V médiích se nedávno objevily články informující o tom, že ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier se snaží prosadit změnu obsahu školních učebnic směrem „k větší genderové vyváženosti“, tj. napříště zamezit tomu, aby se ve škole dětem vštěpovala rozdílná role mužů a žen v životě rodiny i společnosti, tak jak byla až dosud všeobecně chápána. Má prý o tom jednat vláda.

Už se podle toho nebude smět ve škole ani naznačovat, že děvčata např. pečují a chlapci staví nebo řídí. Od nynějška má mít škola za cíl dětem namlouvat, že žádné rozdíly mezi muži a ženami a jejich rolemi nejsou a že tedy milióny let vývoje lidské společnosti až do současnosti byl omyl. Rodina, kde je jasné, kdo je otec a kdo je matka, jakou mají roli a s kým se má dítě přirozeně identifikovat, je podle těchto pokrokářů přežitek. Produktem školství mají být zženštilí muži, neboť má být zakázáno v chlapcích pěstovat a posilovat tradiční „mužské“ hodnoty (v newspeaku genderových aktivistů se nazývají „stereotypy“), a vedle nich ženy, které budeme převychovávat a administrativně nutit do rolí a profesí, do nichž se samy přirozeně nehrnou (politika, technické obory, vedení kolektivů). V tento absurdní hermafroditní unisex ideál zdegenerovala původně – tak jako všechna zla – dobře míněná myšlenka rovných příležitostí a boje proti diskriminaci.

Společnost se znovu začíná stávat rukojmím pokrokářských aktivistů posedlých touhou měnit svět a hrát si na Boha. Změnit lidskou podstatu, zrušit rozdíly mezi muži a ženami, popřít jejich přirozeně rozdílné role v rodině i společnosti – to je ale cíl jejich. Není to cíl, na němž se naše společnost shodla a který by většinově podporovala. Nikdo se jí ale na nic neptá. Náš veřejný prostor je plný lamentací nad rozpadem rodiny, mizením autorit, nefunkčním školstvím, společenskou apatií a rozkladem tradičních společenských struktur. Reagujeme na to však otevíráním neomezeného prostoru pro postupné likvidování všeho přirozeného a tradičního, na čem společnost dosud stála, a to dokonce z vládních míst. Školní osnovy budou nyní určovat aktivisté. Pasivní politické strany se nechají ukřičet a zastrašit.

Ještě by nám však měli naši „pokrokáři“ vysvětlit, jak tyto své popletené názory a záměry vysvětlí těm svým „sluníčkovsky“ vysněným muslimským imigrantům, na jejichž příchod se tolik těší. Se šaríou jsou totiž v totálním rozporu.

Právo, 30. července 2015