Úkaz, který se pokusím popsat, pozoruji delší dobu.

Představte si, že jste se ocitli ve společnosti vzdělanců, kteří u sklenky vína hodnotí úroveň vzdělanosti. A trochu se přitom štengrují. Jak málo stačí, abyste se v takové společnosti znemožnili. Zkuste například přiznat, že jste napsali slovo ťuhýk s měkkým í. Budete na odpis. Soucitné pohledy přísedících vás donutí zalézt pod koberec. Podobně dopadnete, když nedokážete vyjmenovat alespoň čtyři dramata Williama Shakespeara. Nebo přiřadit hlavní města některým významným evropským státům, řekněme Belgii, Srbsku a Lotyšsku. (V souvislosti s hodnocením ohlasů na poslední bostonskou tragédii se sluší poznamenat, že neznalost hlavních měst severoamerických států nebude mít na vaši pověst ani zdaleka tak devastující vliv.)

Naproti tomu: Pokud neumíte do půl minuty z hlavy spočítat dvě a půl procenta z čísla 2400, nemusíte se ničeho bát. V učené společnosti se vám dostane maximálního možného pochopení. A i kdyby tam nešťastnou shodou okolností seděl nějaký šťoura, nic víc než drobné faux pas z toho nebude. Představa, že by na vás ve spolku vzdělanců někdo zkusil něco složitějšího, je potom zcela absurdní. Chytáky typu "čemu se rovná sin² x plus cos² x", nebo "jak se neguje implikace" se do žádné slušné společnosti prostě nehodí.

Matematika a logika nejsou free, cool, ani in. Není po nich poptávka. Jsou přízemní. Nedá se o nich uvolněně diskutovat. Neumožňují rozmlouvajícím rozvinout individuální pohled na svět a niterné sociální cítění. Ostatně si nevzpomínám, že by do dopolední debaty s váženým hostem na Radiožurnálu kdy pozvali nějakého matematika. Nikdo by ho neposlouchal.

Je to celé takové divné. Ať vzpomínám, jak vzpomínám, nevzpomenu si, že by mi někdy k něčemu pomohlo povědomí o činech a zklamáních Romea a Julie, neřkuli krále Leara. Natolik silným výzvám mě osud – naštěstí – nikdy nevystavil. A že je Riga hlavní město Lotyšska, to si určitě všimnu, až tam pojedu.

Nedostatečné povědomí o základech matematiky a logiky zato může být příčinou, proč my, co jsme free, cool a in, obvykle nechápeme úvěrové podmínky. Proč spolehlivě spolkneme všechno, co nám nabídnou v televizních novinách. Proč ve volbách komunálních, krajských i parlamentních tak často volíme menší zlo, proč věříme globálnímu oteplování a představě, že telekineticky se předměty přemisťují snáze než holýma rukama, a proč býváme tak často bezradní a nejistí.

Předpokládám, že by se to celé mělo přehodnotit. Že by se s tím pomalu mělo něco dělat. A začít by se mohlo na setkáních vzdělanců.

Na závěr si dovolím – čistě pro pobavení – přidat malý kontrolní test z logiky.

Mějme výrok V: Jestliže napíšu slovo ťuhýk s měkkým í, nejsem vzdělanec.

Jaká je negace výroku V (správnou odpověď zakroužkujte)?

A: Napíšu slovo ťuhýk s měkkým í a jsem vzdělanec, nebo nenapíšu slovo ťuhýk s měkkým í a nejsem vzdělanec.

B. Napíšu slovo ťuhýk s měkkým í a jsem vzdělanec.

C: Jiná odpověď (řešení A, ani řešení B není správné).

Autor je fyzik a podnikatel (e-mail: neznal@clnet.cz)