Výslovnost angličtiny našeho premiéra je skutečně zoufalá. Nejde jen o klip ODS, ale o skutečnost, že jsme se přesvědčili, jak jsou na tom někteří naši politici - a dokonce jejich šéf - s cizími jazyky. U Bohuslava Sobotky je to horší, neboť patří ke generaci, jejíž příslušníci již většinou anglicky mluví. Naučit se správně vyslovovat krátký projev zvládne každý, kdo umí číst a kdo se poradí. Premiérovi to asi nestálo za to, když si doma vystačí s češtinou. Jak jsem se dočetl, mezinárodní ostudě při zahraničních jednáních se vyhýbá tím, že o každé přestávce běží za Ficem, se kterým pak důležitě promlouvá… česky.

Kdo pamatuje Kinoautomat, českou senzaci na Světové výstavě EXPO 67, vzpomene i Miroslava Horníčka, který s vtipem sobě vlastním vyprávěl, jak se foneticky za pomoci rodilého Angličana naučil svůj moderátorský text v programu Kinoautomatu a jak návštěvníkům, kteří jej považovali za rodilého Angličana, odpovídal: „anglicky neumím, ale na panáka bych s vámi šel“. Na scéně měl vedle sebe samozřejmě pohotovou kolegyni, která anglicky obstarávala improvizovaný kontakt s diváky. Z neznalosti angličtiny učinil Horníček jednu ze svých vtipných legrací a od soudruhů nahoře nikdo znalost cizích jazyků neočekával, v zájmu pravdy je třeba říci, že někteří se domluvili rusky. Jeden dokonce rusínsky.

Vzpomeňme jiného „polyglota“, prezidenta Antonína Novotného, který se proslavil výslovností slov „demogracie“ a „zemedělství“ a kterému psali do závorek výslovnost cizích slov, aby se mohl blýsknout jako intelektuál. Za první republiky uměli politici německy a většinou i francouzsky, tehdy jazyk politiky a diplomacie s výjimkou Švehly, který byl nejchytřejší doma, ale ve světě se neuměl pohybovat. Jenže Gross kdysi, Sobotka, Hašek, Škromach dnes, nejsou doma zdaleka nejchytřejší a bez jazykové ochranky se v zahraničí pohybovat nemohou. Jejich jazyková indolence v zemi, kde nyní mluví anglicky i školáci na základních školách, je ostudou nejen jejich, ale především České republiky. Koho volí voliči ČSSD, ale nejen této strany? To opravdu stačí gesta s rukou na plakátech a hloupé fráze? V minulém režimu se říkalo, že lidé se dělí na ty, co se učí cizí jazyky , zatímco druzí zavařují. Na budoucí exulanty a ty, kteří ještě zůstanou. Vedou nás dnes proto kompotáři? Politici, jejichž obzor uzavírá český píseček a český jazyk? Jsme vaši, jsme s vámi doma a chráníme vás před cizáky! Volte nás, vždyť neznáme cizí jazyky stejně jako vy.

V šedesátých letech na vojně u 4. tankové divize, nazývané Pancéřová pěst republiky, která po průniku Západním Německem měla dojít až do Lyonu, jsme s kamarádem frankofilem byli vždy při cvičení povoláni do štábu divize, abychom byli k dispozici při výsleších zadržených špionů. Obvykle jimi byly nějaké babičky sbírající v lese chrastí nebo špioni převlečení za lesní dělníky. Mohli jsme proto s těmito „špiony“ mluvit česky, protože se nedokázali domluvit německy ani francouzsky. Dokonce jsem jednoho z těchto zamaskovaných špionů eskortoval na štáb divize, když se na mě rozeřval jeden major Terazky, kterého špion nepozdravil a já jen tak, aby se neřeklo. „Tohle je eskorta? Jak to, že jdete před eskortovaným? Proč máte samopal na zádech a proč s ním nemíříte na eskortovaného?“ nepřestával řvát. „To ho, soudruhu vojíne, eskortujete do hospody? Proč nemáte zasunutý zásobník? Proč….,“ nepřestával řvát. Když začal i na špiona, ten jej usadil: „Polib si p….“ A Terazky mohl dostat infarkt.

Je pravda, že žijeme v době, kdy pro puberťáky je elektronika samozřejmostí a rodiče k nim chodí na radu a trestání se raději vyvarují, aby nepřišli o možnost dorozumět se s počítačem. Podobně je to s jazyky. Pokud otec není diplomat, tak na dovolené tlumočí děti. Ale děti a premiér? Námět pro absurdní divadlo.

Dovede si někdo představit, jak v televizní diskusi mluví Sobotka se zahraničním politikem anglicky nebo německy? Nebo Hašek či Škromach? Dokáže si někdo představit poslankyni Gajdůškovou hovořící v evropském parlamentu výhradně česky, a přitom se bez znalosti jediného jazyka chtěla stát europoslankyní? Výmluvný rétor Hašek, který mistrně řadí vedle sebe fráze a floskule - dokázal by to v angličtině? Podobně jako v „socialistické němčině“, která vznikla v Německé demokratické republice, kde vymysleli např. pro substantivum „pracující“ slovo „Werktätige“? Ale zůstaňme u angličtiny. Její socialistické novotvary byly v každé učebnici angličtiny vydané za komunistů. V nich se již ve třetím díle schůzovalo, setkávali se odboráři a budoval socialismus. Studující angličtiny museli nejdříve ovládnout její socialistickou verzi, museli vědět, jak se např. řekne „brigáda socialistické práce“. Jak? „Labour socialist team“! Zní to stejně jako novotvary jazykových puristů při obrozování češtiny v 18. století. Piáno bylo přece klapkobřinkačka a kapesník nosočistoplena. Totalitní verze řečí proslavili George Orwell svým newspeakem a Václav Havel svým ptydepe. Současná politicko-kriminální čeština však již vytvořila řadu idiomů jako třeba „pět v českých na stole“, „kapříci“, „odklonit peníze“, „politický lobbista“ atd. Každá doba obohacuje jazyk novými výrazy, buďme proto vděčni našim tunelářům za toto rozvíjení našeho jazyka. Rozvíjejí se, či spíše rozevírají stále více nůžky mezi vysokými politickými posty a vzděláním jejich nositelů. Jejich rychlokvaškové absolvování vysokých škol, podezřelé tituly a falešné doktoráty stále více kontrastují s významem jejich postavení. Jejich vzdělání, zejména u těch, kteří jsou v politice od maturity, tvoří jen technologie parlamentních půtek – jejich jediná životní zkušenost. Jejich kompotářství, které dříve bylo jen výrazem domácího zápecnictví, nabývá v jejich pojetí nový obsah, protože daleko více vyjadřuje vlastní obsah kompotu. Zavařené blumy z něj mají stejný výhled jako z akvaria.

Včera jsem listoval v knihkupectví v nové knize psychiatra Radkina Honzáka „Všichni žijeme v blázinci“ . Obsah knihy odpovídal jejímu názvu. Jak dlouho ještě bude tento název platit i pro tento stát?