16.4.2024 | Svátek má Irena


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Výchova k národní hrdosti je potřebná

Naše slavná normalizace, za níž mi bylo vychovávat své syny, tabuizovala řadu témat. Patřily k nim také boje československých vojáků v zahraničí za 2. světové války. Až na samém konci naší kulturně-historické Biafry začaly prosakovat ze zahraničí některé tituly, které se o nich zmiňovaly.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Rybák 20.10.2011 15:49

Vynikající a velmi potřebný článek

Souhlasím s Vámi paní Freiová, podporuji vaše postoje a děkuji Vám. Není bez zajímavosti, že čecháčci jsou vždycky ti druzí. Sprosté slovo, to tedy určitě je. A sprosté slovo si jako své označení nezaslouží žádný národ (což nejspíš neví multikulturní, nepoliticko-politický V. Havel).

J. Urban 18.10.2011 12:01

Čech je např. pan Pernický.

Ne každý obyvatel české kotliny je však Čechem, na mnohé se hodí spíše ten čecháček.

Š. Šafránek 18.10.2011 11:27

Kdo je Čech?

Čech je člověk, kterého dojme česká hymna a hlas Rudolfa Hrušínského, když recituje Máj. Čech je člověk, jehož jeden dědeček byl komunista a druhý dědeček sedlák, jemuž všechno vzali. Čech si v duši nese všechny rozpory a dilemata minulosti, Vídeň i Vladivostok. Čech je ten, kdo se jmenuje Němec nebo Charvát. Čech miluje svou zemi a kulturu, aniž by je považoval za nejlepší pod sluncem. Čech se ošívá, slyší-li ohánět se někoho slovy Vlast, Národ, Krev, Hrdost, protože nevěří ústům, která je vyslovují. Člověk nemusí být hrdý na své rodiče, aby je měl rád. Čech nikdy nekřičí Čechy Čechům, ale troufne si postavit se s holýma rukama tankům.  

J. Kanioková 18.10.2011 11:52

Díky, tohle je perfektně napsané..

P. Čech 18.10.2011 12:22

Re: Kdo je Čech?

Tak, tak, pane Šafránku, máte velkou pravdu. Avšak, kdo je Moravák a kdo Čechoslovák. Já jsem se narodil na Moravě, ovšem cítím se býti Čechoslovákem, protože jsem se narodil v Československé republice jako československý občan. Národnost nemám žádnou, poněvadž v mé krvi kolují geny švédské, české, moravské, německé a trochu i židovské. Jmenuji se ovšem Čech, to je paradox, viďte?

O. Kadlec 18.10.2011 12:34

Re: Kdo je Čech?

Vy v tom máte hokej pane Čechu! Vůbec vám nezávidím ten těžký život se ztracenou identitou. Jen prosím neprojektujte to zmatení národu. Je to váš hokej.

P. Čech 18.10.2011 12:56

Re: Kdo je Čech?

Ztracenou identitu nemám. Oficiálně jsem český občan a to mi zcela stačí. Vůbec nepotřebuji mít nějakou národnost, abych se mohl cítit tak, jak píše pan Šafránek.

O. Kadlec 18.10.2011 14:49

Re: Kdo je Čech?

Pan Šafránek o žádné národnosti (etniku) nic nepsal. Psal o českém národu. Vy, jen proto, že tomu říkáte (rovněž česky správně) státní příslušnost, se hádáte o hnidy. Jste, jak jsem byl pravil, blázen.

M. Moravcová 18.10.2011 13:24

Re: Kdo je Čech?

Moc hezky napsáno. Díky.

K. Křivan 18.10.2011 18:29

Re: Kdo je Čech?

Čech nikdy neřekne  "Cikáni jsou taky Češi".  A co nápis "Národ sobě" ? To taky vadí ? Mně ne !  "Čechy Čechům"  a komu jinému když ne Čechům ?

O. Kadlec 18.10.2011 19:06

Re: Kdo je Čech?

Nežijí tu jen Češi, ty nácku!

F. Eliáš 18.10.2011 10:34

Krásný článek

Jen bych v souvislosti se školami přestal užívat slovo výchova. Vychovávají rodiče, školy mají za úkol vzdělávat. Vychovávat lze tak do dvou let věku. V té době dítě nepřijde do styku se školou.

K. Janyška 18.10.2011 8:59

Výchova k národní hrdosti je nomožná, je to jako kdyby výchova k lásce. Ty však jsou nebo nejsou a nedají se naučit... Dzp.

S. Netzer 18.10.2011 9:10

Re: Výchova k národní hrdosti je nomožná, je to jako kdyby výchova k lásce. Ty však jsou nebo nejsou a nedají se naučit... Dzp.

To je snad poprvé, co s Vámi souhlasím.

O. Kadlec 18.10.2011 10:07

Re: Výchova k národní hrdosti je nomožná, je to jako kdyby výchova k lásce. Ty však jsou nebo nejsou a nedají se naučit... Dzp.

Mýlí se jako obvykle, a vy tedy taky, k lásce se dá vychovávat, a k národní hrdosti taky. Jestli to někdo neumí to je věc jiná.

S. Netzer 18.10.2011 10:12

Re: Výchova k národní hrdosti je nomožná, je to jako kdyby výchova k lásce. Ty však jsou nebo nejsou a nedají se naučit... Dzp.

Já netvrdím, že se nemýlí.

F. Eliáš 18.10.2011 10:36

Re: Výchova k národní hrdosti je nomožná, je to jako kdyby výchova k lásce. Ty však jsou nebo nejsou a nedají se naučit... Dzp.

Janyška se mýlí. Ale do této činnosti bych školu rozhodně nezapojoval

Š. Šafránek 18.10.2011 10:50

Re: Výchova k národní hrdosti je nomožná, je to jako kdyby výchova k lásce. Ty však jsou nebo nejsou a nedají se naučit... Dzp.

Tutéž větu jsem chtěl napsat, a hle, již je tu z klávesnice paní Netzer.

J. Kanioková 18.10.2011 12:02

Kajane, pravdu částečně máte i nemáte,

nejde o nějakou účelovou výchovu, jde o to, co si převezmete z jednání svých rodičů,  z jejich hodnot, které uznávají, naučíte si vážit lidí a tradic, kterých si váží oni. 

Vzdělání ve škole v tomto směru snad souvisí s přiblížením historie našeho území i událostí, které pro nás měly rozhodující vliv. Taktéž osobnosti.

S. Netzer 18.10.2011 7:58

Sprosté slovo

to není.

"Čecháčkovství není konstantní složkou národního psychismu odjakživa, nevěřím na neproměnné „národní duše", je historickou akvizicí a úhonou, a čeho národ historicky nabyl, z toho lze dějinami a převýchovou i vyrůst." (Václav Černý)

Žlučovité výpotky diskutéra Šulce svědčí o tom, že z čecháčka se nemůže stát Američan, nýbrž jen pouhý američánek.

P. Sulc 18.10.2011 8:40

Re: Sprosté slovo

Zaplat pambu za americanka, babo jedovata. Furt lepsi nez sedet v Praze, cumet na fotbal, nadavat na pomery a cekat na to az prijde nejaka tajemna pomoc z hury.

O. Kadlec 18.10.2011 8:44

Re: Sprosté slovo

Jo, místo toho sedíte v Newyorku, ale řeči máte jakokdybyste seděl v Praze. Vaší hlavě Amerika nepomohla.

P. Sulc 18.10.2011 8:57

Re: Sprosté slovo

Vazeny, nemam chut si s vami vymenovat poklony. Vy mate svuj svet, ja zase svuj a jsem v nem spokojenej. Ale ted jsou tri hodiny rano, a to je cas kdy chodim spat. Tak se mejte fajn a vynadejte mi zase az zejtra, vsak uz si nejakej duvod na toho blbyho Sulce najdete, praci vam to urcite zadnou neda.

E. Došlík 18.10.2011 11:41

Re: Sprosté slovo

Sulci, tak seď tam, kde sedíš, a nepiš do diskusí našich, a nepleť se do našeho života. Je ale vidět, že ti tanaše skorumpovaná republika chybí !!!

Tam nemáš s kým hovořit, všichni na takové emigrantíky kašlou (myslím normální Američany ), a tak ti nezbývá nic jiného než se onanovat v Lidovkách . . .

O. Kadlec 18.10.2011 12:03

Re: Sprosté slovo

To jste na omylu velikém, Američani jsou velmi přátelští a otevření na potkání. Stačí se tam přestěhovat a hned jste mezi lidma, ne jako když se přestěhujete do jižních Čech. U nás si do smrti nezapamatují ani vaše jméno.

Důvod proč Sulc píše ty své žlučovité komentáře o své bývalé vlasti je jiný: to se může tady. Američani jsou většinou optimisti z povinnosti, to jest takhle mluvit je tam nespolečenské. On ze sebe tady dostává co tam nemůže uplatnit.

E. Došlík 18.10.2011 12:47

Re: Sprosté slovo

Pane Kadlec, v jižních Čechách mám honě přátel, a ti mi tvrdí to co vy, což mě velmi udivuje, nebo to je tím, že mají ostraváky rádi, a něco je k našemu kraji váže.

Co se týče Sulce, a ostatních ekonomických emigrantech, to nebudeme raději rozebírat. Máte pravdu, tam nemůžou ventilovat, tak to činí dálkově . . .

O. Kadlec 18.10.2011 14:54

Re: Sprosté slovo

Já mám jižní Čechy rád, prožil jsem tam půl života, možná tam i umřu, ale nenarodil jsem se tam. Ti lidé jsou prostě uzavření, a když jste s nimi nechodil do školy, tak vás prostě ignorují. V nejlepším případě vás jmenují příjmením rodiny, do níž jste se přiženil. A tak já jsem prostě zeťák paní doktorky, ale moje příjmení znají hlavně moji zákazníci. Na vsi, kde mám chalupu už 25 let, mne nezná NIKDO. Věřil byste tomu? V Americe - nemožné. V jižních Čechách normální.

To samozřejmě neplatí pro osobní přátele, to je něco jiného.

J. Kanioková 18.10.2011 15:43

Myslíte, že v paneláku ve městě je to jiné?

Ačkoliv jsem se ze svého města nikdy nehla, v paneláku máme 92 bytů a téměř se neznáme, často ani nezdravíme. Byla jsem dlouhé roky "správcem" či jak se kdysi říkalo "důvěrníkem" v našem vchodě, a tak tady ty lidi jsem znala všechny. Jenže už pár roků nejsem, převzali to mladí, v některých bytech se to poměnilo, a už neznám.  Natož v celém čtyřvchodovém baráku. Někdy se úplnou náhodou dovím, že mluvím se sousedem.  Moje kamarádka z blízké vesnice, žijící tam celý život, tvrdí totéž. Zná jen nejbližší sousedy, i když se nijak nestýkají. Je to nejspíš opravdu tím, že známe především ty své bývalé spolužáky, či kolegy z práce.

Dnes už prakticky vymizely takové ty tradice, kdy se lidi každoročně setkali na nějaké akci. I věřící, ti se zas setkávali v kostele, v tom bude asi to největší odcizení.  Bývávali kdysi ochotníci, takže i téměř každá dědina měla občas "divadlo", i to je pryč. Dnes nemáme téměř důvod vycházet ven, klábosit s lidmi poblíž. Každý má televizi a to mu stačí. Většinou.

O. Kadlec 18.10.2011 16:01

Re: Myslíte, že v paneláku ve městě je to jiné?

My věřící se známe. Mne osobně nebo podle jména zná jakýsi průřez, pár tisíc lidí napříč z celé republiky, až po váš kraj. Ale to je něco jiného. Jsme něco jako subkultura.

P. Čech 18.10.2011 7:36

Národní hrdost???

Člověk může být hrdý na svou vlast, t.j. na stát, v němž se narodil, nebo na stát, v němž dobrovolně žije. Co je to však v evropských souvislostech "národ"? Dle mého názoru jde o umělý, účelový, nicméně prázdný a nicneříkající pojem. Pojem, který není nikde jednoznačně definován, zato je zde zhusta, zejména politiky používán. Troufám si tvrdit, že zejména v Evropě neexistuje národ žádný. Je zde mnoho států, kde hovoří stejným jazykem a mají určitý typ kultury, nicméně jsou zde i různé státy, se stejnou kulturou a stejným jazykem. Mnoho lidí v nich je hrdo na svou vlast, nejedná se však o žádnou "národní hrdost". Znovu si troufám opakovat, že samotný pojem "národ" je zejména v Evropě prázdný, nicneříkající a zcestný.