Jarmark bez punče, hory bez lyžování a cvičení s rouškou...

V uplynulém týdnu se veřejnosti opět konečně otevřely obchody a další provozovny a pryč je také noční zákaz vycházení. Hurá! Živnostníci mohou začít pozvolna v rámci možností alespoň minimalizovat ztráty, které za uplynulé měsíce utrpěli. Doufejme (a přispějme k tomu svou zodpovědností), že se situace opět neotočí a nezačne docházet ke zpřísnění opatření. Nezapomínejme na to, že je vše z velké části v našich rukou.

Neustále od některých kritiků rozvolňování, kteří by asi nejraději žili v omezeném režimu stále, slyším narážky na to, že je to nyní v obchodech hlava na hlavě, a že tedy k jejich otevírání ani nemělo dojít. Jsem opačného názoru. Především nemělo dojít k uzavření drobných prodejen a ke znemožnění činnosti malých živnostníků, kteří teď vedou boj o přežití. Pokud by se tak totiž nestalo, lidé by neměli „absťák“ a nezačali po rozvolnění dělat nájezdy do nákupních center. Mohli by v klidu a po celou dobu koupit boty pro děti, žárovku v elektru, případně v papírnictví pastelky do školy a podobně. Nakupovali by průběžně a nenavyšovali jen tržby velkých řetězců.

A chaosu stále bohužel není konec. Rozvolňování má totiž mnohdy velmi podivný scénář. Tak například tradiční adventní akce na náměstích. Pominu teď fakt, že řada měst pro jistotu podobné akce ani neplánovala. V reálu je nyní možný výběr ze dvou variant. Buď si zde můžete dát svařák, punč a k tomu například klobásku a bramborák, nebo si můžete užít jarmark, kde si nakoupíte například dárky v podobě tradičních řemeslných výrobků. Obojí jednoduše možné není. Buďto nákupy, nebo jídlo a pití. Na kombinaci obojího zapomeňte. Přitom jde už roky o „spojené nádoby“, ke kterým jako třetí „ingredience“ patří ještě kulturní programy (na ty ale letos také musíme zapomenout).

Nebo například fitness centra. Další podivnost. Na toto téma jsem se na sociálních sítích již vyjadřoval. Sportovci musí mít ve vnitřních sportovištích a fitness centrech nasazenu při sportovních aktivitách roušku. Tak tuto situaci si opravdu nedokážu představit – snad jen pakliže by byla rouška vytvořena z rybářské sítě s velkými oky. Není snad navíc právě sport tím, co zlepšuje kondici, posiluje imunitu a má další blahodárné účinky? Copak někdo očekává, že nemocní lidé budou ve velkém obrážet sportoviště? Navíc provozovatelé „fitek“ by byli sami proti sobě, kdyby nedodržovali veškerá opatření – např. hlídání počtu zákazníků, dezinfekce strojů i rukou, časté větrání apod. Sportovci s rouškou sportovat nebudou, fitness centra budou v lepším případě poloprázdná, v tom horším zcela prázdná. Jejich provozovatelé tak budou bez peněz a bez kompenzací.

Dále tu máme tolik diskutované horské areály. Hoteliéři v horských střediscích sice hotely a další ubytovací prostory mohou otevřít, nicméně zatím je jim to prd platné, když není možné, aby se rozjely vleky u sjezdovek. Jenže právě kvůli lyžování si lidé pobyty objednávali – takže je teď zase ve velkém ruší nebo přesouvají. A není divu. Jsem rád, že se vláda tímto problémem zabývá a co nevidět slibuje nápravu.

Ta by ale měla přijít ještě v další oblasti. V obchodních centrech jsou velké zmatky ve sféře stravovacích provozoven. Proč? Je to jednoduché. Restaurace nebo kavárna může být plně otevřena. Tzv. „foodcourt“ neboli jídelní koutek však může jídlo a nápoje prodávat jen prostřednictvím výdejního okénka.

V praxi to znamená, že pakliže má restaurace v obchodním centru vlastní stolky a židle, mohou se zde zákazníci s jídlem usadit. Jsou totiž v podstatě v restauraci. V případě, že se ale o stolky dělí více restaurací, lidé se k nim již usadit nemohou a smí využít pouze výdejové okénko. Je to totiž pouze jídelní koutek.

Rozdíl v těchto provozovnách ale prakticky není. Klient je ve stejném nákupním centru, jednotlivé restaurace jsou od sebe vzdáleny sotva pár metrů. V jedné si však zákazník může užít komfort u stolu, ve druhé dostane jídlo v krabičce.

A co MHD a další spoje? V řadě měst jsou totiž noční spoje omezeny, jenže restaurace zavírají v deset, a tak se lidé domů vracejí přeplněnými autobusy, tramvajemi či metrem, což bezpečnostní situaci také nikterak nepomáhá.

Byl bych moc rád (a považuji za nezbytné), kdyby byly výše uvedené i všechny podobné nedostatky co nejrychleji odstraněny. Nejen živnostníci a podnikatelé, ale především široká veřejnost si to zaslouží.

Máme tu adventní čas – krásné období, které bychom si měli užívat především ve zdraví. Mysleme na to. Buďme zodpovědní k sobě i druhým...

  Převzato z profilu.