28.11.2022 | Svátek má René


SROVNÁNÍ: Tři fakta o Rusku a EU

26.9.2022

V české veřejné debatě je Rusko leckdy líčeno jako zaostalá země s pologramotnou populací, která vymírá a čelí ekonomické katastrofě. Jsou zde ale některá fakta, která tento obraz rozporují a mohou být proto nepříjemná – pro pochopení reálného stavu věcí ale může být užitečné je vzít v potaz, níže je proto uvádím (poznámka, některé zdroje mohou uvádět jiná data, pro po;užívání je dobré ověřit).

Nejvzdělanější populace v Evropě
Ze zpráv v médiích můžeme nabýt dojmu, že Rusové jsou pologramotní a nevzdělaní, proto snáze věří propagandě. Podle zprávy OECD z roku 2012 ale patří Ruská populace mezi vůbec nejvzdělanější na světě: ,,Rusko má silnou historii investic do vzdělání, přičemž přibližně 33 procent dospělých dokončilo postsekundární vzdělání prostřednictvím odborných nebo technických programů.“ Podle Our World in data pak má Rusko jeden z

nejvyšších podíl osob starších 15 let s dokončeným terciárním vzděláním na světě (akademické, odborné či profesní vzdělávání), tedy více než kterákoliv země EU. Se světě je tak srovnatelné skoro pouze s USA. Je možné zpochybňovat úroveň vzdělání, ale co se týče excelentních technických oborů jako je jaderné inženýrství či kosmický výzkum, tak se ruští inženýři řadí mezi světovou špičku. V roce 2016 americká společnost Bloomberg ohodnotila ruské vysoké školství jako třetí nejlepší na světě (metriky jsou samozřejmě různé i hodnocení, ruský vzdělávací systém je ale hodnocen vysoko různými zdroji viz zde). Ruské univerzity se samozřejmě podle tradičních metrik nemohou srovnávat s nejlepšími světovými univerzitami, které jsou zejména v USA a ve Velké Británii. S nimi se ale nemohou většinou srovnávat ani ty z eurozóny. Podle QS rankingu z roku 2023 jsou v top 50 pouze dvě univerzity z EU, do žebříčku pak pronikají v poslední době hlavně asijské univerzity, zejm. čínské (Čína již teď ročně vyprodukuje 600 000 inženýrů ve srovnání se 70 000 americkými).

rus

Nejvyšší porodnost v Evropě(?)
V českých médiích převládá narativ o ruské demografické krizi a vymírání ruského národa. Objevují se články jako Rusko katastroficky vymírá. Ekonomiku mají zachránit miliony migrantů, zmínky o hluboké demografické krizi Ruské federace a i Tomáš Halík mluví o ,,dlouhodobé morální, ekonomické a demografické krizi“ v Rusku. Tyto zmínky se ale mohou zakládat na datech z konce devadesátých let, kdy porodnost v Rusku byla opravdu nízká – 1, 247 dítěte na ženu (udržitelná reprodukční úroveň je cca 2.1). Rusku se ale tento trend podařilo zvrátit a za posledních dvacet let porodnost značně narostla – jako v jedné z mála světových zemí, protože globální trend je opačný. Současná reprodukční úroveň z roku 2022 je podle macrotrends 1.824. V Evropské unii jsme na tom o poznání hůře. Podle stránek Evropské komise je průměr 1.5 a nejvyšší porodnost má Francie 1.8, zbytek Evropy poměrně rychle vymírá a stárne, zejména jižní státy s porodností pod 1.3, (i to je možná důvod proč jsou tam nemovisti tak levné, hezký byt v horách kousek od Milána se dá sehnat za milion). Pokud tedy čteme o ruské demografické krizi, není od věci si uvědomit, že ruská porodnost značně roste a je již asi nejvyšší v celé Evropě, kde se naopak snižuje (Ukrajina pak má 1,23, tedy patří mezi státy s vůbec nejnižší porodností na světě – a umírání mladých mužů a související odliv populace, tak může způsobit opravdu značnou demografickou krizi).

Poznámka: Podle The World Bank porodnost od roku 2016 do roku 2022 klesala, podle Macrotrends, Knoemy a Statisty (UN) ne. To jen poukazuje na hlubší problém, že není jasné, jakým datům vlastně věřit – jestli je možné se dostat vůbec k přesným číslům. Google jako první na daný dotaz uvádí data z World Bank a hned pod tím přímý link na Macrotrends, což znamená, že oboum zdrojům věří podobně i když se rozchází. Macrotrends uvádí jako číslo pro ČR 1,71 stejně jako World Bank, CZSO teď uvádí uvádí jako předběžné výsledky pro ČR za rok 2021 1,83 (ale jsou předběžné). I pokud bychom vzali ale nejnižší data z The World Bank jedná se o průměr EU.

rus

Zdroj: ec.europa.eu

EU závisí na Německu, Německo na ruském plynu

Pokud se podíváme na HDP v regionech Evropské unie vidíme celkem jasně veřejně známou věc, že Evropskou unii po odchodu Británie táhne hlavně Německo – zejména západní a k němu přidružené regiony. A německý průmysl potřebuje ohromné množství energie. Údaje o tom, na kolik procent je Německo závislé na ruském plynu se liší, a asi se nemůžeme dostat k přesným číslům, které závisí na množství proměnných. Guardian reportoval oficiální statistiky, že před invazí bylo přes 55 procent plynu z Ruska, v současné době se píše, že se podařilo snížit dodávky na čtvrtinu. Jak to bude dále s plynem a energií asi nikdo netuší. Pokud by se ale německá ekonomika začala destabilizovat, můžeme očekávat destabilizaci celé eurozóny. A na nějakou jadernou energetickou obnovu to zatím nevypadá, němečtí zelení jsou proti jaderným elektrárnám i za současné situace. A evropský průmysl na tom – asi i proto – už také není dobře. Provozní zisk automobilky Škoda Auto v prvním čtvrtletí klesl zhruba o čtvrtinu na 337 milionů eur (8,3 miliardy Kč) ze 448 milionů eur před rokem. Německý automobilový průmysl na tom může být ale ještě hůře, pokud se zdraží provoz a zkomplikuje export na ruské, čínské a další asijské trhy. Největším výrobcem aut je už nyní Čína, která vyrobí 28 procent světové produkce automobilů, přes 26 milionů aut. Německo je na tom rok od roku hůře, nyní je již šesté, předstihla ho již i Indie a Jižní korea, v Německu se v roce 2021 vyrobilo jen něco přes tři miliony aut.

rus

Zdroj: ec.europa.eu

Závěr

Ze zpráv v českých médiích můžeme nabýt dojmu, že celý svět žije konfliktem Ruska s EU. Pokud si ale v Google News nastavíme jiné mutace agregátoru (např. USA) zjistíme, že ve světě to většinu obyvatel přílíš nezajímá. Podle Economist Intelligence navíc dvě třetiny světové populace žijí v zemích, které jsou buď neutrální či podporují Rusko. I hlava katolické církve mluví o štěkání NATO u ruských hranic. Věštby o zhroucení ruské ekonomiky zatím nevyšly, možná tedy sledujeme spíše nové bipolární dělení světa než zánik Ruska. A Evropská unie v něm nemusí být tak silná jak bychom si přáli – mezi důvody může patřit právě vymírající populace, nepříliš silné vzdělání v technických oborech a energetická a surovinová nesoběstačnost jdoucí ruku v ruce s chřadnoucím hospodářstvím. Pokud se většina lidí ve světě o konfliktu vůbec dozví, tak jej považuje asi jen za regionální konflikt. Jestli se tedy dostaneme do problémů, nevíme, zda to někoho bude vůbec zajímat a bude nám chtít pomoci. Možná budou ostatní spíše přemýšlet, jak na našich nesnázích vydělat – jak skoupit evropské podniky a obsadit uvolněné trhy. Pokud bude platit druhá eventualita, tak se z Evropy může stát opravdu ,,jen skanzen, kam budou jezdit Číňané na exotickou dovolenou“ jak ve svých esejích píše Stanislav Komárek.