... museli bychom si ho vytvořit

Tomáš Halík je prezidentem České křesťanské akademie a duchovním správcem farnosti u nejsv. Salvátora v Praze. Suma sumárum osobou nemající přímý politický vliv.

Stačí však, když zareaguje na cosi, co hýbe veřejným prostorem, a ihned se objevují šiky, které jej označují za heretika, belzebuba, v moderním jazyce vítače. Stačí si přečíst některé blogy na idnes a případnou diskusi.

Tomáš Halík se vyjádřil k inkriminované hře uvedené slovinským souborem v Brně. V jeho prohlášení - pakliže si čtenář najde čas a zkusí překonat svou nelásku a číst - není jediné slůvko, kterým by onu hru obhajoval. Naopak - uvádí, že hra se mu nelíbila, a přirovnává ji ke kresbám v časopisu Charlie Hebdo, jejíž raison d ́etre je dělat si legraci ze všeho a všech. Podstatou této inscenace je dle Halíka šílený svět současnosti, kde místo tolerance a pochopení druhé strany nastupuje nenávist a zaslepenost.

Současně doporučuje, aby „prostí věřící“ na uvedené představení nechodili, a má pochopení - ve smyslu rčení apoštola Pavla - pro jejich negativní pocity. Výraz „prostý věřící“ není pejorativním pojmem. V katolické církvi je dnes mnoho různých proudů a je jen dobře, že nejde o uniformní sektu, která papouškuje slova nejvyššího představitele. (Malá poznámka - není právě onen jediný správný názor tím, proti kterému se v případě islámu vymezuje značná část našich občanů?)

Pravidelní návštěvníci nedělních bohoslužeb mi možná dají za pravdu, že velká část duchovenstva ve svých promluvách nemá co říci, jen tak trochu rozmělní právě přečtené evangelium, případně přečte nějaký pastýřský list. O vlastní myšlenku se buď nepokusí, nebo pokud ano - dopadne to tristně. Pak existují i ti, kteří se snaží v současném světě orientovat a přemýšlet a nalézat nové souvislosti. Tito duchovní jsou v pravém smyslu slova teology. Je celkem logické, že jistá skupina věřících jim nebude rozumět, případně nebude chtít. Tito věřící lpějí na tom, co lze nazvat „barokní církví“, dodnes považují obrácení kněze při drtivě většině bohoslužebných úkonů tváří k lidu (tedy k oltáři zády) za potupnou novotu atd.

Tomáš Halík nikoho nevyzývá, aby na uvedenou hru chodil a případně ji zhlédl, právě naopak. Vadí mu, že se vůči této hře vymezila skupina našich spoluobčanů, které je možné vídávat na mítincích, kam by opravdu slušný člověk chodit neměl. Těmto protestujícím tzv.“slušným lidem“ nepochybně nejde o „obranu správného křesťanského náhledu na svět“ , ale jen o obyčejnou - a zdá se, že velmi účinnou - sebepropagaci.

Pokud by se o meritorní hře nemluvilo, prošla by bez velkého zájmu a nikdo by po ní ani nevzdechl. Díky uvedené události bude mít nepochybně vynikající reklamu a určitě se dočkáme její inscenace nějakou českou divadelní scénou s dlouhodobým vyprodáním. Málokterý návštěvník bude onu hru vnímat v jejím kontextu zobrazené současné společenské nenávisti a bude se „těšit“ pouze na inkriminovanou scénu.

Zpět k Tomáši Halíkovi. Jak jsem uvedl v úvodu, jeho poloha v současné společnosti netkví v politických hrátkách, ale ve výchově studentů, kteří jsou ochotni mu naslouchat. O kvalitě svědčí řada čestných doktorátů světových universit a cen, které obdržel. Jeho vliv na politiku je nulový. Přesto každé jeho prohlášení vydráždí značnou část obyvatel k neuvěřitelným konstrukcím o jeho záměrech, povaze a temných silách, kterými je buď řízen, nebo je sám řídí.

Ve stejnou dobu titíž lidé dávají svobodně a vědomě hlasy těm, o kterých je veřejně známo, že se v minulosti dopustili trestných činů, že jejich mravní profil nestojí ani za pověstné půl penny. Tito lidé, na rozdíl od Tomáše Halíka, však mají na náš život značný vliv. Je v české povaze, že tyto politiky český volič vnímá jinak, tak nějak bezprostředněji se spoustou omluv, neboť v nich vidí ony bodré strejdy z hospody Pod kaštanem, s jejich slabostmi a občasnými vulgaritami. Těm český občan odpouští úplně vše, je schopen překousnout i činy, které by v okolním západním světe znamenaly doživotní vyloučení z veřejného života.

Je zajímavé, že Tomáši Halíkovi stejný občan není schopen odpustit jeho pevný a neměnný postoj.