Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Věda a náboženství
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Rybenský 9.6.2014 11:11Při dnešních znalostech-neznalostech je to všecko jen víra. Víra, že Bůh je (tomu věřím), anebo víra, že Bůh není, víra, že existuje evoluce(tomu věřím i já) víra, že svět je starý pár tisíc let...Ale pořád to je jen víra, nanejvýš s prvními střípky vědění. |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 12:21Re: Při dnešních znalostech-neznalostech Že "svět" je starý 6000 let je hloupost. Nikde v bibli to není napsáno, to věřícím podsouvají vědci a zneužívají naivity některých věřících. Myslíme-li pod pojmem svět - vesmír, pak je to úplná hloupost, 6 Božích dnů je 6 etap, kdy Bůh postupně šířil svoje již na Počátku Stvořené, dokonalé zákony. Jak na tom jsou časově a jsou-li ty "dny" stejné ( určitě ne) nikde psáno není. Svět může ale jako pojem znamenat třeba Bydliště Člověka ( toho vyvoleného ) na Zemi, pak může trvat Kratší dobu. Jazyk Bible není jazykem vědy, který my nyní uznáváme. |
|
J. Sova 9.6.2014 12:55Re: Při dnešních znalostech-neznalostech ... Dr. John Lightfoot, vicekancléř univerzity v Cambridge a jeden z nejvýznamnějších hebrejských učenců své doby, prohlásil, jako výsledek hlubokého a vyčerpávajícího studia Písma svatého, že „nebe a země, střed i obvod byly vytvořeny všechny najednou ve stejném okamžiku spolu s oblaky plnými vody“ a že tato práce byla vykonána a člověk byl stvořen Trojicí 23. října, roku 4004 př. n. l. v devět hodin dopoledne. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ussherova_chronologie Tak nepište, že to podsouvají vědci. Výpočet doby stvoření Adama je přece snadný, v Bibli je vyjmenován rodokmen Ježíše až k Adamovi. Rodokmeny jsou dokonce dva, poněkud se lišící. Který z nich je ten správný? Proč vlastně rodokmen sleduje linii Josefa, ten snad nebyl Ježíšův otec? |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 15:18Re: Při dnešních znalostech-neznalostech No mně i ostatním posluchačům to podsouval Jiří Grygar, který sice říká, že sám věří v boha, ale jeho bůh jistě není mým Bohem. |
|
|
R. Langer 9.6.2014 15:51Re: Při dnešních znalostech-neznalostech Bohů je nespočetně, nebo žádný, nebo je to úplně jinak. Já to třeba vidím úplně jinak. ;-) |
|
J. Aspirin 9.6.2014 12:57Re: Při dnešních znalostech-neznalostech ...nikolivěk, toto vypočítal arcibiskup James Ussher (bližší údaje se dají snadno vyhledat). A zcela jistě může svět (ať už to znamená cokoliv) trvat třeba jen jednu sekundu - pokud ho kdosi stvořil abychom nic nepoznali (tzn. všechny vypočitatelné hodnoty sedí - to přece Bůh může a navíc si třeba přeje abychom to nepoznali) jsme úplně vedle a nezjistíme to. A bohužel Bibli si opravdu může překroutit jak se mu líbí úplně každý (dějiny nás učí, že to bylo provedeno nesčetněkrát). Takže jistota, že Vy si to překrucujete také jak chcete není vůbec žádná. |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 15:05Re: Při dnešních znalostech-neznalostech No ano, Bibli chápe každý podle svojí individuální víry. Proto je tak taky psaná, aby v ní každý mohl hledat. Proč tomu říkáte překrucování? Vědci také mají svoji víru a podle ní formují, tvoří svoje výklady a náhledy. Na určitých zásadách se potom shodnou a ty platí, dokud se neobjeví nové argumenty pro změnu - paradigma. |
|
|
J. Sova 9.6.2014 16:22Re: Při dnešních znalostech-neznalostech Bible je přece psaná tak, aby nevěřící nechápali: Mk 4,11 Řekl jim: „Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, je to všecko hádankou, aby ‚hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.‘“ |
|
|
J. Aspirin 10.6.2014 9:11Re: Při dnešních znalostech-neznalostech ... říkám tomu překrucování protože většina chápe Bibli podle svých potřeb. Důkazů je na to v dávné i současné historii dost. Vědci mají své hypotézy pak provádějí experimenty, hypotéza přejde do stavu teorie (ale stále se ověřuje, protože všichni ví, že za nějakých podmínek může být vše jinak). A to je ten diametrální rozdíl, který je mezi vědou a vírou. Věda je souhrn stále opravovaných omylů (říkají zlé jazyky ale v podstatě mají pravdu) a víra je jednou daná pravda (svět stvořil stvořitel a přes to nejede vlak). Já jako vědec klidně připouštím, že Bůh může existovat... ale jsem nucen dodat, že to nevím. Vy jako věřící těžko připustíte variantu, že stvořitel (bůh) není. No a navíc jsem neviděl člověka, který by se zbraní v ruce hájil pravdu Ohmova zákona. Kdežto těch co hájili čest svého Boha bylo a je stále dost. |
|
|
J. Rybenský 9.6.2014 11:08Při dnešních znalostech-neznalostech
|
|
|
P. Lenc 9.6.2014 10:47Opravdu dobrý článek Nutí k zamyšlení a to je podstatné. |
|
|
P. Moravčík 9.6.2014 10:40V tomto je asi hlavný rozpor medzi vedou a vierou ...lze dobře chápat jako postupné naplňování SMYSLU tohoto stvoření. Všade hľadáme zmysel podľa našich predstáv. Konštanty sa v čase môžu pomaly meniť, nie sú nemenné - nejaké dôkazy už boli predložené. |
|
|
J. Tachovský 9.6.2014 11:34Re: V tomto je asi hlavný rozpor medzi vedou a vierou Konstanta znamena, ze se nemeni. Kdyuz se to meni, tak je to promenna. Proc by melo mit vsechno smysl ? Ttreba se to vsechno deje jen tak, bez smyslu |
|
|
P. Moravčík 9.6.2014 13:15Re: V tomto je asi hlavný rozpor medzi vedou a vierou Konštanta sa mení počas desiatok, či skôr stoviek miliónov rokov a naozaj len nepatrne - v našom historickom čase ju môžeme považovať za konštantu. A s tým zmyslom sa zhodujeme, mňa zarazilo tvrdenie z citátu, že by to malo mať nejaký zmysel. Potom by sme už nemuseli mudrovať, či o Veľkom tresku rozhodol(alebo nerozhodol) Boh v slabej chvíľke. |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 10:18Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl Přidám k němu pár poznámek. 1."Bůh je prostě to, co způsobilo existenci a co permanentně podmiňuje trvání přírodních zákonů, které m.j. prostřednictvím zdánlivě náhodných "darwinistických" procesů nakonec vedou k těm "inteligentním výtvorům". -- Ano, Bůh stvořil(vybral) a udržuje řád, ve kterém se vše Naplňuje ke Smyslu. |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 10:23Re: Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl 2."Nevíme, jak a kde vznikl život – jen spekulujeme."-----"Život, stejně jako energie, schopnost myslet a tvořit(bůh) aj.,To vše zde bylo již Před Počátkem. Na Počátku je již vše hotovo a Bohem postupně vyřčeno. Něco nemůže vzniknout z Ničeho a také zaniknot. |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 10:25Re: Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl 3."To, jestli si v naší dnešní situaci (kdy toho o vesmíru víme zjevně velmi málo) vybereme optimistickou či pesimistickou variantu základního světonázoru, je evidentně pouze věcí víry. Já osobně dávám přednost té optimistické variantě. ---Já také- optimistická=smysluplná, pesimistická-bezsmyslu. |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 10:27Re: Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl 4."procesem stvoření, tak jak je třeba básnicky popisován na úvodních stránkách bible"---To není básnické, je to Boží řeč-pojmová, každý pojem má svůj dynamický, naplňující se Smysl. (také věda má svůj pojmový jazyk a nikdo se tomu nediví). |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 10:28Re: Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl 5."svaté texty pocházející přímo a doslova od Boha"? --- Ano, např. proroci mají Boží inspiraci a jsou jen reproduktorem. ( hledejte a naleznete, ptejte se a bude vám odpovězeno) |
|
R. Gramblička 9.6.2014 11:24Re: Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl platí jen v případě, že můžete věrohodně doložit, že popis stvoření pochází od boha. To ale nemůžete, takže tomu jen věříte |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 12:11Re: Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl ano, je to moje víra a má jiný obsah, než Vaše víra. Já v Bibli nacházím krásné analogie, podobenství, které považuji za nejobecnější Boží zákony, neboť texty jsou 2-3000 let staré a jsou neměnné. Proto taky věřím, že jejich "tlumočníci", proroci jen zapsali Boží slovo získané osvícením, či inspirací. |
|
|
R. Gramblička 9.6.2014 11:21Re: Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl Jak to víte, že to všechno už bylo před počátkem? Usuzujete na to jen z teze, že něco nemůže vzniknout z Ničeho a také zaniknout? Virtuální částice evidentně mohou. Navíc nevíme, zda zákon o zachování platí jen pro náš vesmír, nebo má obecnější platnost |
|
|
J. Tachovský 9.6.2014 11:37Re: Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl Virtualni castice mohou, protoze maji jednu podstatnou vlastnost. Je to jen lidsky vymysl, pomoci ktereho popisujeme nejake deje. Jejich vznik je stejneho charakteru jako tento prispevek. Nebyl a uz je. |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 12:00Re: Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl Usuzuji tak, věřím tomu, na základě biblických textů, které čtu, věřím a naplńuji si je poznáním , tedy konfrontuji je s tím, co se děje nyní. Např. Jan - Na počátku bylo slovo, to slovo bylo u boha to slovo byl Bůh., Př. 8.9. - Já moudrost ....., před počátkem měl mě Bůh.....,No a filosofie - Řecký filozof Anaxagoras prohlásil 500 r. před Kr.: Nic reálného nemůže ani vzniknout z ničeho, ani zmizet, no a Fyzika, to je jasná současnost. Dle mě to dává Vývoji lepší počáteční podmínky, než Velký třesk se svou jedinou, dále již neměnnou fází. Bůh měl fází postupně 6 a ty se postupně naplňují. |
|
|
J. Sova 9.6.2014 13:23Re: Pěkný článek o víře ve smysl či ne-smysl Kterých šest fází měl Bůh? Myslíte ty "dny"? Bůh přece pracoval i sedmý den, jen v něm dokončil své dílo: Gen 2,2 Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. |
|
|
R. Gramblička 9.6.2014 9:55Hm, na toto téma zatim asi nejlepší článek |
|
|
J. Aspirin 9.6.2014 9:43Ono je to ale jinak... Rozdíl mezi vírou a vědou je podstatný. Víra je od slova věřit a věda od slova vědět. Proto nebude nikdy víra nadstavbou vědy. Věda nikdy nebude vědět vše, kdežto věřící díky své víře věří, že ví všechno. Věřící ví, že existenci světa způsobil jeho Bůh a ten také mu také vtiskl zákony, které způsobují, že existují lidé, umění, věda atd... Nevěří, že to mohlo vzniknou samo od sebe. Věda toto vše neví, neví zda svět vznikl sám od sebe nebo byl kýmsi stvořen. Ale své obzory rozšiřuje pomalu a neúnavně a omezuje tak prostor pro víru. A vypadá to tak, že víra se pomalu přizpůsobuje vědeckým poznatkům, nikoliv naopak... alespoň za posledních 200 let. Svět je neskonale složitý a proto v něm bude vždy místo pro nějakou víru. |
|
|
J. Sova 9.6.2014 9:53Re: Ono je to ale jinak... Jan Pavel II. nedoporučoval vědcům zkoumat Velký třesk. Popisuje to Stephen Hawking: "Katolická církev udělala vážnou chybu, pokud jde o Galilea, když se pokoušela ustavit zákon ve vědeckém problému a vyhlásila, že slunce obíhá kolem země. Nyní, o celá staletí později, se rozhodla pozvat množství odborníků, aby jí poradili v kosmologii. Na konci konference se účastníkům dostalo přijetí u papeže. Řekl nám, že je naprosto v pořádku studovat vývoj vesmíru po Velkém třesku, ale že bychom neměli zkoumat sám Velký třesk, protože to byl okamžik Stvoření a tudíž dílo Boží. Byl jsem tehdy rád, že neví o tématu rozhovoru, který jsem zrovna měl na konferenci - možnost, že časoprostor je konečný, ale nemá žádné hranice, což znamená, že neměl žádný počátek, žádný okamžik Stvoření. Netoužil jsem vůbec sdílet osud Galileův, s nímž cítím silný pocit totožnosti, částečně kvůli tomu, že náhodou jsem se narodil přesně tři sta let po jeho smrti!" http://holbachia.sweb.cz/texty/klasik/hawking.htm |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 10:35Re: Ono je to ale jinak... Věda omezuje prostor pro víru - ano i ne. Věda sama ne, spíše vědomosti, ale i tak, čím více víme, tím více otázek se vynořuje, viz moudrý Sokrates - Vím, že nic nevím. Arogantní je ten, kdo si myslí, že toho ví hodně, ani vzdělaný autor sám se k nim neřadí. |
|
|
V. Čermák 9.6.2014 12:02Re: Ono je to ale jinak... Jeden příklad za všechny - Klimatologové |
