aneb Zbraněmi k bezpečnosti

Opakuje se to stále dokola jako absurdní divadlo. Šílenec postřílí studenty ve škole nebo kolemjdoucí na ulici a politici křičí, že je třeba ztížit přístup veřejnosti ke zbraním nebo je úplně zakázat.

Je to však logika připomínající hašení požáru benzínem.

Nejsem ten, který by holdoval zbraním. Dokonce jsem nedávno odmítl nabídku zajistit si průkaz, protože si nejsem jistý, zda bych v kritické situaci uměl zbraň použít a že bych ji u sebe trvale nosil, aby splnila svůj obranný účel. Nehodlám ani sportovně střílet. Bylo však už mnohokrát prokázáno, že ozbrojená společnost je bezpečnější. A tak „rozumně dostupnou“ distribuci zbraní plně podporuji.

Ač se to mnohým politikům a lidskoprávním pokrytcům líbí nebo ne, zbraně si zločinec dokáže obstarat kdykoliv a žádná povolení k tomu nepotřebuje, zatímco obyčejní lidé jsou vůči podobným útokům odzbrojení, a tedy zcela bezbranní. Navíc použité zbraně vůbec nemusí podléhat jakýmkoliv restrikcím. Nebo se budou nově zakazovat i kuchyňské nože?

Ostatně stát logiku nepoučení se z vlastních chyb aplikuje ve většině oblastí svého působení, nejen v případě zbraní nebo typicky daňové politiky. Nezafungovala omezení? Tak je musíme zpřísnit. Stále to nezafungovalo? Zpřísníme je ještě více... A stát se pak ústy politiků a úředníků diví, že jeho „dobře myšlená“ opatření nefungují, začíná znovu a ještě více zmatkovat a otravovat občany dalšími omezeními.

Ono odzbrojení občanů ze strany státu je navíc pro politiky výhodné, protože se nemusí obávat, že by se proti nim lidé v krizových situacích postavili silou, politici mají pověstný klid na práci a především můžou jednotlivce téměř neomezeně manipulovat.

V některých zemích došla situace dokonce až tak daleko, že ani někteří policisté už nemůžou nosit zbraně. Ptám se tedy, kdy konečně „ti nahoře“ budou chtít pochopit jednoduchou logiku, že více zbraní ve společnosti znamená obecně větší bezpečnost...

Autor je člen Republikového výboru Svobodných