Téměř dvě hodiny vysvětlovala rektorka Králíčková senátorům kroky nucené správy na pražské Katolické teologické fakultě, které vyvolaly ostrý nesouhlas arcibiskupa Jana Graubnera. Dočkala se protichůdných reakcí: souhlasných, navrhujících roli Velkého kancléře fakulty omezit, i varujících před nesmyslným aktivismem, který může věci spíš uškodit. Těch bylo více.

Celá ta záležitost už unavuje každého, kdo do ní není namočen jako perník do čokolády. Spory na pražské Katolické teologické fakultě vygradovaly letos v létě za vydatné asistence rektorky Králíčkové, koncem září byla na školu uvalena nucená správa. Roli děkana převzala rektorka a bude ji vykonávat do konce ledna, kdy ve funkci skončí. Už stihla svěřit týdenní děkance Michaele Falátkové vedení katedry, doplnit vědeckou radu mnoha akademiky, kteří stejně jako ona podporovali jednu stranu sporu, vyměnit garanty teologických oborů a přimět arcibiskupa Jana Graubnera k nebývale ostrému dopisu, na který stejně ostře zareagovala. Odvolává se v něm na patřičné paragrafy, dovolává se akademických svobod, ale zjevně stále nepochopila, že arcibiskup spolu s papežským nunciem zastupují Vatikán a pokud ten bude mít o vzdělávání budoucích kněží jakékoli pochybnosti, udělá cokoli, aby je ze svazku Karlovy univerzity vyvedl. A protože budova dejvické KTF patří církvi, může mít univerzita brzy na krku fakultu bez kněžského semináře, bez budovy i bez možnosti používat v názvu instituce slovo „katolická“.

To je samozřejmě katastrofický scénář a většina zúčastněných doufá, že k němu nedojde, byť se někteří známí kněží a akademici netají touhou po výrazných liberálních reformách školy, která má už z principu v popisu práce jistý konzervativismus a úctu k tradicím. Vždyť právě kvůli těmto postojům přežila katolická církev vlny herezí, schizmat, reformací a revolucí, aby pak mohla ve dvacátém století statečně čelit dvěma děsivým ideologickým totalitám. Ostatně pohřeb kardinála Dominika Duky nám tuto statečnost, která dokázala čelit i současným ideologickým tikům, důrazně připomněl.

Paragrafy, pravidla, předpisy a opatření

Svět profesorky Králíčkové však není světem vzpurných renegátů, Sókratés by si v něm vysloužil svou číši bolehlavu a Antigona by zase skončila v kobce. Vyměnění garanti teologických oborů na KTF selhali jen v oblasti fondů, grantů, opatření, zpráv, organizace studijních opor, systémových rizik a neinformování orgánů. Akademické ptydepe skrývá nekonečné možnosti.

Novým garantům, dosazeným rektorkou, arcibiskup Graubner pohrozil neobnovením či odejmutím kanonické mise, kterou vyučující teologických oborů na katolické fakultě potřebují. Pokud ji nebudou mít dokonce garanti oborů, církev nemusí absolventům uznat jejich vzdělání. Proto mimo jiné hrozí zmíněné odtržení kněžského semináře od zbytku fakulty.

Výjimečný statut KTF, který počítá se zásadní rolí Velkého kancléře, pražského arcibiskupa, je samozřejmě trnem v oku nejen paní rektorce, ale i některým akademikům. RNDr. Roman Šolc, senátor za Přírodovědeckou fakultu UK, navrhl 14. listopadu 2025 na zasedání Akademického senátu UK podpořit rektorčiny kroky, pokárat arcibiskupa a nastartovat změnu statutu KTF, který by jeho roli omezil.

Z šesti bodů, které předložil, prošel pouze poslední: „AS UK, vědom si společenské role a odpovědnosti vysokých škol, deklaruje, že omezování či potlačování akademických práv a svobod ve jménu jakýchkoli mocenských, politických či ideologických zájmů je na akademické půdě zcela nepřípustné.“ Zbytek Akademický senát Univerzity Karlovy smetl ze stolu. Hlasování předcházela bouřlivá debata, během níž mnozí senátoři varovali rektorku před přílišným aktivismem, jímž fakultě škodí, nabádali k dialogu, prozíravosti a nevměšování do záležitostí církve, zatímco ona s prstem vytrčeným vzhůru emotivně naznačovala, že arcibiskup nerozumí svému řemeslu, jedná unáhleně a vše může změnit odvolaný děkan Jaroslav Brož, pokud stáhne své žaloby.

„Paní rektorka tady píská dva rozhádané mančafty. To je jako by pískala zápas Sparta – Slavie,“ zpřehlednil situaci emeritní rektor UK, profesor Tomáš Zima.

Za rozkolem stojí pýcha

Obě strany sporu na KTF chce k jednomu stolu dostat nově zvolený rektor UK, profesor Jiří Zima (rektorka se o to za celou dobu sporu nepokusila), ten však nastupuje do funkce až v únoru. Věřme, že do Vánoc budeme mít alespoň nového ministra školství, který jediný zřejmě v tuto chvíli může nasměrovat rektorčinu překotnou snahu fungování KTF normalizovat užitečnějším směrem.

Pokud se však situace brzy nezmění, bude arcibiskup Graubner zřejmě opravdu nucen jednat v souladu s vymezením práv a povinností Velkého kancléře; KTF: 2. a) pečuje o to, aby fakulta plnila své poslání a trvale se rozvíjela b) stará se o to, aby na fakultě byla zachována katolická nauka, mravy, disciplína a ustanovení Apoštolského stolce; h) uděluje nebo odnímá akademickým pracovníkům církevní pověření k vyučování; i) informuje Apoštolský stolec o závažnějších skutečnostech a poskytuje mu požadované zprávy a dokumenty. 3. Velký kancléř požaduje po samosprávných akademických orgánech fakulty, aby ve své činnosti a opatřeních sledovaly hodnoty a předpisy uvedené v odstavci 2. b).

Univerzita Karlova o jednu ze čtyř zakládajících fakult skutečně může přijít. Čím dříve si to akademici, studenti, veřejnost i politici, kteří do situace mohou mluvit, uvědomí, tím lépe.

Katolická církev je rozdělená stejně jako celá společnost, nerespektování autorit se stalo normou, včetně těch církevních. Přesto bychom jí měli přiznat právo hájit konzervativní hodnoty a tradice před ideologiemi, které dočasně válcují náš svět. Víme, že v tomto zápase už obstála. Mediálně známí vzbouřenci proti arcibiskupům Dukovi a Graubnerovi jistě najdou uplatnění na jiných institucích, kde mohou své názory hlásat bez církevních omezení.

Ale vést útoky na pražského arcibiskupa, který má péči o katolickou fakultu v popisu práce, a podněcovat k nim rektorku, která situaci zjevně zcela nerozumí, je znakem arogance a pýchy. To by si měli uvědomit především lidé včetně katolických kněží, kteří v posledních měsících kvůli názorům útočili i na kardinála Duku, před jeho smrtí i po ní. Historie podobné kauzy eviduje. A nezapomene ani jména těch, kteří budou mít případný zásadní podíl na zániku jedné ze čtyř zakládajících fakult Univerzity Karlovy.

Psáno pro Lidové noviny