SPOLEČNOST: Vojna i bez Vondry
Zhruba před rokem jsem si stýskal, že je škoda, že není žádný kurz, kde by se člověk naučil základní vojenské techniky. Roční vojně jsem se vyhnul, ale je smutné, když je zdravý muž nepoužitelný pro případnou obranu vlasti. Shodou okolností mě ale tou dobou upozornil kolega na zajímavý web Aktivní zálohy. Vypadalo to jako to, co jsem hledal. Začal jsem vyřizovat formality a začátkem dubna jsem se konečně dostavil do Vyškova na cvičení.
Ti z nás, kteří nebyli na vojně, projdou po vstupu do aktivních záloh 8týdenním cvičením. Vše probíhá společně s výcvikem vojáků, kteří nastupují do profesionální armády. Oni to mají na 12 týdnů a donedávna to měli i celkem jednoduché. Původně jsem se obával, že se tam bude hlavně pochodovat a popíjet. Mé obavy se ale naštěstí ukázaly liché. Nastoupil jsem totiž do kurzu, kde se poprvé uplatňoval náročný režim dle US vzoru.
Po dobu sedmi týdnů je, mimo víkendy, tzv. nepřetržitý výcvik. Vojáci jsou pod neustálou psychickou a fyzickou zátěží. V noci se spí 3 až 4 hodiny, což nestačí na regeneraci znaveného organismu. Během měsíce si ze tří stovek vojáků zhruba padesát zazvonilo - projevili svou svobodnou vůli ukončit své působení v armádě. Něco takového má výhodu, že zůstanou jen ti, kteří vydrží tvrdou zátěž, a že se pozná, jak se kdo chová za extrémních podmínek.
Těch osm týdnů je minimum na nějaké to potrápení a na naučení se vojenských základů včetně střelby z ručních zbraní. Je třeba počítat s tím, že po tu dobu jsou bolest a únava blízkými druhy každého. Jde to ale vydržet a není to ani permanentní stav vyčerpání. Ti, kdo tímto zvládnou projít, si zvyknou na pospolitost, vojenský režim, běhání po kopcích s plnou polní, naučí se práce s ochrannou maskou, samopalem a další drobnosti.
Pokud jsme chlapi a nechceme jednou plakat, že zase rozhodovali 'o nás bez nás', je vstup do aktivních záloh dobrovolných ideální příležitostí pro přípravu na případné horší časy. Historie i nepokoje po Evropě nás učí, že slabí a nepřipravení jsou lákavou obětí. Takže není třeba čekat na to, zda se vskutku povinná služba opět zavede. Dobrovolně je to snažší.