Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ten nevidomý pán měl smůlu, ta paní která byla nasátá jako houbička nebo punčák měla štěstí.

Na počátku jara v roce 2010 jsem spadl na koleje metra. Byla to moje pitomost. Před nosem se mi pozdě večer zavřely dveře od posledního vagónu. Byl jsem tak naštvaný, že jsem do toho vagónu kopl a ztratil balanc. Probudil jsem se po několikadenním umělém spánku ve Vinohradské nemocnici.

Nevím, jestli někdo bezpečnostní tlačítko zmáčknul. V tom čase už byly větší mezery mezi soupravami. Jedno je ale jasné. Někdo mi zachránil život.

Poučení je, že to tlačítko by mělo být víc propagováno. Taky jsem o jeho existenci nevěděl.

Všiml jsem si ho už dávno. Nemusím čekat na nějaké školení. Každá instituce nejen tohoto typu musí mít nějaký bezpečnostní systém. Už jste někdy viděl hydrant?

Co třeba instalovat pod hranu nástupiště infradetektory, které živý organismus spolehlivě detekují a vydají příslušný signál? Ale to je moc složité, lepší je promítat reklamy na stěnu tunelů...

No, nějaká detekce předmětů v kolejišti by vkutku neškodila ...

Už od začátku provozu metra se říkalo, že ve stanicích jsou pražce dělené, aby při pádu do kolejiště mohl člověk zalehnout do koryta mezi kolejemi a přežil. U nevidomého je to těžké a i u zdravého člověka to chce asi dost odvahy. Ale je dobré to vědět pro případ nouze.

Aha. To jistě každého hned napadne, lehnout pod vlak.

Jak rychle jde "doběhnout" k tlačítku? A kde musí souprava být, aby to šlo?

Ondřeji,

smutné je, že o tom tlačítku, se mluví až nyní a metro je v provozu jak dlouho, no

Vlak přijel DŘÍV? To musí být nějaké sci-fi, to se u nás nemohlo stát!

Vlak přijel dřív, než toho pána stačili zachránit. Je to pro vás takové sci-fi?