Zloději kovů tentokrát doplatili na svou zálibu v „rozebírání“ ještě stojících železných konstrukcí a dva z nich zahynuli pod troskami železné konstrukce dávno již opuštěné haly na Kladně. Jak bylo oznámeno, večer před tragédií ti samí zloději byli z prostoru, v němž vykonávali svou činnost, vykázání městskou policií. Inu, vrátili se hned druhý den a v troskách našli svou smrt.

Tímto tématem se posléze zaobírala všechna média. Jako perličku jsem si vybral několik názorů, které jsem si přečetl v tisku. Vedoucí sběren, tj. výkupen železa a papíru, se vesměs hájili tím, že na železe není napsáno, zda je či není ukradeno. Proto, i když mají pochybnosti, zda dodávané železo není kradené, železo vykoupí. Někteří však jdou ve svých úvahách ještě dál a podivují se nad tím, že pokud si někdo udělá plot ze železného plechu, musí přeci počítat s tím, že mu může být „ukraden“. Podobně, pokud si někdo udělá okapy z mědi či pokud si někdo na zahradě postaví „železnou“ sošku, nesmí se podle vedoucích výkupen divit, že mu to zloděj ukradne. Tato pseudologika vycházející z toho, že se krade, je zvrácená v samé podstatě. Normální přeci není krást ale nekrást.

Co se týče „výnosnosti“ řemesla zvaného krádeže železných předmětů, uvádí se, že si čiperný zloděj může přijít až na 2 000 Kč nezdaněného příjmu denně. To, pokud započteme pouze pracovní dny, činí z této profese výnosný podnik s čistým příjmem kolem 40 000 Kč měsíčně (při zajištěném přísunu materiálu z haly podobné té kladenské zřejmě žádný problém). Nakonec se objevila i úvaha, jak bránit této činnosti, a to například tím, že se za vykoupený materiál nebudou vyplácet peníze v hotovosti, ale na účet. To by mělo odradit zlodějě, kteří kradou právě pro zisk ihned proměněný v alkohol a cigarety.

Jak vidno, nápadů by bylo plno. Zajímavé ale je, že nikoho zatím nenapadlo, že by měl být výkup odpadů, takto zejména železných kovů a papíru, pro fyzické osoby zcela tabu. Většina měst totiž již dávno přešla na kapitační způsob platby za likvidaci odpadu. V rámci služby zřizují technické služby či jiné firmy, které zabezpečují svoz odpadu, příjem objemného odpadu na zřízených odpadních dvorech. Tam lze přijet, prokázat se občanským průkazem, a složit zdarma jakýkoli odpad včetně odpadů nebezpečných. Úplatný sběr odpadu by měl být povolen pouze pro fyzické či právnické osoby se živnostenským listem. A v tomto režimu je samozřejmé, že se peníze za sebraný odpad převádějí přes účet.

Pokud by tedy fyzické osoby nemající živnostenský list a tudíž oprávnění k podnikání v oboru nedostávali ve sběrnách žádné peníze, pominul by tím důvod, proč se krade. Vidím to tedy tak, že principielně by měl být výkup odpadů od obyvatelstva zakázán.