Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Věda a náboženství
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Klepal 9.6.2014 7:36redukce náboženství Podle autora se náboženství, která ještě mají naději do budoucna racionálně ovlivňovat mysl lidí v důsledku stále hlubšího poznávání přírodních zákonů, lze v podstatě zredukovat na optimisticky chápanou víru ve smysl existence světa, nebo na pesimistický názor, že existence světa včetně (lidského) života smysl nemá. Odhlédneme-li od náboženských představ spojených s praktikami, které se od praktik sibiřských šamanů či kamerunských kouzelníků liší maximálně vnější formou, pak je tomu skutečně tak. Můj názor je pesimistický, i když na druhé straně je lákavá představa, že inteligence snad bude schopna zvrátit zánik vesmíru či alespoň zajistit, aby vznikl vesmír nový s parametry nastavenými nejhůře tak, jak je to u vesmíru našeho. Avšak oba názory, optimistický či pesimistický, již s náboženstvími, v jejichž základu stojí oddělení ducha od hmoty (=energie), nemají nic společného. |
|
J. Sova 9.6.2014 7:28Pěkný článek na téma "věda a náboženství": http://polach.blog.idnes.cz/c/237318/O-neslucitelnosti-viry-a-vedy.html |
|
|
P. Boublíková 9.6.2014 5:45"Bůh je cosi jako permanentní všudypřítomná prapodstata našeho světa" - inu proč ne. Věřit v přírodní zákony, věřit v to, že samovolný vývoj směrem ke složitějším strukturám je integrální vlastností hmoty, nebo věřit v jakéhosi eseciálního Praboha - je totéž, jen jinak nazváno. Jenže podle mě je zakopaný pes jinde - součástí všech tradičních náboženství je víra v posmrtný život. Věřící se stávají věřícími z psychologických důvodů - neschopnost se srovnat s realitou smrti. Filozofické úvahy s tím mají pramálo společného. |
|
|
T. Pansky 9.6.2014 5:17Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: ... "Kdyz verim a Buh neexistuje, tak se celkem nic nedeje. Kdyz ale neverim a Buh pritom existuje, tak to jsem v peknem prusvihu." Zda se mi, ze nekteri diskuteri nechteji uverit, ale zaroven si nejsou jisti svou pravdou. Proto tak tem ostanim "naivnim vericim" spilaji. |
|
|
P. Boublíková 9.6.2014 5:27Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: To je docela vyčuranej přístup :-) No když to Bohu nevadí ba snad mu takový věřící udělá radost, tak proč ne :-) |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 9:02Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: nikdy, ani v té nejkritičtější situaci, kdy jste měla strach, jste se podvědomě nezačala modlit? |
|
|
P. Boublíková 9.6.2014 9:57Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: Ale jo - pro jistotu. Škodit to nemůže :-) Ale s racionálním uvažováním to nemá nic společného. I kdyby nějaký Bůh existoval, tak jsou mu modlitby evidentně šumák. |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 12:32Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: Jasně, škodit to nemůže, ale modlila jste se už někdy Vy sama, při nějakém traumatu, kdy podvědomí umlčí pyšnou racionalitu? Myslím, že každý umírající na racionalitu zvysoka kašle. |
|
J. Aspirin 9.6.2014 13:33Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: ... proč píšete pyšnou racionalitu? Z toho je jasně vidět jak se suverénní věřící staví do morálnější polohy než ten racionání. A přitom je to úplně naopak, nabubřelý věřící si i v klidných dobách myslí, že něco (co stvořilo svět) se o něj postará, že to něco ho stvořilo ke svému obrazu. Zatímco ten racionální se skromně spoléhá na svůj rozum a své ruce... jenom, když jsou problémy tak se osmělí a prosí o pomoc. |
|
|
J. Sova 9.6.2014 12:59Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: Modlitba může škodit: http://www.osel.cz/index.php?clanek=1818 |
|
|
J. Charvát 9.6.2014 19:11Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: Paní Boublíková, jsem Vám za Vaše příspěvky vděčný. Konečně názory, s nimiž se mohu ztotožnit. Mimochodem, celý ten zcela zmatený, nelogický a nesmyslný článek a následná diskuse mne utvrzují v mém ateismu. Aspoň k něčemu je toto čtení užitečné. Salam alejkum. JCh. |
|
|
V. Běhal 9.6.2014 5:39Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: Byl to B. Pascal |
|
|
T. Pansky 9.6.2014 22:45Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: Pane Behale, dekuji Vam. Protoze ma pamet neni tak brilantni, rad se necham poucit od jinych. Je prijemne potkat inteligentni lidi. Preji hezky den. S pozdravem, top0625top@live.com |
|
|
J. Sova 9.6.2014 7:16Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: Je to známá "Pascalova sázka". Její vadnost je rozebrána např. zde: http://holbachia.sweb.cz/texty/jine/ctime.htm Pascal byl v mládí skvělý fyzik, ale v r. 1654 utrpěl úraz hlavy, když se s ním převrátil kočár. Jeho myšlení již od té doby nebylo tak brilantní, což sám cítil. Opustil fyziku a dal se na teologii a filosofii. |
|
|
J. Brunner 9.6.2014 8:39Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: Teologie a filozofie je tedy určitá vada mozku. |
|
|
J. Sova 9.6.2014 9:45Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: Teologie není věda: http://beinghuman.blogs.fi/2011/09/25/is-theology-really-science-11916618/ |
|
|
J. Sova 9.6.2014 13:03Re: Jeden fyzik (jmeno jsem zapomnel) zduvodnil svou viru vetou: Tedy Pascal, vědom si snad svého stavu, odstoupil od vědy. Prostě na vědu už neměl. |
|
|
J. Němec 9.6.2014 4:28Destrukce Přiznám se, že jsem dočetl jen do bodu, kdy byl neustálý rozvoj a tvorba označena za princip fungování světa. Stačí se podívat a každé malé dítě vidí, že princip, na kterém svět funguje je postupná destrukce a rozpad. Jedna věc je, když řeknu, že něčemu věřím (a navíc to nikomu nenutím a neoznačuji druhé za hlupáky, naivní etc.). Druhá, když jako podklad své (rádoby) rozumné a vědecké argumentace položím něco, co už na první pohled neplatí. Stejný případ je i s tím "samovolným" vývojem. Cvičná otázka (samozřejmě velmi profláknutá, ale funkční) zní: "Jak a proč, po zcela logické cestě, vznikalo oko?" A to bez inteligentního vstupu. A jen tak na okraj, stačí si pomoci Googlem a dá se najít, kolik i známých vědců byli křesťané. |
|
|
J. Sova 9.6.2014 7:21Re: Destrukce Typický přístup kreacionisty. Argumentuje něčím, co si není schopen nastudovat. S tím okem to je opravdu velmi profláklé. http://www.osel.cz/index.php?clanek=987 http://sagan.blog.cz/0810/vznik-oka |
|
|
J. Sova 9.6.2014 7:32Re: Destrukce Kolik známých vědců bylo křesťany? http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_atheists_in_science_and_technology |
|
|
J. Sova 9.6.2014 7:47Re: Destrukce Pouze 7 procent členů americké Národní akademie věd (American National Academy) věří v Boha. V britské Royal Society (obdoba naší akademie věd) věří v Boha jen 3,2 % vědců. https://answers.yahoo.com/question/index?qid=20100115000850AA3zhcL http://www.lhup.edu/~dsimanek/sci_relig.htm |
|
|
V. Běhal 9.6.2014 2:29Evoluce dle Darwina Dle Darwina a současných darwinistů evoluce a nové druhy vznikaly tím, že náhodnými mutacemi v DNA organismů docházelo k změnám v DNA, tyto mutace se kumulovaly až vznikl řetězec DNA, který kódoval novou funkční bílkovinu. Ta přinášela organismu nějakou výhodu a takovýto organismus se pomocí přírodního výběru prosadil. V současné době známe tři typy mutací, bodové mutace, které vznikají při zdvojení DNA, aberace a crossing-over. Všechny tři typy mutací vedou buď k ochuzení genomu (albinismus), nebo k jeho destrukci. takže žádná nová bílkovina nemůže vzniknout. To znamená, že evoluce podle darwinistů je nesmysl. K bodovým mutacím dochází v celém genomu. Předpokládá se, že jen 5% genomu kóduje nějaký funkční gen, takže každá dvacátá náhodná mutace zasáhne takovýto gen a zárodek poškodí. Každému logicky myslícímu člověku je jasné, že mutace, které působí destrukci genomu, nemohou nic nového vytvořit. Darwinisté tvrdí, že člověk se vyvinul ze společného předka se šimpanzem, který žíl před cca pěti miliony lety. Na vyvrácení tohoto nesmyslu stačí primánská matematika. Rozdíl v pořadí (sekvenci) bází mezi šimpanzem a člověken je 30 % (Tomkins J.P.:.Answer Ressearch Journal, 6, 63, 2013). Starší údaje uvádí 1,6 %. Vezmeme-li tento údaj, tak je to z 3 miliard 50 milionů bází, které by měly za cca 1 milon generací, v každé generaci, smysluplně, v zárodečných buňkách, v 1,6 procentní části zmutovat. To je naprostý nesmysl. Genom je kromobyčejně stabilní. Kromě toho by muselo zmutovat dalších 3 000 bází, takže by byly zasažena i funkční geny. Zjistit zda, anebo jakým způsobem probíhala evoluce je práce pro 21. století, ale je jasné, že neprobíhala náhodnými mutacemi. Všechny důkazy, na základě kterých byl darwinismus přijat, se ukázalo, že jsou podvod. |
|
|
P. Boublíková 9.6.2014 5:32Re: Evoluce dle Darwina Každému, kdo něco tuší například o šlechtění zvířat, je jasné, že evoluce existuje. Novou rasu psa lze vyšlechtit během několika desítek let. Uplatňuje se přitom sice NEpřirozený - umělý výběr (určitého znaku), selekční tlak je obrovský - ale je to pěkný model evoluce. |
|
|
J. Babička 9.6.2014 6:23Re: Evoluce dle Darwina neni to moc presvedcive. Pes je stale jen pes. Jde o to jak s nej vypestovat kocku? Driv se verilo na postupny vyvoj. Jenze meziclanky nejsou. vzdy se zda, ze se tu nove druhy objevili skokem. |
|
|
P. Boublíková 9.6.2014 7:08Re: Evoluce dle Darwina Ze psa vypěstovat kočku asi nepůjde - ledaže by se podařilo vrátit zpět k nějakému společnému předku obou šelem a z něj vyšlechtit kočku :-) Příroda měla na procesy vývoje takové množství času, které se vymyká našim představám - proto se nám to vše asi zdá tak neuvěřitelné. Nebo jak komu - pro vás je asi nepředstavitelná evoluce, pro mě je nepředstavitelný akt stvoření (nebo dokonce průběžného tvoření) druhů. Asi nemá cenu se navzájem přesvědčovat - vždyť pro praktický život není důležité, kdo čemu věří. Pokud nejsme fanatici prosazující svoji víru ohněm a mečem, můžeme v pohodě existovat vedle sebe i s diametrálně odlišnými názory :-) |
|
|
J. Babička 9.6.2014 18:43Re: Evoluce dle Darwina Vzdyt ja jsem se jenom zeptal. Ale vazne jsem nekde cetl, ze vyvoj neprobihal plynule, ale nejakymi nahlymi zmenami |
|
R. Gramblička 9.6.2014 10:21Re: Evoluce dle Darwina Pes je stále jen pes - fakt legrační. Proč by jste z něj měli dostat kočku? Zjevně nerozumíte tomu, jak evoluce funguje Zkuste se vžít do situace budoucího paleontologa, který po pár mil. let vykope kostry chrta, mastifa a čivavy. Z největší pravděpodobností je popíše jako samostatné rody. Anebo, umístěte na izolované území populace dogy a čivavy. S pochopitelných důvodů se nebudou spolu křížit a pokud počkáte několik desítek až stovek let a uděláte pokusy s jejich křížením, zjistíte, že výsledkem budou neplodní bastardi - dogy a čivavy se stanou samostatnými druhy. |
|
|
P. Boublíková 9.6.2014 5:37Re: Evoluce dle Darwina Jo a Darwin o existenci DNA nic netušil :-) DNA byla objevena mnohem později a ještě později byla objasněna její funkce jako "úložiště" genetické informace. Soustavně zde na stránkách NP (a zřejmě i jinde) bojujete s něčím, co jste si sám vymyslel :-) Váš popis mutací je neúplný a úplně zmatený - je vidět, že je vám tato problematika dokonale cizí... |
|
|
J. Babička 9.6.2014 6:28Re: Evoluce dle Darwina Tak proc se o tom nerozepisete a nevyvratite to co povida, bod po bodu? Myslim ze my nevzdelanci by jsme to ocenili. Kdyz nam jenom reknete, ze ten pan je ujety. tak to vyvolava otazku proc? |
|
|
P. Boublíková 9.6.2014 7:01Re: Evoluce dle Darwina Pane Babičko, ta problematika je nesmírně složitá, široká a molekulární biologie je dnes mnohem dál, než v době, kdy si ji nastudoval pan Běhal. Pokusím se jen stručně nějaký "úlomek" pro ilustraci: pro rozdíl mezi člověkem a šimpanzem není podstatné, kolik DNA je strukturně odlišné (tzn. kolik % genů má člověk a šimpanz stejných) - rozhodující jsou procesy regulace genové exprese. Genová exprese je totiž u člověka řízena mnohem složitěji než u jiných živočichů včetně ostatních primátů a také lze předpokládat, že evoluce probíhá právě především nikoliv na úrovni strukturních genů, ale regulačních genů (geny řídící procesy genové exprese). Pro konečný výsledek (člověk vs. šimpanz) tedy není zdaleka rozhodující kvalita genových produktů, jako jejich kvantita a vzájemný poměr. Vše v živém organismu je neustále velmi jemně koordinováno - exprese genů nefunguje tak, že by se z "plánu" DNA něco bez dalších složitě regulovaných úprav "opsalo" a ihned fungovalo. No a podobným způsobem nejspíš probíhá celá evoluce - na základě jemných změn regulačních procesů, nikoliv na základě změn strukturních genů, jak si představuje pan Běhal (a jak si možná představovali darwinisté před padesáti lety). Jinak pokud vás tyhle věci zajímají, je myslím lepší se podívat na něco z oboru evoluční biologie než molekulární biologie, ten prvně jmenovaný obor je pro laika stravitelnější. |
