Holka nemá být holka, kluk nemá být kluk

Zase mám pocit, že se svět už úplně zbláznil. Je čas adventní, tedy přesně ta doba, kdy jsem se jako malý kluk těšil na dárky, které se na Štědrý den objeví pod vánočním stromečkem. Kluci mívali své sny, holky také. Kluci se těšili na auta, fotbalové míče, dívky zase třeba na plyšáky nebo panenky. Pak existovala řada dárků, které byly – slovy dneška – „unisex“. Třeba společenské hry. Ale proč to všechno říkám….

Australská senátorka za stranu Zelených Larissa Watersová totiž právě spustila kampaň „No Gender December“. V jejím rámci bojuje proti „genderové stereotypizaci“ předvánočního času. Jinými slovy, jde jí o to, aby třeba v hračkářství už nebyly nijak oddělovány části, v nichž jsou k mání „holčičí“ hračky, a části, v nichž lze naopak pořídit hračky „klučičí“. Hračkářství mají být „bezpohlavní“.

Kdo sem tam zavítá do hračkářství, ví, že často jsou obě části odděleny poměrně výrazně. V „holčičí“ části třeba převažuje růžová výzdoba či regály, té klučičí zase vévodí modrá. To vše Watersové vadí. Chce s tím skoncovat. Hračkářství by neměla stylem výzdoby nijak dávat tušit, pro jaké pohlaví je ta či ona hračka určena.

Nevím. Přijde mi to přirozené. Hračky se dělí na „klučičí“ a „holčičí“ tak dlouho, jak jsou hračky hračkami. Kluci tíhnou k hraní si s letadýlky či auťáky, zatímco dívky často raději sáhnou po panence. Trh toto zohledňuje. Proto jsou v hračkářství ony části odděleny. Je to součást prodejní strategie hračkářských firem, které prostě postupem času evidentně shledaly, že tak prodají více hraček. Jinak by přece takovou strategii neuplatnily.

No a nyní na scénu vchází paní Watersová a popírá to, co se na volném trhu – v rámci desetiletí trvající konkurence hračkářských firem – přirozeně ustavilo. Jeden člověk se tak snaží změnit určitý řád, který se vytvářel dlouhou dobu a k němuž svými zákaznickými volbami přispěly miliony a miliony lidí.

Je to zkrátka nehorázná zpupnost, je to snaha o znásilnění trhu. Když se nad tím zamyslíme do důsledku, Watersová vlastně říká, trh je špatný, protože lidem vnucuje zlé a škodlivé stereotypy. To je ale mylné chápání trhu. Trh přece není kolbiště, na kterém se nám někdo snaží za každou cenu vnutit, co sami nechceme, co jde proti naší přirozenosti, proti našim zájmům, chutím či preferencím. Trh, pokud je opravdu volný, naopak představuje místo, kde zpravidla uspívají ti, kteří dokážou nejlépe vyjít vstříc naší přirozenosti, zájmům, chutím či preferencím. Na trhu vychází nabídka vstříc poptávce. Není to tak, jak si zjevně myslí Watersová, že nabídka manipuluje poptávku.

Nejsem fanatický obhájce volného trhu, ale tohle vidění trhu jako místa, které jde proti lidské přirozenosti, mě děsí. Je to totiž naopak lidská přirozenost, která trh utváří. Se všemi jeho nedokonalostmi – ostatně ani člověčí přirozenost samotná není dokonalá. Socialisté typu Watersové však vlastně popírají lidskou přirozenost, nad niž staví jakési své vlastní subjektivní vize či přání, o jejichž skutečných zdrojích a motivacích už můžeme jen spekulovat.