Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Vědci nebo vědátoři?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. T. 5.2.2007 9:18V té poslední větě se mýlíte Pokud ten člověk řekl 50 na 50, tak to byl skutečný vědec. Vědátor by Vám řekl přesné datum. |
|
|
Ladislav N. 5.2.2007 20:08Re: V té poslední větě se mýlíte Nemýlí. "Hoďte si korunou" umí říct kdekdo, na to nemusí být žádný vědec.... Je pravdou, že rozumní vědci raději řeknou "nevím", než by plácali nesmysly o katastrofických důsledcích globálního oteplování... |
|
|
Vadí/nevadí 5.2.2007 8:28A zrovna co čert nechtěl, se příroda vydovádí na Floridě A světem letí obrázky rozlámaných překližkových chatiček, nebo to byly opravdové domy na trvalé bytí? Škoda, že si ten starostlivý stát nedá víc starostí a přijít na jiné pevnější materiály, které se používají na bydlení v zaostalé a zkostnatělé Evropě, dokonce i v tom porobeném Iráku měli hezké cihly (už taky nemaj). Ale asi by pak si jen málo těch hrdých občanů mohlo dovolit mít vlastní domeček při těch vysokých hypotékách, lepší než bydlet v kontejneru na špalkách. A protože se musej teď zbubnovat další biliony na demokratizaci světa, nezbývá pak moc na vlastní občany. I ten slavný New Orleans není ještě po skoro 2 letech ani z poloviny přiveden na stav co tam bylo před tím - taky ovšem převážně domy z překližky... |
|
|
L 5.2.2007 9:04Je treba to videt zblizka Je dobre zblizka videt, jak se ty americke domy stavi. Je to skutecne preklizka a papundekl sbity pomoci hrebiku. Bohati americane maji sadrokarton. V USA take nabizeji papundeklovy nabytek. Je nejlacinejsi a vypada pekne. Je to ale opravdu papir a do jejich papundeklovych domu se hodi. Hodi se do New Orleans, protoze tam jsou ty domy pod urovni more, a kdyz to vsechno odplave, snadno se koupi nove. Maji to tam pekne vymyslene. |
|
|
brok 5.2.2007 9:52Re: Je treba to videt zblizka I unás se prodává papundeklový nábytek (např. pár kroků od stanice metra Skalka). Nezdá se mi příliš levný a pěkný už vůbec ne. Překližkové chatičky se také stavěly, ale v posledních letech to není o nic levnější než sádrokarton. Takže jednoduše je to otázka přístupu, nejen peněz. |
|
|
www racek 5.2.2007 10:50Re: Re: Je treba to videt zblizka američané tolik nelpí na DOMU. pro ně je to jako prostředek k bydlení a užívání a je jim docela jednou, jakej a čí nábytek je. prostě po několika letech sbalí šaty a odjedou někam kde dostanou práci a pronajmou či pořídí si zrovna takovej domeček s nábytkem. je to jejich způsob co jim vyhovuje,. ni víc v tom není třeba hledat. |
|
|
Sumo 5.2.2007 18:16Re: Re: Re: Je treba to videt zblizka Takoví zaoceánští cikáni ? |
|
|
Ladislav N. 5.2.2007 20:11Re: Re: Re: Re: Je treba to videt zblizka Nikoliv. Jenom svobodní lidé. |
|
|
JAB 5.2.2007 14:30Re: Je treba to videt zblizka Nejvíc mne pobavila ta poznámka o tom, že bohatí Američané si staví ze sádrokartonu. On je totiž značně levnější než překližjka. Za mých časů byl plát sádrokartonu za $ 1.30, překližka (dle druhu) od čtyř do 11 dollarů. Building Code, čili stavební předpisy má prakticky každý okres a ovšem každý stát jiné. V Kalifornii se počítá se zemětřesením a tomu odpovídá požadavek na krovy a přívody plynu, jakož i základy. Všechny ty "chatičky" ovšem mají stále teplou i studenou vodu, krb, vytápění a aircondition. Samozřejmostí jsou skříně ve zdi. zásada vězí v tom, že Američan si nejprve najde práci a potom bydlení. Takže se nestěhují ledničky, samozřejmě ani celé kuchyně, ani osvětlovadla, ani koberce a pokud možno tedy ani nábytek. (Je zajímavé, že například toho švédského (nejdražsího) se přitom prodá v USA asi osmkrát více než v celé Evropě). Na rámovou konstrukci se zvenčí dává ona překližka (zvenčí pak ještě tak zvaný "siding" případně omítka), Zevnitř po rozvedení plynu a elektřiny isolace, pak ten sádrokarton. Díky tomu je možno mít dům o pěti ložnicích a tří koupelnách hotový za tři týdny (dokonce i v Kalifornii, kde jsem ho stavěl já, ačkoli základy musily být na betonovývh pylonech 45 palců (122cm) hlubokých v rozestupu tří stop (zhruba metr) a pak teprve základová deska. Úsměv ovšem budí i poznámka v úvodním komentáři, že o bydlení by se měl starat stát. Nestará, staví (stát od státu a těch je 50) sociáklní byty. Těch je zhruba 13% všeho bydlení. A 68% Američanů nebydlí v nájmu, ale ve vlastním domě na vlastním pozemku. což vše pravidelně nabývá na hodnotě a hypotéky, jež to bydlení umožňují, jsou odpočitatelné z daní. , |
|
|
P.M. 5.2.2007 14:45Re: Je treba to videt zblizka Vis, L., na hnupoviny se fakt asi nema reagovat. Taky na lhare. M.j.: Tebe nikdo neurazi tim, ze by Te podezrival, ze jsi chytry. Pletu se? |
|
|
P.M. 5.2.2007 14:28Re: Vadi/nevadi oslavuje tragedii na Floride. Dvacet lidi tam prislo o zivot. Zatrpkly amerikanobijec - humanista, vsak ze sve panelakove bunky kritisuje kvalitu americkych domu. M.j., na staveni hlave ramu techto, pro V/N neaxeptovatelnych domu, jsou velice zrucni mladi kluci, kterym socialisticka vlada v Ceske republice nemohla nabidnout slusnou praci doma. Vsadim se, ze by radeji staveli ty poctive osmdesatky steny z pekne vypalenych cihel, ktere by ustaly kdejake tornado. Mnozi z techto mladych lidi se jednou vrati domu, snad se pro ne nejaka prace najde. Positivem bude, ze se ve svete nauci pohrdat dobytkem typu Vadi/nevadi, ktery se ve sve zasti dovede radovat z nestesti jinych. |
|
|
JAB 5.2.2007 14:40Re: Re: Vadi/nevadi oslavuje tragedii na Floride. Poznámka: Když se tornádo správně trefí, neodolá ji ani normální budova z cihel. Pokud jde o zemětřesení pak cihly spolehlivě kohokoli zabijí, rámová kobnstrukce dává šanci. Při tom posledním kalifornském "velkém" se dům mého kamaráda překlopil ze svahu, kde se naštěstí zastavil o tři staré palmy. Jeřáb ho zvedl zpátky na znovu nalitý betonový podklad, pozasklili většinu oken, poopravili co bylo třeba a bydlí dál. |
|
|
Ladislav N. 5.2.2007 23:57Re: Re: Re: Vadi/nevadi oslavuje tragedii na Floride. "...Jeřáb ho zvedl zpátky na znovu nalitý betonový podklad, pozasklili většinu oken, poopravili co bylo třeba a bydlí dál."
|
... 
Tak to se v Česku opravdu asi hned tak nevidí... |
|
Vadí/nevadí 5.2.2007 8:15Zase jeden rudě oštemplovaný článek, kde se jeden dozví, kdo p. Autora učil, koho zná a koho nezná (na Havla vyjímečně nedošlo), kdo byl u STB a kdo byl v Paříži. A taky že se správně řiká bensin. A protože jeho milovaná současná US politika nesouhlasí s vývody vědců, tak i on je proti vědcům. Ale měl by p. Spracedlivý jít pomalu s dobou, jeho p. President taky už jde. Ten přesto že nechal v jeho prvních pres. letech opravit vládní zprávu o oteplování (pomohli mu jeho kámoši z olejových multi - od čeho je lobbysmus), dneska už říká, že se na tu vědeckou zprávu večer podívá, pochopitelně až po večerním přelouskání bible. |
|
|
brok 5.2.2007 9:59Re: Zase jeden rudě oštemplovaný článek, Vědec, který vystupuje v televizi, je vždy podezřelý, vědci skuteční tak obvykle nečiní, by mají k tomu odpor. Proto si novináři často pomáhají takovým trikem. Např. se objevilo v novinách (tentokrát anglických), že jistý pan XY, "známý vědec" z university v "jistém městě" experimentálně ověřil, že křeček, krmený GMO bramborami rychle uhyne. Bylo to velmi působivé, takže na to naletěl i princ Charles a zmínil se o tom v jednom svém projevu, čímž tomu dal punc pravdivosti. Pohledem do adresáře příslušné university jsem s překvapením zjistil, že se jedná o studenta třetího ročníku a pochopil jsem, že "příspěvek" k jeho rozpočtu za "vědeckou informaci" se mu jistě hodil. Velice se mi líbí výrok jednoho (skutečného) amerického vědce, který tvrdí, že novináři zpravidla nepochopí o čem mluví a nepochopené dále vysvětlují ve svých článcích. Věřím, že stejně jako je trestná klamavá reklama, měly by být trestné i "klamavé informace". |
|
|
Navrátil 5.2.2007 12:19Re: Re: Zase jeden rudě oštemplovaný článek, souhlas |
|
|
ted 5.2.2007 12:29Re: Re: Zase jeden rudě oštemplovaný článek, To by byl kšeft dělat posuzovatele pravdivosti informace! A ta korupce co by se rozjela |
|
|
J Kunes 5.2.2007 7:58placani Pane Benesi, mozna Vam pripada predpoved 50%-ni pravdepodobnosti vybuchu sopky (mimochodem neuvadite v jak dlouhem obdobi) smesna, ale ve skutecnosti tim projevujete pouze svoji neznalost. Vetsina sopek totiz napr. pristi rok skoro jiste nebouchne, takze 50% je velka odchylka od normalu, i kdyz Vy si to mozna nemyslite. Tresteni ekologistu a s nimi spojenych politiku se mi take nelibi, ale zlehcovani vysledku klimatologickych studii, zvlaste pak podbne diletantskym zpusobem jejich argumenty prilis neoslabi. |
|
|
jerry 5.2.2007 9:19Re: placani Souhlas, 50% to je už důvod k panice. Kolik , že je to u Vesuvu? To budou snad nějaké nepatrné zlomky procenta. A aoutor zlehčováním závěrů vědců dokazuje své diletantství v této oblasti. Stačí se například podívat na tabulky průměrných teplot z různých měst. Za posledních 40 let vesměs výrazný nárůst.Souvislost s činností člověka mi připadá jasná. |
|
|
brok 5.2.2007 10:03Re: Re: placani Mýlíte se. Vytáhl jsem si údaje o maximální a minimální teplotě z Klementina od počátku měření. Žádný prokazatelný trend z toho nelze odvodit. Zkuste si to taky. Údaje jsou veřejně přístupné. |
|
|
jerry 5.2.2007 10:31Re: Re: Re: placani Že bych neznal číslice? |
|
|
honzak 5.2.2007 11:37Re: Re: Re: Re: placani zkus započítat vliv tzv. "tepelného sotrova města". Půjde to těžko, neb se musí spočítat vliv postupné výstavby a zejména odprašňování ulic a chodníků. Tak za 100 let zpět, včetně vlivu slunečního cyklu a bouchnuvších sopek, což znamená několik let v archivu a u počítače. Už se těším na průkazný výsledek. Zbožňuji jednoduchá řešení složitých fyzikálních problémů |
|
|
jerry 5.2.2007 12:16Re: Re: Re: Re: Re: placani No -takže , teplo,které vyzařuje město, způsobí vzestup lednové teploty o 3 až 5 stupňů? A proč ten vzestup v Praze je jasný až zhruba od roku 1961?V roce např. 1935 to nebylo průmyslové město? |
|
|
jA_2 5.2.2007 13:31Tepelný ostrov Praha Praha jistě měla průmysl i v roce 1935 resp. 1960. O kolik se zvětšila autodoprava? Cca 20 tisíc aut v provozu dává tak 1 gigawatt tepelného výkonu, to jest skoro 3 watty na čvereční metr. Taky přibylo pár budov a oken, topí se na vyšší teplotu... |
|
|
honzak 5.2.2007 17:10Re: Re: Re: Re: Re: Re: placani to je právě ta práce v archivu! Rozloha tzv. Velké Prahy, plocha ulic s bezprašným povrchem, kubatura budov (lokální vytápění!!!), intenzita hromadné dopravy. Není to na kecání, ale na solidní vědeckou práci |
|
|
JAB 5.2.2007 14:44Re: Re: Re: Re: placani Výše na Psu jsou statistiky v článku Machově (Ekologie) a své k tomu má dobře co říci i Pacner (Politika). |
|
|
Sid 5.2.2007 22:41Re: placani 50% je presne jeden bit informace! Hura!! |
|
|
Derik 5.2.2007 6:44Colorado Daily vs Neviditelny Pes V clanku "It's for real" ze dne 2. unora se pise o dlouho ocekavane zprave panelu vedcu zastupujicich 113 vlad. Uvadi se vysledky predchazejiciho panelu z roku 2001, pravdepodobnost soucasne predikce, a cim se bude zabyvat dalsi panel. Clanek popisuje prubeh zasedani parizskeho panelu, uvadi vyjadreni nekterych koordinatoru jednotlivych kapitol a vyjadreni Bushova vedeckeho poradce. Clanek uvadi i nazory ucastniku/zastupcu Kanady, Bermudy, Kiribati (jich se to tyka asi nejvic), Ciny, a Ceske republiky. Ano, doslovny citat nazoru odbornika z Ceske republiky. Tento clanek v lokalnich novinach mi dal vic nez vsechny dnesni clanky na NP. |
|
|
Derik 5.2.2007 3:01"Navíc se na tom shodli v Paříži" To snad uz ani neni normalni jak ten autor uvazuje. Vsadim se, ze se nevsadi, ze takova hloupost zaznela na telekonferenci s primymi ucastniky z USA: http://www.ucar.edu/news/features/climatechange/2febteleconf.jsp |
|
|
Rudolf 5.2.2007 3:39Re: "Navíc se na tom shodli v Paříži" A proč by se měl vsázet. Vy se také nevsadíte na to, že v podstatě titíž vědci se v Římě (1973) shodli na pravém opaku. A jiní vědci zjistili, že Země je placatá A ti nějvědcovatější pak zjistili, kolik andělů se vejde na špičku jehly. |
