SPOLEČNOST: Výběžek se bouří
Předem je nutné říct, že tento komentář neobsahuje návody na řešení, je jen pokusem o popis vzniku současné situace na Šluknovsku.
Svízelná situace, která vyústila ve vyslání zvláštních policejních sil do oblasti Šluknovského výběžku, nevznikla ani najednou, ani náhodou. Toto „slepé střevo“ (podívejte se na mapu) severních Čech bylo tak trochu zanedbanou a dost opomíjenou oblastí prakticky od vystěhování německého obyvatelstva hned zčerstva po 2. světové válce.
Ani za „bolševika“ se situace mnoho nezlepšila, i když v oblasti bylo několik úspěšných podniků (namátkou Velveta ve Varnsdorfu, Mikov v Mikulášovicích, atd.) a notně státem podporované zemědělství. Po listopadu 1989 to vše šlo poměrně rychle k čertu a jen obrovským úsilím místních se podařilo část provozů a zbytky zemědělské činnosti uchovat. Nových pracovních příležitostí (možná snad s výjimkou v oblasti služeb v cestovním ruchu) aby člověk pohledal.
Z politického hlediska je zdejších zhruba 45 tisíc voličských hlasů v principu zanedbatelný počet. Víc hlasů sežene libovolný politik či zavedenější politická strana naprosto pohodlně a přehledně někde blíže k „centru“ – postupně: k Děčínu, k Ústí nad Labem a tam někde v dálce, ku Praze. Jinak řečeno – Šluknovsko věru, že není v centru pozornosti ústředních politických státních orgánů a institucí. A je to znát…
Navíc – na jednu stranu jsme nejspíš všichni rádi, že nás stát jaksi „neopečovává“ od kolébky do hrobu, na stranu druhou umožnil systém sociálních dávek (a hlavně jejich nijak zvlášť sledované rozprostření) vznik nového druhu spoluobčana. Říkáme jim „sociálně nepřizpůsobiví“, což je nepřesné. Oni jsou, pokud mohu soudit, mezi nimi i ti, kteří se naopak velice dobře přizpůsobili „sociálnímu“ systému, jež jim umožňuje například za prostý výkon plození dětí pobírat desetitisícové dávky, aniž by museli za a) sáhnout na nějakou práci, za b) o potomky se srovnatelně s ostatní populací starat. A toto, prosím, již po několik generací.
Tam, kde jsou peníze, jsou i padouchové, kteří po nich jdou. Podvzdělané a státem slušně dotované spoluobčany (hlavně z romské komunity) dovedou tito lichvářští žraloci snadno stáhnout do uzavřeného kruhu zadlužení. Není třeba popisovat jak, to snad ví kdekdo. Z uzavřeného kruhu uměle vytvořené chudoby pak už cesta nevede, leda do oblastí, kterým krasoduši při salónních diskusích o „sociálně nepřizpůsobivých“ říkají „ghetta“. Trochu úcty k vyvražděným Židům, kteří svého času též obývali (jenže skutečná) „ghetta“, by vskutku neškodilo. Někdo by si mohl dát práci s tím, aby pro tyhle vybydlené oblasti mnoha měst a jejich obyvatele našel jaksi méně holocaustové pojmenování…
Tak, a jsme na Šluknovsku, kde existuje několik takto zasažených lokalit, v nichž se už dlouhá léta snaží poctivě a upřímně jak místní samosprávy, tak i státní i nestátní agentury nějak situaci dlouhodobě řešit. Často se ta práce i dařila a daří. Do toho ovšem, pojednou a jen přičiněním mazaných developerů, nastal v průběhu roku 2010 přísun několika stovek (možná i tisíců) „nových chudých a nepřizpůsobivých“ do lokalit, pořízených právě developery za účelem snadného zisku. Nově příchozí dostanou na cestu příspěvek od úřadů v jejich původní domovině, tím se „vkoupí“ do nového bydliště a starost má, lidově řečeno, na krku někdo jiný. Jenže tím právě jaksi sklenice na Šluknovsku přetekla…
Dřív, než se vůbec někdo stačil rozkoukat, a to jak místní samosprávy, tak i agentury, a též i „starousedlí“ Romové, rozjeli tito noví příchozí poměrně drsný způsob přivýdělku, ovšemže prostřednictvím páchání trestné činnosti. Sice se tomu v policejní hantýrce říká „drobná kriminalita“, ale dá se pochybovat o tom, že kdyby kteréhokoli z výkonných vládců naší politiky někdo opakovaně drobně okradl, nedošlo by i u nich k ráznému nárůstu nenávisti vůči zlodějům. I humanista kovaný ve všech televizních diskusích a abstraktních polemikách o začleňování nepřizpůsobivých menšin nejspíš nesnese, že mu někdo leze přes plot, nebo skrz zavřené dveře do bytu a drobně mu cosi krade…
Na zhoršenou situaci místní starostové upozorňovali. Nic se nedělo. V květnu sepsali starostové šluknovského výběžku (v počtu osmnácti) dopis předsedovi vlády Nečasovi. Ten neodpověděl, leč předal dopis k řešení ministrům Drábkovi (práce a sociálních věcí) a Kubicemu (vnitra).
Ministr Drábek i ministr Kubice odpověděli (formálně), aby místní samosprávy spolupracovaly s příslušnými agenturami pro začleňování, respektive uzavíraly koordinační smlouvy s Policií České republiky. To se samozřejmě na Šluknovsku celá léta děje a nestačí to na současnou situaci. Vlastně to byla odpověď dost urážlivá. Jako by starostky a starostové nedělali nic. Něco jako kdyby ministři radili fotbalistům z nároďáku, aby svou hru dělali tak, že budou kopat do míče a snažit se jej vpravit do soupeřovy brány…
Na další schůzce s představiteli Parlamentu (pánové Bublan a Foldyna ze sněmovny, jakož i senátor Sykáček, takto též starosta Rumburka) už starostky a starostové celkem bez obalu vysvětlili, že jestli se nepodaří v tuto chvíli a teď zajistit větší policejní přítomnost ve Výběžku, mohly by se začít dít velice odpudivé věci. Asi to zabralo…
Po zběsilých příhodách v Novém Boru (mačety) a v Rumburku (teleskopy a kopance), kdy gangsteři jen náhodou nikoho nezabili, se ve Výběžku objevily policejní posily a Výběžek se tím objevil v médiích. Berme to jako samoznak – to, co se děje ve šluknovském výběžku, je modelová situace. Policie v městech a obcích na Šluknovsku jistě sníží kriminalitu, na to by si člověk mohl vsadit. Není nutné dodávat, že to není dlouhodobé řešení. Ovšem pragmaticky řečeno, bezvadně to funguje. Plány vlády na další škrty pro provoz ministerstva vnitra a s tím spojené snižování stavů policie jsou – dalo by se říct ve světle posledních událostí na Šluknovsku – tragicky naivní…
O těch dlouhodobějších řešeních třeba někdy příště.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6