Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ministr neřídí kulturu. Pouze rozděluje peníze na její podporu. Hérci a další cerebrity, které si zvykly na příjem peněz a pocty za politickou angažovanost, o dialog nestojí.

Ergo - jde o prachy. Jako vždy až v první řadě.

Je třeba rozklíčovat, kdo a nebo co je umělecká obec, nebo umělecké osobnosti. Ono to zní vznešeně, OSOBNOSTI, ale jsou to normální lidé, které živí herectví a zpívání. Jejich povolání z nich automaticky nedělá lidi chytřejší, než je průměr v populaci a rozhodně ne morální autority.

To bylo vidět, když národní umělci po revoluci odevzdávali své ocenění, stejně rychle, jako před lety podepisovali Antichartu. To bylo vidět i po druhé válce, kdy se vzájemně osočovali a udávali.

Ten, kdo se domluvit chce, je vždycky ve slabší pozici vůči tomu, kdo se domluvit nechce. On musí argumentovat a hledat řešení. Odpůrci stačí hulákat a vše mařit.

Mimochodem, neřekl bych že by to bylo tak jednoduché ".. kdo se domluvit chce, a kdo se domluvit nechce.".

Tam jde o to, že oba ti aktéři mají nějaké požadavky a současně nějaké hranice, za které nemohou ustoupit.

Takže jde o to, že by se museli shodnout na nějakých kompromisech, kde by byly částečně uspokojeny požadavky obou stran, ale současně ty jejich nepřekročitelné hranice nebyly porušeny.

A takové řešení se někdy hledá těžko.

A asi snad budete souhlasit s tím, že každý z nich bude uvádět jenom ty argumenty výhodné pro něj - a bude chtít od té druhé strany zdůvodnění, proč je nepřijímá. Což taky není úplně fér - každý má právo odmítnout, když něco nechce a nemusí to zdůvodnovat.

Herci měli nabídku přijmout a na konci diskuse na ministerstvu, ho

pozvat k diskusi do divadlo, to by slušelo, pokud uznávají nějaký ten bonton.

Souhlasím,a ministr je zcela správně poslal do patřičných mezí.

Umělci prostě mají naprosto jinou náturu a způsoby řešení, než politici. Proto jsou střety mezi nimi obvykle velmi vyhrocené. Teď jde o to, jestli se umělci přizpůsobí ministrovi nebo se ministr odváží přistoupit na podmínky umělců. V obou případech bude mít ten, kdo ustoupí, velkou nevýhodu cizího hřiště. Bude to zajímavé.

ano. jiná "nátura".

/ostatně... proč by třeba i výborný umělec - zejména v dramatické či šou branži - měl být chytrý či morální.

Přesně

Tedy - dalo by se obecně souhlasit. Jen tedy dvě poznámky,

1) Veřejná debata na jevišti, s publikem, moderátorem a online přenosem je skutečně jeviště, show, aréna,kde ti politici sou pod tlakem sledující veřejnosti - a snaží se podat -mediálně co nejlepší dojem (imidž není nanic).

Jenže, bohužel, ani tyto "veřejné diskuze" ty problémy neřeší. Není totiž podmínkou, že to co by se tamo vydiskutovalo, pak vláda musela plnit.

2) Je totiž historickou pravdou, že politici chodili do divadel a tam diskutovali. Jenomže nikoliv na jevišti a nikoliv s herci /proč proboha s nimi/.

Patřilo to prostě ke kultuře tehdejší společnosti, že její elity chodily do divadel, a tam spolu diskutovali. Setkávali se právě tam třeba s elitami z podnikání, bank, vědy, (aj médií), a podobně.

A jestli tam snad někdo "mluvil za kulturu", tak to opravdu musely být opravdu špičky v oboru. A nebo tedy, s patřičnou úklonou ředitel divadla. Aj tak se už tehdy dala nějaká ta státní dotace na kultůru sehnat. Ale do politiky se raději nepletli..

Ano, taková show ostatně ani nemůže nic vyřešit, na to při ní není prostor. Nenapadá mne nikdo, kdo by chtěl něco dohadovat před publikem.

Navíc by to bylo cca 10 proti jednomu.

Pak je otázka, zda herci opravdu nevědí, že místo diskuze navrhují veřejné odsouzení, nebo zda to tak zamýšleli a mysleli, že ministr kultury strčí hlavu do oprátky.

👍