Tak už víme, že 2. a 3. června půjdeme k volbám. Ta tam je ale radost, s níž jsme šli k prvním svobodným volbám v roce 1990, i k těm druhým, o dva roky později. Hrozí, že volební účast bude letos ještě nižší, než kdykoli předtím.

Netroufám si zevšeobecňovat své zkušenosti a postoje, nicméně mám obavy, že nebude jediný, kdo bude mít letos silný pocit, že dobře ví, proč koho nevolit, ale nemá žádné tušení, koho volit.

Smýšlím hodně pravicově, a kdybych mohl ODS posuzovat podle programu, rozhodnutí by bylo poměrně snadné. Je zde však několikeré ale.

Pan prezident ještě jako předseda ODS po aférách se sponzorskými dary prohlásil, že ODS za svá pochybení zaplatila vysokou politickou cenu. Měl pravdu. Nicméně vysoká politická cena neznamená skutečné pokání. A to jsem u představitelů ODS nijak nezaregistroval. Asi by již byli opatrnější, ale změnili se opravdu?

A pak je zde ta odpuzující malost: Na odpůrcích ODS musí být špatné prostě všechno. Nejsem sympatizant ČSSD, nemyslím si, že na rozkvětu ekonomiky má ČSSD ty zásluhy, jež si připisuje, růst zadlužení v dobách konjunktury se mi pranic nelíbí, podbízení se voličům o nic více - ale neschopnost uznat, že za vlády ČSSD země přes všechny výhrady začala výrazně prosperovat, svědčí o nedostatku velkorysosti.

Pojďme dál, k ČSSD. Programově jsou mi tito lidé cizí, přesto mě několika věcmi příjemně překvapili. Jediný ministr, kterého za vlády ČSSD zavřeli za korupci či podvody, byl jejich vlastní. Povrchnímu pozorovateli by se mohlo zdát, že jsou to body proti ČSSD. Já to vidím jako body pro. Špidla byl možná mediálně nešikovný, ale měl jednu u našich politiků vzácnou vlastnost: byl poctivý. Politicky jsem s ním nesouhlasil; jako člověk bych si s ním s chutí potřásl rukou.

Z pana předsedy Paroubka mám velmi smíšené pocity. Na jednu stranu dokázal věci pozoruhodným způsobem rozhýbat - v zemi, kde nejvyšším zákonem bylo "to nejde" jde o úctyhodný výkon. Na druhou stranu mám krajní nedůvěru k někomu, kdo se spojí "třeba s Marťany". Nemám na mysli pouze Marťany z KSČM, ale i ty z Číny či Íránu. Má ten člověk nějaké nepřekročitelné meze? Pokud ano, já je nevidím. Donedávna jsem si říkal: ČSSD je mi na rozdíl od ODS programově cizí, ale s korupcí na tom asi je o něco lépe. Poté, co se pan Paroubek postavil za pana Krause, jsem tento dojem ztratil.

O Marťanech ani psát nebudu, přes jejich vysoké preference. Marťané pro mne zůstávají Marťany. Vím, co této zemi provedli.

Nuže, zbývají lidovci. V poslední době se mi líbili čím dál víc, byť to bylo patrně dáno hlavně tím, jak moc se mi jiní protagonisté nelíbili. Proč ale tak hloupě zatočili s ODA?

S Unií svobody už počítat nelze. Lze ale doufat, že do sněmovny pronikne někdo, kdo tam dosud nebyl. Myslím si, že by to bylo jen dobře. Samozřejmě, nemyslím formace pana Železného a podobné podniky. Kdyby se ovšem na významné posty v této zemi dostali lidé formátu Jany Hybáškové, asi bych jásal. Zelení nejsou můj šálek kávy, ale ve sněmovně bych je viděl docela rád. Ano, přiznávám, mám pro ně zase takový negativistický argument: (Ještě) nejsou zkažení.

Konečně si neodpustím výzvu pro nás křesťany: Hodně se modleme o Boží milost! Snad se Bůh smiluje a dostaneme lepší vládu, než si zasloužíme!