Sobota 17. května 2025, svátek má Aneta
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SPOLEČNOST: Vejcovrhy – zrcadlo nastavené politikům

aneb Inventura politické mizerie

Vezmu si na pomoc Nerudu: „Studujme skutečnost stranou smyšlených systémů.“ Kéž by to uměli zejména politici, neboť opak znamená předsudečnost a myšlení či vlastně nemyšlení dogmatické.

Podívejme se na naši společnost optikou vajíčkových demonstrací. Nespokojenost s politikou se až bolestně, ale snad i ozdravně zhmotnila. Ale neplatí žádné „kde se vzala, tu se vzala“. Dorůstala. Vypočítejme jen některé milníky, které k ní vedly:

Existence KSČM – strany, která se prosmýkla z režimu totalitního do demokratického, nechřadla, ale k našemu bezmocnému úžasu bobtnala a je tady, tučná a samolibá. Rostoucí promiskuita ČSSD s touto stranou až do stavu, na který zíráme na jednotlivých hejtmanstvích. Neřešená - mimo komické záchvaty jednotlivých politiků - otázka romská. Gradující extrémistické strany a hnutí a jejich hitparády pod zabedněnými okny demokracie. Hnusné násilí a bezmoc s ním něco účinně dělat kolem fotbalových zápasů. Nelibé portréty jednotlivých stran a jejich koryfejů: nepůvabné třenice v ODS kolem volby šéfa, útok na korupci jen verbální, minimální schopnost sebereflexe. ČSSD, která vyronila trapnou, šaškárenskou figurínu Grosse, narcistního hochštaplera Davida Ratha, kaprála populismu a demagogie Paroubka - ale nikdy doopravdy neusilovala o ofrišování a reformu směrem k evropské sociální demokracii. Političtí vrtichvosti lidovci, definovaní za posledních pár let umolousaným Čunkem, od něhož jsem nikdy neslyšel rozumné, natož programotvorné slovo. Snad staronový Cyril Svoboda utuží staré a přinese nové myšlenky. Leč zatím chvostovrtění ukazuje doleva. Nadějně nastoupivší zelení, jejichž uhlazený exšéf píše vulgární psaníčka a jehož feminizace strany dopadla bědně - až k možnosti likvidovat stranu; jakože její rozpůlení ji může oslabit až do zmizíkova. Přitom jadrný a společnosti prospívající program ze zřetele této strany odtál. A nepočítejme KSČM, která tu čeká jak číhavý stabil a patník naší bezmoci. K politické koláži přidejme lotry, kteří pokojně utíkají ze země, lotry uvnitř policie , lotry po levici i po pravici, ve všech stupních politické garnitury.

A jeden z vrcholů tohoto karnevalu Jeronýma Bosche jsou výjevy a výkony našeho parlamentu: zmetkové zákony dál a dál jen flikované, trvalá hra na písku jednotlivých partají, nikoli v zájmu společnosti, jednota tohoto parlamentu zásadně jen když jde o osobní prebendy. A poutavý fenomén přeběhlictví, tak sprostý, až duše občana sténá. K málo sličným aktivitám takového parlamentu patří i demontáž vlády, která předsedá EU. Přidejme na tuto smutnou hromadu: malá domahatelnost práva, neumětelství či nevůle vyrovnat se majetkově s církvemi, neschopnost vrátit sedlákům majetky nebo kompenzovat finančně, co jim uloupila zemědělská družstva bolševického režimu, myšlenková tupost a netvořivost jednotlivých stran, zato zduřené papalášství, cynismus, mazlavá jejich nepotrestatelnost pod deklem imunity, kterou si pochopitelně tak hýčkají.

K ubohosti obrazu našich stran přidejme trapňoučké omleté kampaně se slavobránami billboardů, se slogany pro bezmozky. A v poslední době i s náborem švarných reliéfních blondýnek nebo jinak medializovaných borců pro zvednutí tzv. imidž jinak splasklých partají. Jsou to, místo programů, jen smutné a bizarní volavky a pouhé prostitutivní činy těch stran.

Kdy tak některá ze stran řekne: „Neděláme žádnou kampaň a doličných 100 milionů dáme na …“ Kdy některá ze stran přestane s pouhým bubnováním proti korupci a opře se proti ní sofistikovaným, reálně možným řešením? Kdy některá z těch stran přestane považovat spílání jiným v politickém ringu za prostředek, který se nám má líbit a lákat k její volbě? Kdy některá strana navrhne a zkusí realizovat stop úděsnému automobilovému mordování na našich silnicích? Kdy některá ze stran – místo žebrání o hlasy do EUparlamentu – zdvihne zásadní a zodpovědnou diskusi kolem Lisabonské smlouvy a EU vůbec, když jsou přece patrně našim budoucím osudem?!

Tato inventura naší politické mizerie je neukončitelná. A jejím výsledkem je hluboká zraňující frustrace z politiky a z politiků. Rostla od údivu přes rozladění a nesouhlas, až k hněvu či pasivitě. Frustrace je infarktózní stav a neventilovat ho je pro organismus zhoubné. Těžko se dá snášet, jak etika a politika se od sebe pustošivě vzdálily až k ochoření společnosti. Schází nám mravní autority, jakými byli za první republiky Masaryk, Kramář, Šalda, Peroutka, Čapkové, Rádl… Naše situace pak vede k sesuvu hodnot, k destrukci občanských ctností, k odsunu od věcí veřejných, k odsuzování demokracie samotné. Většina - a nadto nadále rostoucí - ignoruje volby a my, kteří nikoliv, jsme pak ve výsledku jejich rukojmí. Z této společenské atmosféry roste počet extrémistů s jejich zkratkovými řešeními, motivované i nemotivované násilí. A zvláštní druh exilu: do sebe, do sobectví, zády k sociálním vztahům.

Frustrace z bezmoci věci napravit má dvě podoby: tichá, do sebe zavinutá trýzeň, nebo detonace, vzpoura, revolta, agrese. Nedosažitelnost politika zavřeného na sekretariátech, za skly aut a televizních obrazovek, v parlamentních palácích, se pak rázem srázem ventiluje v přímém setkání tím zkratem – třeba vejcovrhy.

Copak politikové nereflektují, jak se nám vzdalují? Jak se nám „dvoří“ jenom v období voleb? Jak vypouští barevné balónky dutých slibů? Jak především oni sami, jenom oni, torpédují vytrvale, zblázněně, pitvorně politickou kulturu, k níž pak absurdně a alibisticky vyzývají jiné?!

Kdyby ostatní společenské stavy – všichni dělníci s hmotou i s duchem - byli na úrovni našich politiků, tak republika má na všech nárožích dávno vyvěšené vlastní parte.

A tak chápu vejcovrhače jako výkřik proti naší občanské pasivitě, vidím přímou linii od obou Janů, Palacha a Zajíce, přes studenty z r. ´89 až k nim – zejména - když sami mladí iniciátoři řekli: dost házení vajec, hažme volební lístky do urny. Vzkazují občanům: Probuďte svou hrdost. Odvrhněte povrchní manipulaci politikářů. Politici jsou jen naši zaměstnanci, stáhněme je z oběhu, kdykoli nás zrazují. Kroužkováním volme jen ty, kteří mají reálný program, osobní kvality, mravní integritu. Masaryk občas pojmenoval situaci jako Kocourkov a Hulvátov. Současní politici pomohli vytvářet tady Bezestudov, Trapnoděje, Korumpovo, Truchlofraškovice.

Úhrnem: tristní zjištění, že vrcholní politici – až na útlé výjimky - nejsou žádnou elitou naší země. A poučení z vejcovrhů: Politici, nenadávejte na zrcadlo, máte-li křivou hubu.

Zkráceně otisknuto v Lidových novinách 17. 6. 09

Autor je vysokoškolský pedagog

Ivo Fencl
17. 5. 2025

Krásnými časy se míní roky 1880-1912.

Jan Kovanic
17. 5. 2025

Novotný má teď svou vlastní huť v Novém Boru.

Lika
17. 5. 2025

Zmrzlý kalendář

Gustav Sitař
17. 5. 2025

Nemálo Američanů vnímá situaci v USA jako souboj.

Aston Ondřej Neff
14. 5. 2025

Chystaná smlouva s Korejci mohla být nepopiratelný úspěch

Aston Ondřej Neff
16. 5. 2025

V tomto světě je možné všechno.

Aston Ondřej Neff
15. 5. 2025

O co jde vládní sestavě v předvolební kampani?

Úpadek německého hospodářství je zjevný každému.

Aston Ondřej Neff
17. 5. 2025

Prezident Pavel vystoupil na veřejnosti.

Josef Kopecký
17. 5. 2025

Ministr vnitra Vít Rakušan byl znovu zvolen předsedou STAN. Dostal 282 hlasů od 286 delegátů, čtyři...

ČTK, Lidovky.cz
17. 5. 2025

Izraelská armáda informovala, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové velké ofenzivy. Ozbrojené...

Jaroslav Kuba
17. 5. 2025

V minulých týdnech média široce informovala o odchodu dalšího nespokojeného odborníka celosvětového...

Pavel Carbol
17. 5. 2025

Včera uplynulo 80 let od triumfálního návratu Edvarda Beneše do osvobozené Prahy. Země prožívala...

svm Matěj Svěrák
17. 5. 2025

Pro atraktivní vzhled a schopnost okouzlit ženy mu přezdívali Casanova. Sériový vrah Glen Rogers...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz