Moudré hlavy na zeměkouli vymyslí kdeco, aby daly najevo svou nadvládu nad druhými lidmi, nad národy, nade vším - i nad časem. Jedním z těch světoborných výmyslů je letní čas. Jedná se o systémové měření času, při kterém se v letních měsících roku nepoužívá čas daným příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o hodinu posunut dopředu.

První zmínka o tomto posunu je z r. 1784. Benjamin Franklin poslal dopis, který byl ovšem míněn ironicky, do vydavatelství časopisu Journal of Paris, aby lidé využívali lépe denní světlo. Podle mne, kdyby to mínil vážně, tak by si toho nikdo nepovšiml a dopis by hodil do koše, ale že to bylo míněno ironicky, tak to zaujalo. Takový paradox není v životě ojedinělý a lidstvo si na takové žertíky potrpí. V tom se dokáže spolehlivě sjednotit.
V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916. Průkopníkem bylo Německo, vzápětí se připojilo Rakousko-Uhersko. Posléze i Velká Británie. Tím to skončilo. Až v roce 1918 byla zákonem zavedena časová pásma, která platila pro zbytek světové války do konce r. 1919. Poté byl tento zákon jako nepopulární zrušen. Byl znovu zaveden za druhé světové války v důsledku úsporných opatření.

U nás byl letní čas zaveden na dobu šesti měsíců, a to v roce 1979. Od roku 1996 provedla Evropská unie změnu, letní čas prodloužila o jeden měsíc.

Letní čas je pochopitelně záležitostí mírného pásma. V tropickém pásmu si mohou vstávat, kdy se jim zachce. Přechod na letní čas je pro biologické hodiny člověka poměrně velká zátěž. Zhorší se a zkrátí spánek až o jednu hodinu a zhorší se jeho kvalita. Přibývá infarktů. Zvláště bezprostředně při přechodu na letní čas. Opouštění letního času je snazší.

Pokud se týká letního času, nejvíc lituji děti. Když nastane letní čas, mělo by vyučování ve školách začínat až od devíti hodin. Takto pro děti začíná škola v sedm. Venkovské děti už musí být v šest hodin ráno na zastávce autobusu, některé musí vstávat před pátou. A jak se mohou nevyspalí školáčkové hned soustředit a něčemu se naučit? Vedlejší otázkou je, že se vesnické děti, i když na to mají, nehlásí do gymnázií, neboť jejich rodiče nechtějí, aby byly vystavovány stresu s nerozumným nočním vstáváním.
Ani zvířatům se nelíbí náš božský výmysl o úpravě času. Ale jich a ani lidí se na to nikdo z těch moudrých neptal. Rozhodli, poručili a vy ostatní držte hubu a krok.

Nesmíme opomenout, že se také zvýší počet úrazů. Zamysleme se nad tím, kolik času je nutno vynaložit, abychom v celém domě změnili hodiny. Nejen ty náramkové na rukou, nejen ty na elektrických spotřebičích, v autech, všechny ty budíky a budíčky, ale i ty nástěnné. Ty nikde nevisí metr od země, ale někde nahoře, aby na ně bylo dobře vidět. Každá žena či důchodkyně musí vylézt na židli a nařídit hodiny. Moje kamarádka si přinesla žebříček a když natahovala hodiny, spadla a zlomila si nohu. Je v tomto směru možno požádat nejvyšší soud, aby žaloval stát, že změnil čas? Na tuhle otázku neznám odpověď.

Proč je většina lidí s letním časem stále nespokojená? Proč lidé nemohou žít v souladu s přírodou? Znásilňovat čas se jim už podařilo. Co bude na programu příště? Počasí? Oceány? Kdo ví.