Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jádro pudla je v tom, že Sudetští Němci přišli na pozvání českého krále a na jeho území. Celé generace pak žily s občasnými problémy a občasnými spolupracemi, občas se škorpili, občas navzájem ženili, děti chodily "na handl". Jako v každé rodině. S nástupem Hitlera (Rakušák) se to ale začalo bortit, on jim totiž slíbil, že budou "pány světa". No a cca 80% Sudetských Němců tedy volilo Henleina. A za chyby se platí. Zaplatili i Sudetští Němci. Ale odsun se týkal nikoli občanů Československa, ale občanů Třetí Říše (dal se k Němcům). A ne každý Němec musel pryč, řádově jich tisíce zůstalo. V naší vsi byla paní Němka, byla moc fajn, za 30 let se nenaučila pořádně česky, ale lidi jí brali a zůstala. Jistěže se při odsunu staly chyby a zločiny, ale jestliže při odsunu Němců z Brna bylo zavražděno 250 lidí... tak to byla hodinová kapacita jedné plynové komory v koncentráku. A tam neumírali neviní, ba i děti? Ty tahanice kolem odsunu jsou historie, stejně jako kdysi Čingis-chán vyvraždil a obsadil polovinu Evropy, ale dneska půjdu s Mongolem na pivo bez problému. S Němci spolupracujeme, někteří jsou fajn, jiní ne, u nás je to to samé. Problém je, když se národ nechá zblbnout nějakým psychopatem co má zduřelé ego... a pak platí. Historia magistra vitae. J.L. end

No Vy máte ponětí o dějepise, člověk by zaplakal. Přečtěte si něco o přesných pravidlech dohod mezi CSR a "Ríše" o občanském stavu občanů Protektorátu. Ostatně: Němečtí sociální demokraté optovali pro Československo (normálně by automaticky dostali občanství "Ríše. ") Dle voleb 1929 se jednalo o více než půl milionů německých občanů.

Děda s celou rodinou odešel do Litomyšle, kde měl bratra aby táta mohl dostudovat na českém gymplu, protože ho doma zrušili. Němec, co zabral dům, na konci války postřílel na zahradě své děti a manželku, sám se oběsil na švestce a barák zapálil.

Aspoň děda mohl použít vázaný vklad na opravu domu a nepropadl státu, jako jiným. Mé město se zmenšilo na půlku a v pohodě přežilo. Ne tak dost vesnic v horách, kde nájezdníci většinou pochybných kvalit zjistili, že k přežití je třeba tvrdě pracovat a dnes je tam jen pár chalup lufťáků, nebo jen ovocné stromy se zbytky základů někdejších domů.

S dnešními potomky vysídlenců nemám pražádný problém a je mi jasné, že oni po návratu netouží.

Není to fake. Moje prababička s manželem museli utéci ze Sudet i se sedmi dětmi, ale on nebyl státní zaměstnanec, ale kovář, tedy živnostník.

Začalo to bojkotem ("nekovejte u Čecha"), pokračovalo zastrašováním - nápisy na zdi, polámaný plot, zabité slepice (to vše ještě před Mnichovem) a po Mnichově už to bylo jasné - ve většině obchodů je nechtěli ani obsloužit a nejčastější věta byla "Češi, táhněte domů" (myslel se tím zbytek republiky).

Podobný osud stihl moje prarodiče a dalších takových byli tisíce.

Taková jednání svých soukmenovců ovšem paní Rybnická nepřipouští. Sudeťáci byli přece odjakživa "mírumilovná komunita", která od vzniku ČSR byla "naprosto loajální" se svým novým státem.

Na vině byl ten syčák Hitler, který jim vlil do hlav návrat do Říše, ke kterému jim pak ochotně napomohl, pročeš všechny Čechy ze Sudet společnými silami okamžitě vyhnali.

Když se jim po válce sen o návratu do Říše opravdově vyplnil, tak se v nich náhle probudila sounáležitost a láska k bývalému bydišti, čemuž ovšem brání Benešovy dekrety, které jsou jim trnem v oku, jež tu způsobuje neustálé ronění slz paní Rybnické, která už neví jak by se vetřela do české společnosti, kterou kdysi tak lehkovážně pohrdla a odešla, aniž musela, že, paní Rybnická ???

RE: "Jiri Roskota

2. 12. 2025 10:11

Ne, oni nevyhánějí řadové občany (Lotyšska). Oni vyhánějí občany Ruska, se zvláštním statutem trvalého pobytu v Lotyšsku kteří nebyli ochotni se za 35 let naučit ani základy Lotyštiny."

---------------

v lete jsem se cca 3 tydny potuloval obytnym autem Pobaltim, kupodivu zrovna v Lotyssku se anglictina moc nechytala, na rustinu reagovali vstricne a ochotne, v Estonsku anglictina OK, ale starsi lide radeji zacali mluvit Rusky, ac to byli evidentne Estonci, nejvetsi prekvapeni Litva, kde prakticky vsichni mluvili dobrou angictinou.

Někde jsem četla, že se k sudeto-německé otázce někdy přirovnává situace soužití Ukrajinců a Rusů na Donbase. Mají Rusové žijící na Donbase právo požadovat autonomii, či se připojit k Rusku?

Referendum proběhlo roku 2014.

Je pravdou, že v pohraničí byla do vyhnání Němců práce a soběstačnost.

Teď jsou tam cigani, a naopak tam peníze lijeme my, viz třeba Chanov. Pak je i zbytečná otázka, zda si v hospodě sednout k Helmutovi nebo Lakatosovi.

Rodiče museli opustit pohraničí, protože majetek v pohraničí získali na základě pozemkové reformy a jich se týkal odsun. Další rodiny zde zůstaly a hospodařily na svých polích až do konce války. Němec místní velkostatkář rodičům poskytl koně a povoz, aby si mohli ze svého majetku odvést co nejvíce. Druzí rodiče žili dál v pohraničí spolu s Němci a vycházeli spolu až do konce války. Z obou vyprávění vím, že přišla světová krize, která zasáhla pohraničí, a když u nás kumulovala, v Německu končila. Naše vláda pro zmírnění následku krize v pohraničí neudělala nic. Naopak vydala nařízení, že státní zakázky dostane ta továrna, kde pracuje většina Čechů. To nemohla splnit žádná firma v pohraničí. Stejně tak v Mostě se stavělo nádraží a získat práci mohli Slováci, Podkarpatští Ukrajinci, kteří se do Mostu dováželi, ale Němcům bydlícím v okolí byla nabídnuta taková mzda, že se jim nezaplatila ani cesta do Mostu. Naši měli hospodu a říkali, že když přišel Hitler, tak Němci si vyhradili v jejich hospodě svoji místnost a poslouchali řvaní Hitlera, který ovládal propagandu stejně dobře jako komunisti a naše vláda nic proti tomu neudělala. Nevím, jak mohly ženy starci za válku a Lidice, že jsme je museli zabíjet, ženy, děti znásilňovat, věšet je na kandelábry a pod nimi zapálit oheň a upálit, házet kočárky s nemluvňaty do řek, anebo je jednoduše postřílet, jako v Postoloprtech v Přerově. Označovat je stejně jak to dělali nacisté Židům. Přitom existovaly partyzánské skupiny v pohraničí složené z Čechů a Němců bojující proti nacistů. Přitom se mimo nahodilých excesů se Němci k Čechům chovali slušně a dochovali se stížnosti Němců z říše, kde se stěžují, že Němci z pohraničí, když obsluhují Čechy v pohraničí, obsluhují je v češtině. V České rozhlase v loni byl rozhovor s paní, která s rodinou po Mnichovu odešla z Ústí nad Labem do vnitrozemí. Tam se k nim chovali hrozně a tak se manžel rozhodl pro návrat. Nejdříve jel zjistit, zda je to možné. V domě, kde bydleli, manžela přivítali,

Vyrůstal jsem v Chomutově, v tamním muzeu byla expozice, která dokládala, že když koncem války procházel okresem pochod smrti, tak německé ženy pracující na polích ubíjely zubožené vězně motykami.

Ne každý sudetský Němec byl pro nacismus. Celkem 7 000 německým antifašistům se podařilo odejít do emigrace a to do V. Británie a Švédska. Celkem 20 000 sudetských Němců skončilo v koncentračních táborech. V Sudetech bylo celkem 185 odbojových skupin. V okrese K. Vary to byla odbojová skupina Meerwald, která měla 15 - 20 buněk. V Děčíně- Podmoklech a v Teplicích -Šanov pracovalo mnoho různých skupin a nejúspěšnější byla skupina Watrlo. Působila v severních Čechách a starala se o zajaté sovětské vojáky a měla na svědomí mnoho sabotážních akcích proti železničním tratím.V Jizerských horách byla aktivita partyzánů natolik silná, že k jejímu potlačení byly poslány speciální jednotky pro potlačování odboje. O začátku roku 1944 do května 1945 byla odbojová činnost nejsilnější.

To vypadá tak, že český odboj tvořili vlastně převážně Sudetští Němci.

Lepšího propagátora německého živlu v Česku budou Sudeťáci asi těžko hledat.

Smím se zeptat kolik euro pobíráte za tuto vaši nezištnou činnost ve prospěch Sudetendeutsche Landsmannschaftu, pokud to není tajné?

Dopadlo to jak to dopadlo. A možná nás to ušetřilo řady problémů s touto velkou německou "menšinou" po roce 89, a hlavně po odtržení Slovenska. Důležité je, že české pohraničí je stále české.

Němci nám jej postavili a Češi jej totálně zdemolovali a prosperující průmysl, který byl v německých rukách a židovských rukách přivedli zdárně ke krachu.

Tak to je síla . Mohu Vás ujistit že můj děda s babička to s 15 kg balíčkem na koňském povoze viděli zcela jinak !

Chapu. Prece Vam nereknou pravdu.