Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Bů není, je jen množina bůžků v myslích lidí

a ti se mezi sebou perou o věřící - čím víc věřících, tím větší síla bůžka. Každý chce přetáhnout věřící těch ostatních nevěřících psů, a je ochoten se proto dopouštět ve jménu víry špatností všeho druhu.

klasická náboženství potřebují modernizovat

a vzájemně sdílet své moudrosti. Velká část oněch mouder je podobná až totožná.

Žádná materiální věda člověku nedá odpověď na smysl života. A taková kvantová fyzika se prakticky dostala do transcendentální roviny a dostává se do míst, která v poetickém duchu už objevila čínská filosofie Tao a v různých podobách je v minulosti řešila různá náboženství. Kdo chce být zabedněncem, ten jím bude jak v náboženství tak ve vědě. A kdo má smysl pro toleranci, ten vidí hlubší souvislosti jak v náboženství tak ve vědě.

Re: klasická náboženství potřebují modernizovat

"Žádná materiální věda člověku nedá odpověď na smysl života."

Na smysl zivota ma samozrejme dat odpoved ta nejzakladnejsi veda, na ktere ostatni vedy spocivaji - veda filozofie. Filozofie jako veda ale hodne kulha a vaznym zajemcum bych doporucil dilo A. Randove.

Je to mnohem prostší.

Člověk který nikdy nemiloval a nebyl milován jen sotva napíše něco moudrého o lásce.  Je prostě "of" nikoli "in".  Na článku je pozoruhodný pokus přijmout  cosi jako alternativu , či doplněk "materialismu", který ovšem znal už starověk. Pro současnost je však třeba odlišovat kosmologii jako vědu " PROČ" a kosmogonii jako vědu "JAK".  To první souzní s nadějí, která není z rozumu. To druhé souzní s poznáním, které je vedeno racionálně. Každý student slušné teologie se s tím setká hned v prvním ročníku studia. Pitomosti fundamentalizmu ovšem nejsou vlastní jen religionistice, ale běžně se s nimi setkáte i ve vědě - klimatologie, ekologie, ale i ekonomie a jiné. Právě tak má své fundamentalizmy i politika a naše současnost jimi oplývá jako mraky vodou. A jsou tu statisíce těch, kteří "věří" , že to odmaká BABIŠ, a jiní věří Putinovi e.t.c.  Podstatné je tedy to, v čem člověk hledá a nalézá svoji naději. Je to individuální a nepřenosné. Biblická tradice je proto tak vzácná, že tento lidský pokus pochopit a přijmout konkrétní naději lze sledovat i v sekulárních dějinách více než dvě tisíciletí. Tím se liší od filosofie i mytologie. Vědci, hodni toho jména, tohle všechno vědí, pokud si dali práci s otázkou po naději. Jiní to nedělají a pěstují své poznání s matematickou erudicí, která není schopna napsat milostnou poezii, nebo namalovat  západ slunce.  Není třeba se o to přít.  Onen bod ÓMEGA u zmíněného jezuity a antropologa je v běžné křesťanské tradici vztažen na život  a smrt Ježíše Nazaretského. Bůh tak má podobu té nejtěsnější komunikace s člověkem. Někoho osloví, jiný se nezajímá a je mu to FUK, jak v diskuzi zaznělo. Pozvání k "neději" je něco jiného, než vědecké bádání o prvním, či posledním třesku.  Ale každému, co jeho jest, že. Snad tohle chtěl autor příspěvku reflektovat.

Článek docela dobrý,

jenom o to, co je rozumné náboženství se vedou války od počátku lidstva... ;-)

Re: Článek docela dobrý,

Zkuste křesťanství, nádherné zásady tolerance, církev neřešte, ani v minulosti a v současnosti.

Rozumem to nejde a tak se apeluje na emoce

Náboženství jsou jenom kecy o pohádkových bytostech. Můžou mýt různé formy, ale vždy jsou to jen kecy. Je to snaha naroubovat pohádku na realitu světa. Rozumem to nejde a tak se apeluje na emoce.

Přínos křesťansví pro lidskou společnost:

Evropské myšlení je ovlivněno antikou, Římem a křesťanským náboženstvím.

Myšlení jednotlivce dáno genetickým vybavením každého z nás, jeho výchovou a osobními zkušenostmi. Jsou silní jedinci, kteří jsou do jisté míry ovlivnit historii, ale myšlení ve společnosti vyrůstá dlouhodobě z tradic. Tradice se chápe obvykle, jako předávání celku poznání, schopností, obyčejů a mravů kultury nebo skupiny. Tradice je z tohoto pohledu kulturním dědictvím, které se předává z generace na generaci. Tradice většinou vyrůstají z náboženství. Náboženství je udržováno myšlením, které ve společnosti převládá. Proto je jiný přístup k životu u hinduistů, židů, lidí vyznávajících Islám, křesťanství. V zemích s protestantským náboženstvím je postoj k životu jiný než v zemích, kde je myšlení dlouhodobě ovlivněné marxistickou ideologií.

1/ Křesťanství o svobodě. Člověk je svobodný, má svobodnou vůli a na jeho volbách záleží. Člověk si v posledku sám volí spásu nebo zatracení. Osud člověka není předem daný, že on sám si svou budoucnost určuje. A taky říká, že jakkoli hluboce by klesl, vždy existuje možnost nápravy. Není na světě tak špatný čin, aby nemohl být olitován a napraven. 2/ Křesťanství je o lásce. Bůh se stal se člověkem, přebýval mezi námi a pak se pro nás nechal zabít, aby nás vykoupil z našich nepravostí a aby nás naučil, co je smyslem života.

3/ Křesťanství je o pravdě. Je pravdou o smyslu našeho života na Zemi, kterým je láska ve svobodě k Bohu a i k tomu nejposlednějšímu člověku. Je taky pravdou o tom, co jest po smrti. 4/ Křesťanství je nakonec o smrti. Říká nám, co je po smrti: život věčný. Dobrá zvěst (evangelium) křesťanství zní: lidé, když už jednou existujete, budete věčně. Vaší biologickou smrtí váš život nekončí. Vaše vědomí, vaše paměť, vaše „já“- vaše duše - bude existovat nadále; a to buď ve stavu mimořádně mizerném, anebo mimořádně blaženém. Máte možnost, že ve stavu mimořádně blaženém.

Co nám nás učí socialismus. Kdo nekrade okrádá rodinu

Vira a rozum

jsou jako voda a ohen. A predevsim tu jde o fungovani lidske mysle, nikoli o to, jak se vystupy vedy a viry spolu mohou snaset v zivotech lidi.

Zakladni nepochopeni ohledne viry a rozumu krasne vyobrazuje citat tady nize v diskuzi uvedeny T. Panskym "Datum: 9.6.2014 5:17 ... "Kdyz verim a Buh neexistuje, tak se celkem nic nedeje.  Kdyz ale neverim a Buh pritom existuje, tak to jsem v peknem prusvihu."  "

Takovy pristup chape viru primitivne jako poslusnost nejakemu Bohu, ale ve very jde prece primarne o zpusob fungovani nasi mysli. Vira v nasi mysli je nahrazkou rozumoveho uvazovani, a zaroven je to 'konecna' takoveho uvazovani. Verici vedec, kdyz narazi na vysledky vedy, ktere by mohly tu jeho viru nahradit rozumovym, tedy rozumem vysvetlitelnym poznanim, stravi svuj badaci cas zkoumanim, jak by veci mohly byt, aby jeho vira byla i nadale v bezpeci. Nebude ho zajimat, jak veci jsou, ale jake by mely byt, aby se veda nazrala a vira zustala cela.

Vira v mysli cloveka je totiz emocialni zalezitost - autor to ve svem clanku plne potvrzuje temi recmi o smyslu zivota, smyslu existence jako takove - a lide v tahu emoci si muzou naivne myslet, ze az narazi na poznani, ze sve emoce (tykajici se jejich viry) proste opusti, zapudi, a tu vedeckou pravdu prijmou... ale to se velice myli, je to falesne doufani, ktere je doopravdy hypokriticke. Veda totiz zpravidla nepostupuje vpred nejakym logicky jasnym neotresitelnym zpusobem a je snadne a lakave nove poznatky zpochybnovat i pro vedce kteri 'nenahradili budouci poznani dnesni virou'.

Re: Vira a rozum

Vira je vskutku zeleznou kouli, ktera nejen ztezuje fungovani lidske mysle, ale dokonce je v primem konfliktu s podstatou jejiho fungovani, tedy s fungovanim rozumu. Tradicni hledani modusu vivendi mezi virou a modernim svetem vedy miji hlavni podstatu veci, kterou je fungovani lidske mysli. Neni prijatelne i jen koketovat s necim, co podryva jeji hlavni funkci - kterou je logicke usporadani naseho chapani sveta do co nejvetsich nekonfliktnich celku. Ucinky viry na fungovani rozumu by se daly prirovnat k jedu, kdy mysl napadena virou je mysl (pri)otravena jedem.

Lidska mysl, co se naseho poznani sveta tyka, by mela byt jako mechanicky hodinovy strojek - vsechno poznani by melo do sebe zapadat jako ozubena kolecka takoveho strojku. Zadne kolecko by se nemelo tocit 'do prazdna', tedy bez dane funkce, a uz vubec by zadne kolecko nemelo ve sve funkci kolidovat s jinym. A cely strojek by mel, idealne, tvorit jeden velky logicky mechanismus, cehoz ovsem nase dnesni poznani jeste zdaleka nedosahuje, ale melo by to byt cilem.

'Vysvetleni' viry jsou svym zpusobem neco jako zkraty v 'elektrickych obvodech poznani' a mysl hluboce vericich lidi je tak nefunkcni, co se opravdoveho, tedy samostatneho fungovani tyka. Klicove slovo je 'samostatneho' mysleni. Mira funkcnosti zavisi na mire viry, ruzni lide jsou ruzne hluboce verici na skale od totalni vymazanosti mysli, az po nejaky deismus mirne viry, typicky pro dnesni vedce. Verici lide jsou tak existencialne (nikoli nutne existencne) zavisli na ostatnich, ziji ve stalem zivotnim pocitu hluboke viny, protoze se provinili vuci spravne, patricne funkci sve mysli. Odtud prameni pocit krestanske pokory vuci svetu jako takovemu.

Při dnešních znalostech-neznalostech

je to všecko jen víra. Víra, že Bůh je (tomu věřím), anebo víra, že Bůh není, víra, že existuje evoluce(tomu věřím i já) víra, že svět je starý pár tisíc let...Ale pořád to je jen víra, nanejvýš s prvními střípky vědění.

Re: Při dnešních znalostech-neznalostech

Že "svět" je starý 6000 let je hloupost. Nikde v bibli to není napsáno, to věřícím podsouvají vědci a zneužívají naivity některých věřících. Myslíme-li pod pojmem svět - vesmír, pak je to úplná hloupost, 6 Božích dnů je 6 etap, kdy Bůh postupně šířil svoje již na Počátku Stvořené, dokonalé zákony. Jak na tom jsou časově a jsou-li ty "dny" stejné ( určitě ne) nikde psáno není. Svět může ale jako pojem znamenat třeba Bydliště Člověka ( toho vyvoleného ) na Zemi, pak může trvat Kratší dobu. Jazyk Bible není jazykem vědy, který my nyní uznáváme.

Při dnešních znalostech-neznalostech

Opravdu dobrý článek

Nutí k zamyšlení a to je podstatné.

V tomto je asi hlavný rozpor medzi vedou a vierou

...lze dobře chápat jako postupné naplňování SMYSLU tohoto stvoření.

Všade hľadáme zmysel podľa našich predstáv.

Konštanty sa v čase môžu pomaly meniť, nie sú nemenné - nejaké dôkazy už boli predložené.

Re: V tomto je asi hlavný rozpor medzi vedou a vierou

Konstanta znamena, ze se nemeni. Kdyuz se to meni, tak je to promenna. Proc by melo mit vsechno smysl ? Ttreba se to vsechno deje jen tak, bez smyslu