdí "že to tam všechno zahyne", nejdřív Tatry po větru a teď Šumava po broukovi.

Zkráceno.

Nikdy jsem ani nezavadil o Zelené. Někdy bude asi škatulkování složitější.

K. Novák 5.3.2016 5:02

Snad lze považovat za logický fakt,

"Snad lze považovat za logický fakt, že čistá smrčina se zmladí pravděpodobně opět na čistou smrčinu." Právě že na většině Šumavy ne. Bezzásahovost by vedla na většině NPŠ k vývoji jiného lesa než čisté smrčiny (bučiny nebo smíšeného lesa hlavně s bukem, jedlí a smrkem). A o to jde. Čisté smrčiny jsou původní (přirozené) jen na nějakých 12% území NPŠ a s globálním oteplením se tahle plocha může ještě zmenšit nebo úplně zmizet. V současnosti je NPŠ smrkovou plantáží, účelem bezzásahovosti je nechat ho vyvinout se v mnohem zajímavější "zelené srdce Evropy". Nesmí to být ovšem zakázaná lovecká zóna.

J. Hruška 5.3.2016 10:34

Re: Snad lze považovat za logický fakt,

Dobrý den. Pane Novák, odkud se vezmou bukvice a jiná těžká semena?? Ani semena javorů nemají odkud dolétnout. A semena jedlí?, věříte snad, že doletí až z německé a rakouské strany Šumavy? nebo z Blanského lesa. Pokládáte snad za "jiný les" vysázení 1000 000 sazenic smrku?? Prosím Vás, nechte si "bezzásahovost" na Vaši zahrádku, Šumava není Vaše a o to jde. Zdař Bůh. Josef.

J. Kratochvíl 5.3.2016 11:04

Re: Snad lze považovat za logický fakt,

Mohl byste mi vysvětlit, proč máme nechávat procesy zmlazování lesa náhodě tj., jestli se tam náhodou neujmou nějaké buky, jedle nebo další dřeviny, když je tam můžeme zasadit rovnou a ne čekat jenom na náhodu a chaos? Nebo snad chcete tvrdit, že člověk a opravdoví odborníci na lesnictví by to nedokázali?

K. Novák 5.3.2016 14:57

Re: Snad lze považovat za logický fakt,

Je zbytečné se namáhat s vysazováním lesa, když příroda si to dovede zařídit sama. Opravdoví odborníci na lesnictví by ovšem dokázali sukcesi urychlit, takže les by dospěl do stadia blízkého konečnému (klimaxovému) rychleji. Ale ti opravdoví odborníci jsou ukřičováni a označováni za ekoteroristy. Mám navíc obavu, že vysazování by nakonec podlehlo tlaku na výnosovou smrkovou monokulturu. Buky a jedle jsou také pralesní stromy a lépe zmlazují v přítmí lesa než na otevřené holině, kde se to naopak líbí smrku. To ale není hlavní. Hlavní je neodvážet dřevo a nechat ho na místě zetlít, aby se živiny vestavěné do dřeva vrátily zpět do půdy a les se mohl dobře obnovovat. Pokud se bude kácet a dřevo odvážet, bude obnovení lesa problémové až nemožné. Tam, kde les neobnovuje sám, nebude se dařit ani vysazovaným stromkům.

J. Kratochvíl 5.3.2016 16:49

Re: Snad lze považovat za logický fakt,

Je vidět, že se asi pokládáte za toho opravdového odborníka. Každý obyčejný zahrádkář ví, na rozdíl od vás "opravdových odborníků", že si ze zahrádky může sklizené ovoce odvézt a nemusí ho nechat zetlít, aby měl v půdě živiny, protože ty vznikají také zetlením listí, trávy, ale také třeba spadaným jehličím v lese atd. po celá léta. Vy jste asi nikdy v lese nebyl ani na houbách, přesně jak to popisuje autor článku.

K. Novák 5.3.2016 19:38

Re: Snad lze považovat za logický fakt,

Jde právě o to, že Národní park není zahrádka. Zahrádka je produkční území, proto si z ní můžete odnést co chcete a nedostatek živin nahradit třeba kompostem, hnojem nebo umělými hnojivy. Zahrádka je ekvivalent produkčního lesa, sloužícího k produkci dřeva. Národní park má jiný účel. Slouží k ochraně přirozeného vývoje společenstev, k zachování výskytu jinde vzácných druhů rostlin a živočichů, ke studiu, k rekreaci, k ochraně pramenných oblastí řek ap.. Proto se přimlouvám za bezzásahovost (ovšem nikoli za nepřístupnost), samozřejmě v první zóně. V ji obklopujících dalších zónách se nějaké zásahy už dělat mohou. Doporučuji vám přečíst si knížku "Co vyprávějí šumavské smrčiny.", na kterou odkazuje autor a která se dá z internetu stáhnout.

J. Hruška 5.3.2016 21:00

Re: Snad lze považovat za logický fakt,

Jste úplně vedle pane Nováku. Z tlejícího dřeva se vyplavuje množství jedovatých zplodin, včetně kyselých oxidů síry. Tlející padlý, ne stojící suchý, kmen vytvoří upotřebitelný humus až tak za 30 let. Spadané jehličí v hustých smrkových monokulturách tleje desítky let zcela bez užitku. Zločinnost vašeho přimlouvání se poznáte snad až návštěvou dvou stran státní hranice na Smrčině, na vrchu Plechý, Třístoličníku a pod. Na rakouské straně po totálním vytěžení a odvezení kůrovcem napadeného smrkového lesa prospívají bukové houštiny s monumentálními jedlemi buky a místy javory. Lanovka na Smrčina slouží lyžařům a sjezdovky poskytují nádherné výhledy, jedním slovem "národní park". Na české straně hranice "bezzásahová" mrtvá zdevastovaná odporná podívaná přes stojící suché kmeny nebo křížem krážem zválené zcela neprostupné vybělené klády, plísní a hnilobou páchnoucí životní prostředí k poblití. Bez zásahu odhaduji na sto let otevřený hrob pro vše živé. Doporučujete číst knížky, já Vám doporučuji osobní návštěvu. Pokud jde o prameny řek, obstarejte si "prameny" informací o listopadové bleskové povodni na horní Vydře, Křemelné, Otavě a ostatních potocích. Bezzásahové mrtvé lesy nezasáhly a voda byla během dvou hodin všechna v korytech. První přehlédnuté varování. Ani nedokážu domyslet, co by se stalo, kdyby vypukl požár. Vaše "bezzásahovost" do tak obrovských ploch je přímo zločinem proti lidskosti a je i protiústavní. Zdař Bůh, Josef.

K. Wágner 6.3.2016 14:26

Re: Snad lze považovat za logický fakt,

Pokud díky bezzásahovosti dojde k zániku lesa (což se po kalamitách stane), nedojte na holinách k žádnému zachování výskytu jinde vzácných druhů rostlin a živočichů.

V. Kopta 5.3.2016 12:38

Re: Snad lze považovat za logický fakt,

bezzásahový režim je ideologicky motivovaná metoda, která nemá oporu ve faktech (v porostech typu dnešní šumavy). Nevalné výsledky metody se okecávají...

V. Říha 5.3.2016 19:21

Re: Snad lze považovat za logický fakt,

Obávám se, že ten poslední odstavec je právě o Vás.