19.3.2024 | Svátek má Josef


SPORT: Tvrdý chleba fotbalového herce

1.4.2023

(O základech fotbalového herectví)

Jako sportovní fanoušek se zaujetím sleduji fotbalová klání.
Ze všeho nejvíc se vždycky těším na chvíle mistrovsky ztvárněného předstírání faulů, známého též pod pojmy simulování či filmování. Bez toho by – a na tom se nepochybně shodneme - kopaná nebyla kopanou, ale pouze jejím zoufale nudným odvarem.

Sestavil jsem proto pro začínající fotbalisty stručný modus operandi po vzoru skutečných profesionálů, jak správně a hlavně efektivně simulovat.

Tak především – a to je základ – ihned po sebemenším kontaktu s protihráčem (je-li nutno i bez něj) se spektakulárním způsobem skácejte, padněte nebo skočte na trávník a začněte se na něm s maximální možnou intenzitou svíjet. Současně se okamžitě uchopte za jakoukoliv část těla, optimálně za nohu a představte si, že právě stojíte frontu na její amputaci během bitvy u Verdunu, tupou a patřičně zrezivělou pilkou, samozřejmě bez anestezie.

Obecně totiž platí - čím úděsnější představa, tím údernější výsledek.

Ostatně stačí se podívat, jak bravurně to zvládají profesionálové. Často jsou zcela k nerozeznání od vojáků zasažených šrapnelem, samopalem či dělem ihned po odvážném vyběhnutí ze zákopu. Věčná škoda, že se v této disciplíně neudělují fotbalové Oscary.

Dobrá zpráva pro vás, kteří se simulováním teprve začínáte, určitě je, že se nemusíte zbytečně rozptylovat úvahami, za kterou část těla se přesně chytit.

Každý pochopí, že v té rychlosti se můžete snadno splést. Je sice cítit jistá disbalance, jestliže fotbalista schytá úder do nohy a při následném svíjení se sveřepě a křečovitě drží za hlavu, případně si splete nohu a drží se za tu nesprávnou, ale jak říkám – jde pouze o kosmetický problém, jenž na funkci a hlavně na výsledný efekt nemá zásadnější vliv.

A teď pozor! Důležitá otázka – jak dlouho zůstat na hřišti ležet?

Odpověď není zcela jednoznačná. Odvozuje se totiž od aktuálního skóre zápasu.

Pokud váš tým prohrává, udělejte rychlý kotoul, zůstaňte chviličku ležet (dokud sudí nerozhodne, jak a zda vašeho kata za dotyčný zákrok potrestá). Poté už ale nemarněte čas, s bolestí ve tváři se s pomocí spoluhráčů, ač viditelně otřesen, leč pevně odhodlán urychleně rozeběhněte za svými povinnostmi na hřišti.

Naprostým anachronismem je situace, kdy vaše mužstvo v zápase vede! Obecně se doporučuje válení a svíjení na zemi v délce minimálně 30 vteřin. I zde je ovšem klíčová výše skóre.

Jestliže váš tým vyhrává těsně, tedy o gól a potřebujete výsledek uhájit, na vstávání rovnou zapomeňte. Naopak! Důležité je ležet dál a hlavně nepolevit ve svíjení. Zahryzněte se do trávníku a představujte si třeba, že na vás v té frontě na amputaci konečně přichází řada, ale pilka se zlomila a musí ji nahradit bajonet.

Rozhodčí zavolá lékaře (a maséra), kteří svým tempem vběhnou na trávník s nosítky, pomalu vás na ně naloží, a s touto zátěží, takže ještě nižší rychlostí, se poté celý smuteční průvod vydává na cestu směrem ven ze hřiště (zde už doporučuji svíjení částečně omezit – přece jen, mohli byste také z nosítek spadnout a ještě by se vám něco stalo doopravdy.

Vaši zachránci s vámi obvykle zamíří maximálně tak 3 metry za postranní čáru, kde budete ošetřeni. To spočívá v letmém prohmatání inkriminovaného místa, občas se použije sprej se zmrazenou kapalinou, který vám od oné nesnesitelné bolesti alespoň částečně uleví.

Ovšem pozor! Nezapomínejte, že vaše nepřítomnost na hřišti znamená oslabení týmu.

Sotvaže se tedy nosítka dotknou země, vystupte co nejrychleji z oné fronty na amputaci a dejte transparentně najevo, že se začínáte rozpomínat, kdo vlastně jste, kde se nacházíte, co tam vůbec děláte a hlavně, která brána je ta vaše.

Nejlépe s pomocí svých asistentů se následně mužně zvedněte (tvář se opět doporučuje ponechat ještě zkroucenou bolestí). Pár vteřinek si ještě počínejte jako začínající fakír při chůzi na žhavých uhlících a pak se už začněte tvářit zase jako člověk, protože rozhodčí musí vidět, že jste způsobilý znovu vstoupit zpátky na hřiště. To se obvykle děje při prvním přerušení hry, které ochotně obstará některý z vašich spoluhráčů tím, že vykopne míč vysoko na tribunu, čímž se zase nějaká ta drahocenná vteřinka ušetří a hra nabere patřičný spád, takže i nezaujatý divák musí být vysloveně nadšen.

Fotbal je opravdu krásná hra, ale musí se to umět. Obecně platí, že nejlepších výsledků a výkonů v simulování a filmování bývá dosahováno tam, kde je ve hře nejvíce peněz. Proto jsou také profesionální fotbalisté v této disciplíně tak excelentní a zcela nedostižní, za což jim náleží zcela zasloužené absolutorium.

A když si ještě uvědomíme, že ti hráči to nedělají sami pro sebe, nýbrž, že se takto altruisticky obětují pro tým; nevím, jak vám, ale mně to vhání slzy do očí!