Pátek 8. listopadu 2024, svátek má Bohumír
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SPOLEČNOST: Zelená nesvoboda

diskuse (382)
Redakce Literárních novin mě oslovila, abych napsal text na téma „mohou být aktivity environmentalistů ohrožením pro naši svobodu?“ Na tuto otázku svou odpověď mám. Ano. Mohou. A nejen to. Již tímto ohrožením jsou. Tvrdím, že tato odpověď je mimo vší pochybnost a skoro ani nestojí za článek.

Environmentalisté, tedy nositelé ideologie, že příroda má hodnotu „an sich“, totiž k prosazení svých cílů jiný nástroj, než je omezení svobody člověka, nemají. My ostatní považujeme zdravou přírodu a čisté prostředí pro život člověka za jednu ze zásadních hodnot. Tak jako to dělali lidé po staletí. Okolní prostředí chápali jako životní prostor člověka, který má a musí být ve prospěch člověka využíván, ale který tímto využíváním nemá být zbytečně ničen, protože se podílí na kvalitě života. My ostatní už po staletí víme, že každý zásah do přírody člověku některé hodnoty přináší, o jiné ho připravuje. A proto jsou dějiny civilizace také dějinami neustálého porovnávání těchto hodnot. Je evidentní, že nejlépe přírodu a její zdroje ochrání racionální principy, jako je vlastnictví a cena.

Bylo by pokrytectvím, kdyby environmentalisté chtěli tvrdit, že nechtějí omezovat svobodu člověka. Jim totiž základní racionální společenské principy nestačí. Jejich nástroji jsou regulace, zákazy, kvóty, limity. To jsou přece synonyma pro omezování svobody. Environmentalisté tvrdí, že svobodný člověk je přírodě nebezpečný a že jeho chování musí být řízeno těmi, kdo lépe posoudí hodnotu prostředí – tedy environmentalisty a jimi ovlivněnou politikou. (Svobodu člověka mimochodem zásadně omezují i předpisy, podle kterých aktivistická sdružení mohou blokovat rozhodnutí institucí s demokratickým mandátem. Členové těchto sdružení tady mají jeden hlas jako všichni ostatní občané, a kromě toho mají ještě další „hlasy“, které váží více.)

Zadání redakce tedy asi nemělo znít, zda aktivity environmentalistů mohou být (nebo spíše již jsou) ohrožením pro naši svobodu, ale to, lze-li toto omezování svobody nějak ospravedlnit. A to za článek stojí.

V zásadě lze říci, že dějiny posledních staletí jsou dějinami soubojů dobra a svobody. Já se v této při zcela stavím na stranu svobody. Svoboda vždy bývá omezována poukazem na nějaké dobro, kterého by jinak nemohlo být dosaženo. Riziko selhání těchto dober ale vždy bylo mnohem větší, než riziko plynoucí ze svobody.

Demokratický stát je postaven na principu kolektivního rozhodování. A produktem kolektivního rozhodování je vždy nějaké omezení svobody. Proto základním politickým tématem v každé zemi a v každé době je, zda ten či onen veřejný statek je natolik významný a nezpochybnitelný, že se jím dá omezení svobody omluvit. Levice bude říkat, že okruh těchto veřejných statků je velký a že jejich hodnota za omezení svobody stojí, mnohem častěji, než politická pravice. Proto i spor s environmentalisty je klasickým sporem s politickou levicí. Pravice neodmítá zcela princip, že veřejným statkům je někdy nutno část svobody obětovat (i když cizí svoboda se obětuje vždy snadno). Pravice se jen úzkostlivěji, pozorněji a častěji ptá, zda v tom či onom případě je hodnota veřejného statku taková, že si nárok na kus lidské svobody zaslouží.

Environmentalisté se této veřejné debatě chtějí vyhnout. Jádrem jejich víry je teze, že hodnotu přírody nelze měřit, nelze porovnávat, že je absolutní a na člověku nezávislá. Oni jsou jen jakýmisi jejími vyslanci, mluvčími v řadách lidí. Proto tak málo slyšíme, kolik bude stát například to či ono opatření směřované proti údajnému globálnímu oteplování a jak velké škodě má zabránit. Z rozdílu těchto hodnot bychom mohli posoudit, zda se do takové věci pustit. Kouzlo módního environmentalismu je narozdíl od již dostatečně zdiskreditovaných kolektivistických teorií v tom, že „své“ preference jakoby vystrkují ze systému, mimo debatu o cenách, o nákladech, o svobodě, o veřejných statcích, o prastarých principech lidské motivace, o hodnotách. To vše podle nich patří do omezené verze světa a společnosti. Oni přicházejí ze světů jiných a mají v ruce zbraň jiného kalibru, našimi měřítky nepopsatelného.

Hezky se to poslouchá, těžko se tomu čelí. Jako řeči marxistů před 150 lety o vykořisťování. Dnešní nebezpečí pro svobodu má barvu zelenou. A usmívá se na nás. Za tím úsměvem jsou ale ostré zuby.

psáno pro Literární noviny

Lika
8. 11. 2024

Jsou novinky, podívejte se na hady.

Zdeněk Joukl
8. 11. 2024

Pokud národ nechce vymřít, měl by podporovat ty, kteří děti mají ( alespoň 2,1 dítěte na jeden pár).

Aston Ondřej Neff
8. 11. 2024

Organizace přisáknuté na stát si vymýšlejí fígle, jak se napakovat.

Ivo Fencl
8. 11. 2024

Tak nám vyšla nová kniha o Ladislavu Klímovi (1878-1928) - a vlastně teprve první.

Robert Troška
8. 11. 2024

Nejen ekonomika, ale také otevřené hranice a kulturní války rozhodly o volbě Trumpa.

Aston Ondřej Neff
6. 11. 2024

Podle předběžných informací Donald Trump přesvědčivě poráží Kamalu Harrisovou.

Aston Ondřej Neff
8. 11. 2024

Organizace přisáknuté na stát si vymýšlejí fígle, jak se napakovat.

Aston Ondřej Neff
5. 11. 2024

Třeba se jednou bude psát o veverce Buráčkovi, že rozhodla volby 2024, jisté to není.

Aston Ondřej Neff
7. 11. 2024

Ve středu odpoledne se svíjel Jozef Síkela na takzvané grilovačce Evropského parlamentu.

Tomáš Guttmann
7. 11. 2024

Trump kormidluje Západ v době progresivismu, podoben Churchillovi v době nacismu.

Zbyněk Petráček
8. 11. 2024

Někdy má člověk pocit, že i ve společenské a politické sféře se projevuje něco jako kvantové jevy...

Lidovky.cz
8. 11. 2024

V Rijádu začala vyřazovací fáze tenisového Turnaje mistryň. Barbora Krejčíková v prvním semifinále...

klak Klára Karchňáková
8. 11. 2024

Umí recitovat poezii, vést rozhovory s vědci i malovat. Nyní se ultrarealistický robot jménem Ai-Da...

Marek Hudema
8. 11. 2024

Proč zvítězil v amerických volbách Donald Trump? Velkou roli v tom hrál stav ekonomiky a pocit...

Lidovky.cz, ČTK
8. 11. 2024

Irský premiér Simon Harris v pátek zahájil předvolební kampaň. Oznámil, že požádá prezidenta o...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz