27.10.2020 | Svátek má Šarlota, Zoja, Zoe


SPOLEČNOST: Zatímco řešíme kebab, tak Paříž…

8.1.2015

Jedenáct zavražděných v redakci satirického časopisu. Maskovaní útočníci volali Allahu akbar. Ale my řešíme, jestli jíst kebab nebo vepřový řízek. A možná i řekneme – neměli provokovat, satirici.

Stalo se včera. V Paříži. V redakci časopisu Charlie Hebdo. Toto periodikum se totiž už po několik roků trefuje s poněkud černým, nicméně přesně cíleným humorem do radikálních muslimů. Kresbou a slovem. Takže jim to muslimové vrátili. Kalašnikovy. Asi byli uražení. Nebo možná, jak je teď v Evropě zvykem říkat, duševně nemocní. Což jsou. Nemocní islámem.

Nás se to ale netýká. U nás se satira moc nenosí. Směrem k islámu už vůbec ne. Stejně je zde muslimů málo. Ani je neznáme. Většinově jsme žádného osobně nepotkali. A srandu si u nás dělá především prezident. Z nás ostatních. Takže řešíme kebab. A tlučhubu Okamuru. A čekáme, až se k islámu čelem postaví někdo jiný. Někdo, kdo to řekne za nás. Někdo, kdo se nebude rozpakovat strhnout davy říznou mluvou. Když jej podpoříme, tak i řízným řezáním. Nezajímá nás rozum a fakta. Nezajímají nás relevantní argumenty. Nerozumíme jim. Chceme jasné slovo. Pádnou odpověď. A jednou se za to možná budeme stydět.

Existuje zde mnoho rozumných hlasů proti islámu. Nejsou slyšet. Jsou překřičeny kebabisty. Je zde mnoho odborníků na islám, kteří chtějí a mají co říct. Jsou ale složití. Neříkají „oko za oko, zub za zub“. Necítíme z nich krev. A tak čekáme a zlost stoupá. A posloucháme žvanily.

Jaká voda na mlýn muslimů. Jaká příležitost pro multikulturalisty. Jaký úžasný prostor pro sluníčkáře. Ti všichni mohou říci – jste fašisti. Nacisti. Rasisti. Isti. A ono to vypadá, že mají pravdu. Naštěstí zatím jen vypadá. Naštěstí jsme jen u slov.

Jsem jasně na straně euro-atlantické civilizace. Jsem jednoznačně v pozici křesťansko-židovské kultury. Jsem absolutně proti islámu. Nikoliv jako víře. Jako souhrnu nařízení. Jako souhrnu zákonů. Jako něčemu neměnnému. Jako ideologii státu, společnosti a práva. Ale nejsem a nikdy nebudu na straně Okamury, Ullfkotta, Le Penové, Žirinovského a podobných. Nikdy na straně tupého davu. Nikdy mezi lůzou zblblou ryčnými projevy. Nikdy na straně emocí.

A protože hlasu rozumu je málo, čekám i já. Čekám, zda se někdo vzepne. Přestane se bát. Uchopí své vzdělání a schopnosti a řekne – tak to je. A tak to není. A vy nenaslouchejte falešným prorokům.

Zvítězí-li emoce a dav, zvítězí ďábel v nás.

K pochopení toho, zda je vůbec možné nějak rozumně a právně reagovat na obrovské nebezpečí islámu v našem civilizačním okruhu, doporučuji tento svůj starší článek. Je tam návod.

Jakubroth.blog.idnes.cz



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.