Úterý 13. května 2025, svátek má Servác
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SPOLEČNOST: Zapomínaní hrdinové pražského jara

Letošní výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy, stejně jako každoročně, zahrnuje i připomínku celého vnitrostátního pohybu zvaného poeticky „pražské jaro“.

Právem se připomíná, že „pražské jaro“ bylo přísně v dikci budování socialismu, byť s lidskou tváří, většinu dynamiky tohoto vývoje měla na starosti nejvyšší místa Komunistické strany v čele s Alexandrem Dubčekem.

Komunistická strana a myšlenka stačila za ty dvě dekády od konce války, respektive února 1948 prorůst společností velice pevně a i z dobových dokumentů typu Vachkova filmu Spřízněni volbou plyne jasně, že většinová společnost tehdy přijala za svou skutečnost československého socialismu, jen jej chtěla vylepšit, zbavit přežitých byrokratických metod a zavést vlídnější formu, onu „lidskou tvář“.

Většina událostí kolem „pražského jara“ se bez dominantní účasti KSČ neobešla, a to už od slavného 4. sjezdu spisovatelů v červnu 1967, který bylo možné chápat jako pomyslný výstřel na Auroru.

Když si ovšem čtete v zápisech z toho sjezdu, vidíte, že až na výjimky šlo opět o záležitost pevně spjatou s komunistickým systémem. Socialismem, byť vylepšeným a polidštěným, se to hemžilo v příspěvcích snad všech vystupujících.

Konec konců i pointa celého „pražského jara“ měla partajní formu v podobě 14. sjezdu KSČ, později anulovaného, tzv. vysočanského rokování, které ještě – z výše stranické moci – podpořilo trend započatý odstavením Antonína Novotného v lednu 1968.

Poněkud se ale při všem tom vzpomínání opomíjí, že ve společnosti, sice v ústraní nebo v upozaděné roli, ale přece jen, byli lidé nesladění s komunistickou myšlenkou a praxí. Osobnosti, jejichž celý život a dílo byly popřením kolektivistického socialismu. Ti, kteří víc než náhle oživší bývalí sekerníci z 50. let, nyní pod vlajkou obrodného procesu, ctili a dbali zásad prvorepublikového pluralismu a demokracie.

Většina z nich už nežije, ale je dobré je připomínat jako memento, abychom neupadli v pokušení uvěřit, že myšlenka vylepšené totality byla či dokonce znovu je jediná možná.

O kom mluvím? Například o umělcích, kteří dostali, sice nakrátko, ale přece jen trochu publikačních příležitostí. Tak mohl konečně vstoupit do literatury Jan Beneš. Týž Beneš, který, stejně jako Karel Kryl, patřil ke kritikům nešvarů nejen v čase obrodném, ale i polistopadovém.

Tak se mohl zase vrátit ke svým českým čtenářům Egon Hostovský, jehož autobiografický román Všeobecné spiknutí (pozor: nesměšovat s konspiračními teoriemi) byl jedním z vrcholů tzv. osmašedesátnické literatury.

Podobně mohl do české literatury vstoupit poznovu i Jiří Mucha, po listopadu první předseda obnoveného PEN klubu. Tak mohl český čtenář opět listovat v básních Vladimíra Vokolka, Klementa Bochořáka, Zdeňka Rotrekla a ovšemže i Jana Zahradníčka, symbolu utrpení nekomunistického intelektuála v časech budování komunismu.

A samozřejmě Josef Škvorecký, autor, jehož celé dílo bytostně popírá ikony tehdejší doby – bezhlavý a bezcitný kolektivismus, uniformitu a slepou poslušnost k vnuceným ikonám.

A abychom nezůstali jen na české půdě, výše jmenovaní měli své souputníky i na východě tehdejšího Československa, například ve spisovateli Antonu Hykischovi, jehož dnes Slovensko ctí jako žijícího klasika. V roce 1968, kdy čeští intelektuálové přemítali, jak udělat prezidenta z komunistického literáta Eduarda Goldstückera, na Slovensku byl ve stejné době do podobné role v neoficiálním plebiscitu pasován právě Hykisch.

Nebylo by dobré na všechna tato jména zapomínat jen proto, že vlajku „pražského jara“ drželi v rukou reformní protagonisté stávající moci. Vedle nich, a často jim navzdory, žili, psali a byli čteni také ti, pro něž slovo „svoboda“ mělo vyšší hodnotu než slovo „dobro“. Protože dobro je vždy spjato s kolektivním přikývnutím, kdežto svoboda je jen a jen osobní.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

Gita Zbavitelová
13. 5. 2025

Hamás se na jeho propuštění dohodl přímo s Američany.

Aston Ondřej Neff
13. 5. 2025

Po čtyřiceti letech si lidé chtěli užít radosti „nevolit‟.

David Floryk
13. 5. 2025

Je tohle umění? Tato otázka nás čas od času napadá.

SÝR ZDARMA
13. 5. 2025

Hollywood chystá inkluzivní remake, který vydělá miliardy

Jan Ferenc
13. 5. 2025

Navzdory vší skepsi uznejme, že dokumenty existují.

Aston Ondřej Neff
10. 5. 2025

Pamatujete na kampaň „stydím se za svého premiéra‟?

Aston Ondřej Neff
12. 5. 2025

Jenom ANO a STAN jdou do voleb jako samostatné subjekty.

Aston Ondřej Neff
13. 5. 2025

Po čtyřiceti letech si lidé chtěli užít radosti „nevolit‟.

Chechtavej tygr
10. 5. 2025

Blondýna: „Už jsi to slyšela? Našeho kominíka srazilo auto!“

Kateřina Lhotská
10. 5. 2025

Pan Rakušan měl svoji sesli opustit už dávno.

Lidovky.cz
13. 5. 2025

Úterní program stockholmské skupiny A na mistrovství světa v hokeji obsahuje dva duely. Lotyšsko...

Lidovky.cz
13. 5. 2025

Ačkoliv čeští hokejisté mají v úterý volno, skupina B na mistrovství světa v Herningu pokračuje. I...

Lidovky.cz, ČTK
13. 5. 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že udělá vše pro to, aby se uskutečnila jeho...

Lidovky.cz, ČTK
13. 5. 2025

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční 3. a 4. října, tedy v nejzazším možném termínu....

ČTK, vse Roman Všetečka
13. 5. 2025

Před necelými pěti lety jsme přešli na druhou generaci pozemního televizního digitálního vysílání....

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz