Zbraň každému rozumnému člověku

Jedněm slouží pro útok, druhým na obranu. Těm prvním ji předem nikdo nikdy sebrat nedokáže. Těm druhým ji kvůli prvním nikdo nikdy sebrat nesmí. Zbraň byla a je součástí života lidí na Zemi. A bude.

V průběhu doby se mění jen technická podstata zbraně, nikoli samotná podstata její existence a použití. Zbraň není špatná. Špatní jsou ti, kteří ji použijí proti druhým s cílem je o něco připravit. Špatní a násilničtí lidé vždy byli, jsou a budou. Stejně jako ve všech oblastech lidského života i zde funguje jistá obdoba zákona o zachování energie. Při každém nepřirozeném umělém vychýlení stavu v neprospěch jednoho, například omezením legálního držení zbraně, dojde ke zvýhodnění druhého. V oblasti omezení držení a nošení jde pak o znevýhodnění mnohdy fatální, v neprospěch budoucích obětí.

Mezi lidmi existuje v podstatě konstantní rozložení, pokud jde o míru násilí a počet jednotlivců, kteří k němu inklinují. Čím více lidí na planetě, tím více jednotlivců, inklinujících k násilí. Jednoduché počty. Žádná omáčka postavená na „ale“ nebo „kdyby“. A protože planeta není nafukovací, musí se na ní vejít všichni a není úniku. Z prosté selské logiky plyne, že na stejně velké ploše je stále více lidí inklinujících k násilí, a že na stejné ploše je stále více potenciálních obětí. Samostatnou kapitolou je pak současná vlna migrace, se kterou do Evropy přicházejí lidé z oblastí, kde je násilí v různých formách mnohdy běžnou součástí jejich životů.

Zbraně nepřestanou výrobci vyrábět a prodejci prodávat jen proto, že to někdo odhlasuje. To je raději svrhnou převratem, než by tento byznys zmizel ze světa. Zároveň je zásadní chybou, aby zbraně měly k dispozici jen státy a jejich silové složky. Historie ukazuje, že přesně to bylo důvodem katastrofálních válek. Ke zbraním musí mít proto přístup i občané. Zbraně totiž neslouží jen k ochraně vlastního života, zdraví a majetku. Současná elita, která nás dovedla do doby permanentního konfliktu, velmi dobře ví, že by zbraně mezi lidmi mohly sloužit také k obraně před státní mocí, která selhala a sebrala jim jejich svobodu. A svobodu státní moc neuděluje. Svobodu může každá státní moc už z principu věci občanům jen sebrat.

Nesmíme si nechat sebemenším způsobem omezit dosavadní právo na držení a nošení tak, jak to navrhuje Evropská komise při další harmonizaci unijního práva. Máme jeden z nejlepších zákonů na světě a jen naivní blázen by si mohl myslet, že sjednocení pravidel by bylo podle nás. Zbraň každému rozumnému člověku, který ví, co je to odpovědnost za svůj život, zdraví a majetek. Zbraň každému, kdo nezapomněl, co je to svoboda. Zbraň každému, kdo je netrestaný a bezúhonný a chce ji. Chtělo by se mi napsat, že zbraň patří do každé rodiny, ale respektuji, že to tak ve své rodině někdo nechce – přestože má doma nože a kladiva, což jsou nejpočetnější zbraně, pokud jde o použití při vraždě.

Každá vláda má mít na paměti, že ozbrojený občan, neohnutý, připravený a sebevědomý, je jednou ze záruk bezpečnosti uvnitř státu. Pokud se vláda bojí občanů a chce omezit jejich přirozené právo na zbraň, pak vládne blbě. Každá vláda by měla dělat vždy všechno pro to, aby v případě dosažení bodu zlomu stáli ozbrojení občané na její straně a ne proti ní.