A. 7.7.2007 18:36

Nějak se tu smatlalo všechno dohromady

Nějak se tu smatlalo všechno dohromady a pomíchaly se tu pojmy. Víra v Boha a víra v církev není totéž.  Pro mne je víra v Boha vírou v neexistenci náhody, vírou v příčinné souvislosti a zákonitosti, kterými se řídí běh tohoto světa.  Vírou v to, že existují naprosto exaktně oddělené pojmy dobra a zla. Církev pokládám za veskrze lidskou organizaci, která se ujala roli dealera víry. Nevyvolává ve mně důvěru, protože jsem se opakovaně přesvědčil o tom, že každá církev upřednostňuje své zájmy nad zájmy věřících. Katolíci to dokonce zcela nepokrytě zařadili do svých obřadů a vyžadují na prvním místě věrnost církvi a až na druhém místě (pokud něco zbyde) věrnost Bohu a jeho učení. Boha a jeho zákony vnímám jako stvořitele a organizátora světa. Člověk je se svými smysly příliš nedokonalý, aby byl schopen všechny tyto zákony a zákonitosti svými smysly poznat a pochopit. Je schopen poznat nejvýš několik těch nejjednodušších "přírodních zákonů", většina mu ale uniká. Je signifikantní, že většina nejvýnamnějších mozků lidstva přešla ve svém životním vývoji a vývoji poznání od ateizmu k víře v Boha.  Bůh není škodolibý starý pán, který se baví tím, že lidem tropí všeliká příkoří. Je to jen stvořitel a řád. Každý, kdo žije v souladu s tímto řádem žije dobře a nenaráží na problémy. Každý, kdo tento řád porušuje, ponese následky. Není v tom nic osobního, žádná msta. prostě, saháme-li na horká kamna, spálíme se, strkáme-li prstíčky do elektrické zásuvky, dostaneme ránu. Ateizmus je jen jinou formou víry. Víry v to že Bůh je mrtev, člověk je pupkem vesmíru  vše, je dovoleno a vše je lidskými smysly poznatelné. Začalo to tzv. osvícenci a pokračovalo to Stalinem a Hitlerem. Ateistická víra v to, že lze Boha (nebo chcete-li přírodní zákony) přečůrat je dětinská. Výsledky toho přístupu vidíme ostatně všude kolem nás. Za všechno se platí. Za import černých otroků do Ameriky se platí neřešitelnými sociálními problémy v USA, Za import Lenina do Ruska zaplatili nejen Rusové ale celý svět..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tana Zajicova 7.7.2007 18:24

Vase duvody Rputi

O.K. Je uzavirani manzelstvi (ve smyslu zidovsko- krestanske zapadni civilizace) ritual? Je mozne udrzet manzelstvi bez moralky? Protoze se pohybujeme v myslenkovem systemu zapadni civilizace, pak se ovsem jedna o krestanskou moralku ( i.e. ne o moralku manzelstvi stojici na islamskych moralnich zasadach napr.) 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 7.7.2007 17:46

Re: Vase duvody Rputi

Táňo, tomu poslednímu odstavci nerozumím. Řeč není o morálce, ale rituálech (které bez znalosti církevních symbolů už nejsou tak zřejmé) které praktikujeme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jc 7.7.2007 16:47

Re: Krizove vypravy

...libi se mi vas prispevek.....ale to vite, krizovy vypravy nejsou ve zpetnym zrcatku politicky korektni, taky byly organizovany papezem a tedy katoliky, a do toho se dneska holt s chuti ( protoze bez nasledku) kope....zda se ale, ze neni daleko doba a budou se krizacka tazeni ideologicky oprasovat....to ale nevim jiste....treba si lidi hodne rychle zvyknou na vystrkovani zadecku petkrat denne ....a zeny se "dobrovolne" zabali do cernyho.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

doktor 7.7.2007 16:40

Pokus o odpověď na autorovu otázku

o rozpolcenosti dnešního člověka. Ty "okázalosti", čili obřady nás přitahují proto, že náš živočišný druh má zřejmě v sobě SMYSL PRO VŠE MAGICKÉ geneticky zakodován. Obřadnost má v lidském životě mnohočetný význam, který již zhodnotili další diskutující. Souvisí to i s naším vrozeným smyslem pro UMĚNÍ jako specificky lidská (H.sapiens) vlastnost. Všechny církve nám ho štědře dopřávají. Už kvůli tomu bych je nezatracoval. Na druhé straně hluboce v nitru víme, že k výkladu světa žádného Boha, tím méně tak lidského a osobního, jako je ten křesťanský, nepotřebujeme. Odtud ten rozpor ve většině z nás.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

doktor 7.7.2007 16:32

Desatero

neobsahuje stručně zákony lidského soužití: Heslo (přikázání) "V jednoho Boha věřiti budeš" vedlo v dějinách k masakrům se stamiliony mrtvých, a ohrožuje svět i nadále (muslimský fundamentalizmus). Heslo "Nevezmeš jména Božího nadarmo" nebo "Dbej, abys den sváteční světil" jsou dávno obsolentní. Hesla "Nezabiješ" a "Nesesmílníš" jsou bez delšího výkladu nejasná, stejně jako "Nepožádáš manželky bližního svého" a "Aniž požádáš statků jeho". 6 z 10 přikázání dnes nemá reálnou váhu,další je už 3.000 let zdrojem válek a krveprolévání. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tana Zajicova 7.7.2007 15:27

Vase duvody Rputi

jsou rozumne, nicmene nedostatecne. To mate jako s rodinou. Rodinne ritualy, ktere rodinu stmeluji a ktere se udrzuji z generace na generaci, nemaji v konecne analyze prazadnou moc udrzet rozpadajici se rodinu pohromade. V momente, kdy je ethos rodiny jako vehiklu k transformaci cloveka samotneho ( ktery zalozenim rodiny prestava zit sam pro sebe) deformovan, ztrati instituce rodiny svoji transcendentni funkci a zacina pomalu umirat.

Nietzsche rozumel s naprostou jasnosti ( mixovanou nadsenim a terorem) dusledkum 'zabiti Boha'. Pro Nietzscheho osamnelost cloveka, ktery neni zakotven v zadnem transcendentnim porozumeni sveta, jez dava vesmiru smysl, byla duvodem k oslave a duvodem k nekoncicimu teroru (Nietzsche: jsem Antikrist). Nietzsche si otevrene uvedomoval, ze ve svete 'kazdy sam pro sebe'  lidske spekulace o dobru a krase nemaji naprosto nic co delat s pravdou. Vice. Nietzsche tvrdil,  ze predstava, ze bez Boha muze existovat vztah mezi clovekem a pravdou, je intelektualne nekoherentni. 

V evropskem mysleni (pred o po Nietzschem) existovala spekulace, ze co cloveka muze spasit, jestlize necha Boha zemrit, je poezie(i.e.umeni). Nietzsche zadne podobne iluze nechoval. Taktez nepredpokladal (jak mnozi bez Nietzscheho cirosti mysleni), ze krestanska moralka (kterou nazyval otrockou a kterou nenavidel), je udrzitelna bez krestanske viry.

Ve zkratce, Nietzsche vedel, ze krestanska moralka neni sebe-evidentni. Krestanstvi je system ve kterem zivot nutne zahrnuje transcendentniho Boha a jestlize clovek odmitne zakladni ideu Boha, cela vec se rozpadne do nekoherentnich strepu. Odmitnutim Boha cely system krestanske moralky mizi( pomalu a jiste). 

Jinymi slovy Rputi, ztratou krestanstvi, ztratila evropa krestanskou moralku a a my jsme ty církevní zatím nedokázali ničím jiným nahradit patri do kategorie utopii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vlasta.on 7.7.2007 14:57

Re: Jeste dodatek

Ne, troubo. Ale byly to snad jediné křížové výpravy? Co Konstantinopol, Litva, Čechy, atd., atd,.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Richard III. 7.7.2007 13:39

Každý věří, ne každý však ví, čemu

Motto: "při vzpomínce na křižácké výpravy mi běží mráz po zádech"

Tohle je paradigma, z něhož autor vychází, které určuje každičkou jeho myšlenku. To je jeho víra, proto nemůže nikdy najít společnou řeč s vírou křesťanskou. Snad by mu pomohlo podívat se na křižácké výpravy trochu jinak, najít si informace o jejich skutečném průběhu a skutečných motivech, o počtech mrtvých a o způsobech likvidace poražených. Na obou stranách!

Možná by poznal, že dnešní humanistická hesla, která mnozí bezmyšlenkovitě aplikují na situaci starou bezmála tisíc roků, mají svůj zdroj v Bibli, v myšlení, které přineslo křesťansví a které bylo v onom krutém světě oslnivou novinkou plnou lásky a lidství. A je dodnes.

Třeba by pochopil i to, že krutost byla tehdy součástí života a že v mnohých situacích bylo méně kruté zabít než nechat žít.

Tady nejde vůbec o nějaké okázalosti, ale o podstatu lidství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Richard III. 7.7.2007 13:21

Re: Pojďme "ad fontes" - ne "ad ecclesiam"

Je to tak. Autorova otázka je i odpovědí. Chtěl jsem jsem napsat něco podobného, ale tato reakce mě předběhla, je v ní to podstatné. Nejde o církev, nejde o ty okázalosti. Jde to, čemu člověk opravdu věří. A autor věří něčemu jinému, něčemu co ho neuspokojuje. Měl by tedy hledat víru, ne okázalosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pozorovatel 7.7.2007 12:53

Re: Re: ??? adolf totiž křesťany / volby v roce 1933 v Německu - strana Centrum

Hitler vyhrál v roce 1933 v Německu volby demokraticky za pomocí katolické strany Centrum

(+11,5 %). 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

janoryna 7.7.2007 9:27

Re: ??? adolf totiž křesťany

napříč věroučným spektrem neměl rád. a papež měl štěstí, že ho neposlal do plynu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jc 7.7.2007 8:51

Pojďme "ad fontes" - ne "ad ecclesiam"

Není příliš zřejmé, co chce vlastně autor říci (to se bohužel často vidí i v církvi...) - a není ani jasno, na co se chce zeptat. Ale jeho závěrečná otázka přece jen něco vypovídá: "Kde se tedy ve mně bere ono rozpolcení: na jedné straně nechuť k víře,

na druhé straně úcta k těm okázalostem církve? Kdo mi dá správnou

odpověď?" - úcta k okázalostem církve? Nechuť k víře? - nejsou kořeny toho rozpolcení právě odhaleny? Nabádají nás snad někde biblická svědectví, abychom se fixovali na člověka (tedy církev) - a abychom byli znechucení, když máme věřit Bohu? Čekal bych že autorova otázka bude znít naopak: proč mě pořád cosi zve spoléhat na Hospodina, a proč se mi někdy zvedá žaludek z okázalostí jeho církve..?

Pokud chce autor takto věřit v nějakou přihlouplou okázalost, ať se nediví, že se nenaučí věřit pouhou vírou. Ono to reformační heslo je myšleno trochu jinak: sola fide a sola gratia (pouhou vírou a pouhou milostí - myslí se milostí Boží - jsme spaseni). Tahle reformační hesla nejsou (a ani ve své době nebyla) zas takovými novinkami - naopak se vracejí zpět k biblické zvěsti - totiž: nejsi, člověče, sto věřit dobře - ale tvoje šance je ve víře v Boží milost (to je zjednodušeně obsahem Pavlova listu Římanům, ke kterému se jako k pramenům /ad fontes/ reformace vracela). Proto tedy - žádná okázalost církve. Šance člověka rostou tam, kde se v církvi zvěstuje evangelium - Boží milost.

Vírou se člověk věřit nenaučí (taky to už lingvisticky zní jako nonsens).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 7.7.2007 7:56

Těch důvodů bude možná víc, ale zatím mě napadají dva.

Jednak je kultura tohodle světadílu na víře křesťanské založená a jednak je to potřeba institucionlizovaných rituálů, které stmelují společenství - každá společnost si vytvořila rituály a my jsme ty církevní zatím nedokázali ničím jiným nahradit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 7.7.2007 4:38

Jeste dodatek

zhruba v dobe krizovych vyprav predci dnesnich Spanelu zpatky dobyvali Pyrenejsky poloostrov. Za to se taky mame omlouvat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 7.7.2007 3:26

Krizove vypravy

co proti nim porad vsichni maji? Uzemi bylo cca od roku 300 krestanske, po nekolika stoletich bylo dobyto islamskymi armadami  a po par dalsich stoletich jej krestane dobyli nazpatek, za dalsich 200 let jej pro zmenu dobyli zase Arabove. Bezna valka, jakych bylo v dejinach stovky. Proc se porad vsichni tak desi zrovna kruciat? To se budeme za chvili omlouvat, ze jsme trvale neprijali vysledky bitvy u Mohace a agresivne jsme vytlacili Turky z Balkanu? Nebo se maji Rekove omlouvat, ze se drze nespokojili s udelem porazeneho naroda v ramci Osmanske rise?  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Komenský 7.7.2007 0:07

???

Jak na to autor přišel, že si Hitler vyžádal od papeže nějaké požehnání? Nic takového se nikdy nestalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek